Revised Common Lectionary (Complementary)
7 U našich sousedů vydals nás potupě, [a]
každý náš nepřítel se nám vysmívá.
8 Bože zástupů, navrať nás,
rozjasni nad námi svoji tvář,
buď naše záchrana!
9 Z Egypta přenesl jsi vinné révoví,
vyhnal jsi pohany, abys je zasadil.
10 Místo jsi pro tu révu připravil,
zarostla celou zem, vpustila kořeny.
11 Vysoké hory přikryl její stín,
ratolestmi zakryla cedry nejvyšší.
12 Až k moři vyslala svoje výhonky,
její větévky až k Eufratu dosáhly.
13 Proč jen jsi rozbořil zídku té vinice,
aby z ní každý kolemjdoucí trhat směl?
14 Lesní kanci ji rozryli,
polní zvířata ji spásají!
15 Bože zástupů, navrať se,
pohlédni z nebe, jen se podívej –
o tuto révu se postarej!
14 Copak je Izrael otrok?
Copak se narodil jako čeledín?
Proč se tedy stal kořistí?
15 Vrčeli a řvali nad ním lvi;
jeho zem zpustošili, města spálili,
takže v nich nikdo nebydlí.
16 Z Memfisu a Dafné přišli muži,
kteří ti lebku rozbili.
17 Copak si za to nemůžeš sama?
Opustilas Hospodina, svého Boha,
tenkrát, když s tebou putoval.
18 Co z toho máš, chodit do Egypta –
aby ses vody z Nilu [a] napila?
Co z toho máš, do Asýrie cestovat –
aby ses napila z řeky Eufrat?
19 Za vyučenou ti dá špatnost tvá,
tvé odvrácení tě vytrestá.
Poznáš a uvidíš, jak zle a trpce chutná,
žes opustila Hospodina, svého Boha,
a bázeň přede mnou jsi ztratila,
praví Hospodin, Pán zástupů.
20 Své jho jsi už dávno rozlámala,
své postroje jsi strhala:
‚Nebudu sloužit!‘ říkalas.
Na kdejakém vyšším návrší
a pod kdejakým stromem košatým
se ale válíš jako nevěstka.
21 Já jsem tě sázel jako výbornou révu
z nejušlechtilejších sazenic.
Jak ses mi mohla takhle zvrhnout
v plané křoví, jež mi nepatří? [b]
22 I kdyby ses mýdlem vydrhla
a louhu přidala sebevíc,
skvrna tvé viny přede mnou zůstává,
praví Panovník Hospodin.
16 Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám. 17 Ty věci jsou stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu. 18 Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství; nikým, kdo se zabývá svými viděními, nesmyslně se pyšní svou vlastní tělesnou myslí 19 a nedrží se Hlavy, z níž celé tělo, zásobované a propojené klouby a tkáněmi, roste Božím vzrůstem.
20 Když jste s Kristem zemřeli principům světa, proč si necháváte předpisovat, jako byste ještě žili ve světě: 21 „Toho se nedotýkej, to neokoušej, na to nesahej!“? 22 Všechno to jsou jen lidské příkazy a nauky, jejichž zneužívání je škodlivé. 23 Pro svou okázalou nábožnost, falešnou pokoru a tělesné odříkání sice působí zdáním moudrosti, ale nemají žádnou cenu kromě uspokojení těla.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.