Revised Common Lectionary (Complementary)
124 Davidova poutní píseň.
Kdyby s námi nebyl Hospodin –
jen řekni, Izraeli:
2 Kdyby s námi nebyl Hospodin
tenkrát, když nás lidé napadli,
3 tehdy by nás byli zaživa spolykali
ve svém zuřivém běsnění.
4 Tehdy by nás byly vody odplavily,
naše životy proud by pohltil.
5 Tehdy by nás byly pohltily vody
v onom vzedmutí.
6 Požehnán buď Hospodin, že nás nevydal
jejich tesákům napospas!
7 Jak ptáče unikli jsme z pasti ptáčníka,
my jsme unikli, léčka selhala!
8 Naše pomoc je ve jménu Hospodin –
nebe i zemi on sám učinil!
Boží smlouva se stvořením
9 Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem. 2 Ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.
4 Nesmíte však jíst maso, dokud je v něm život, totiž krev. 5 Krev vašeho života budu rozhodně mstít. Každé zvíře i člověka za ni budu volat k odpovědnosti. Za lidský život budu volat k odpovědnosti každého jeho bratra.
6 Kdo prolije krev člověka,
toho krev bude člověkem prolita,
neboť k obrazu Božímu
učinil Bůh člověka.
7 Ploďte se tedy a množte se,
ať se vámi jen hemží zem,
takto se na ní rozmnožte!“
8 Potom Bůh k Noemovi a jeho synům promluvil: 9 „Hle, já uzavírám smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem 10 i s každou živou bytostí, jež je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší polní zvěří – se vším živým, co vyšlo z archy. 11 Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré tvorstvo už nikdy nebude vyhubeno záplavou vody. Už nikdy nenastane potopa, jež by zničila zemi.“
12 Tehdy Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i s každou živou bytostí, jež je s vámi, pro všechna příští pokolení: 13 Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. 14 Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, 15 připomenu si svou smlouvu s vámi i s každou živou bytostí, a už nikdy nepřijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. 16 Když bude na oblaku duha, pohlédnu na ni, abych si připomněl věčnou smlouvu mezi Bohem a každou živou bytostí na zemi.“
17 Bůh Noemovi řekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem učinil s veškerým tvorstvem na zemi.“
32 Mám pokračovat ještě dál? Není dost času, abych vyprávěl o Gedeonovi, Barákovi, Samsonovi, Jiftachovi, Davidovi, Samuelovi a prorocích. 33 Ti skrze víru dobývali království, konali spravedlnost, docházeli zaslíbení, zavírali tlamy lvům, 34 přemáhali žár ohně, unikali ostří meče, bývali posilněni v slabosti, stávali se silnými v boji a obraceli na útěk vojska cizinců. 35 Ženám se jejich mrtví vraceli vzkříšení.
Jiní šli na mučidla, když odmítli propuštění, aby dosáhli něčeho lepšího – vzkříšení. 36 Další zakoušeli výsměch a bičování a také okovy a vězení. 37 Bývali kamenováni, řezáni pilou, [a] zabíjeni mečem, chodili v ovčích a kozlích kůžích – strádající, pronásledovaní a trpící. 38 Svět jich nebyl hoden. Bloudili po pustinách a horách, po jeskyních a zemských roklinách.
39 Ti všichni díky víře došli u Boha uznání. Přesto však nedosáhli zaslíbení, 40 neboť Bůh zamýšlel něco lepšího pro nás – proto neměli dojít k cíli bez nás.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.