Revised Common Lectionary (Complementary)
II.
24 Kolik je, Hospodine, skutků tvých!
Všechno jsi moudře učinil –
země je plná tvých stvoření!
25 Hle, je tu moře širé a veliké,
havěť bezpočtu se hemží v něm –
maličcí i velcí tvorové!
26 Plují v něm lodě a také leviatan,
jehož jsi stvořil, aby si tam hrál!
27 Ti všichni k tobě vzhlížejí,
abys je krmil v čase potřeby.
28 Dáváš jim a oni sbírají,
když otevřeš ruku, sytí se hojností.
29 Děsí se ale, když svou tvář ukrýváš,
hynou, když dech jim odjímáš –
navracejí se znovu v prach.
30 Svého Ducha když pošleš, bývají stvořeni,
abys tvář země znovu obnovil!
31 Hospodinova sláva ať trvá věčně,
ze svého díla ať se Hospodin raduje!
32 Pod jeho pohledem země třese se,
hory dýmají pod jeho dotykem!
33 Zpívat budu Hospodinu celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu!
34 Kéž se mu líbí moje myšlenky –
Hospodin je přece mojí radostí!
35 Kéž by už hříšníci ze světa zmizeli,
kéž by tu darebáci více nebyli!
Dobrořeč, duše má, Hospodinu!
Haleluja! [a]
7 Uprostřed svého lidu Izraele zjevím své svaté jméno a už nikdy nedopustím, aby bylo znesvěceno. Tehdy národy poznají, že já Hospodin jsem Svatý v Izraeli. 8 Hle – už to přichází, už se to děje, praví Panovník Hospodin! To je ten den, o kterém jsem mluvil.
21 Předvedu svou slávu mezi národy. Všechny národy uvidí, jak vykonám svůj soud a jak na ně položím svou ruku. 22 Od toho dne nadále bude dům Izraele vědět, že já jsem Hospodin, jejich Bůh. 23 Tehdy národy poznají, že dům Izraele šel do vyhnanství za své viny. Protože mi byli nevěrní, skryl jsem před nimi svou tvář a vydal je do rukou jejich nepřátel, aby všichni padli mečem. 24 Naložil jsem s nimi, jak si za svou nečistotu a za své hříchy zasloužili – skryl jsem svoji tvář před nimi.
25 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Teď už přivedu Jákoba ze zajetí! Nad celým domem Izraele se slituji a pro své svaté jméno se rozhorlím. 26 Uvědomí si svou hanbu a všechnu tu nevěru, jíž se vůči mně dopouštěli, když ještě žili v bezpečí ve své zemi a nikdo je neděsil. 27 Až je navrátím z národů a shromáždím je ze zemí jejich nepřátel, prokážu na nich svou svatost před očima mnoha národů. 28 Tehdy poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh – ačkoli jsem je vystěhoval mezi národy, znovu je shromáždím do vlasti a žádného z nich už nenechám ve vyhnanství. 29 Už před nimi nebudu skrývat svoji tvář, neboť na dům Izraele vyliji svého Ducha, [a] praví Panovník Hospodin.“
26 Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. 27 Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.