Revised Common Lectionary (Complementary)
V Hospodinu se raduji
2 Hana se tenkrát modlila těmito slovy:
„V Hospodinu se raduji srdcem svým,
v Hospodinu svůj roh pozvedám.
Svým protivníkům se teď zasměji,
mou radostí je spása tvá.
2 Není svatého kromě Hospodina,
ne, není nikdo jako ty,
není skály, jako je náš Bůh!
3 Přestaňte s těmi pyšnými řečmi,
povýšenost vám proudí z úst,
Hospodin však je Bůh vševědoucí –
on lidské skutky posoudí.
4 Luky siláků rozlámaly se,
ti, kdo klopýtali, síly nabyli.
5 Kdo byli sytí, teď pro chléb nádeničí,
kdo byli hladoví, lačnět přestali.
Neplodné sedm narodí se,
matka mnohých však uvadne.
6 Hospodin dává smrt i život,
do hrobu i z hrobu uvádí.
7 Sesílá bídu, dává hojnost,
poníží a rovněž povýší.
8 Chudáka umí z prachu pozvednout,
ubožáka bere ze smetiště,
mezi knížaty jim dává usednout,
dává jim místo na čestných sedadlech.
Hospodinu patří sloupy země,
založil na nich celý svět.
9 Kroky svých věrných opatruje,
darebáci však hynou v tmě.
Svou vlastní silou se nikdo neprosadí,
10 Hospodinovi protivníci budou zničeni.
Nejvyšší z nebe zaburácí,
končiny světa bude soudit Hospodin.
Hospodin silou obdaří svého krále,
roh svého pomazaného pozvedne!“
Izák a Izmael
21 Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a Hospodin pro Sáru udělal, co slíbil. 2 Sára i přes Abrahamovo stáří počala a v době, kterou mu Bůh předpověděl, porodila syna. 3 Abraham dal svému synovi narozenému ze Sáry jméno Izák, Smíšek. 4 Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, jak mu Bůh přikázal. 5 Když se mu narodil syn Izák, bylo Abrahamovi sto let.
6 Sára řekla: „Bůh mi daroval smích! Všichni, kdo o tom uslyší, se budou smát se mnou.“ 7 Řekla také: „Kdo by byl Abrahamovi řekl, že Sára bude kojit děti? Ale porodila jsem mu syna – i přes jeho stáří!“
8 Když dítě povyrostlo, přestalo se kojit. V den, kdy se Izák přestal kojit, vystrojil Abraham velikou hostinu. 9 Sára pak viděla, že syn, kterého Abrahamovi porodila Egypťanka Hagar, je posměvač. 10 Řekla tedy Abrahamovi: „Vyžeň tu děvečku i jejího syna. Syn té děvečky přece nebude dědit spolu s mým synem, s Izákem!“
11 Abrahama ta slova velmi trápila. Šlo přece o jeho syna. 12 Bůh ale Abrahamovi řekl: „Netrap se kvůli chlapci ani kvůli své děvečce. Poslechni Sáru ve všem, co ti řekla, protože tvé símě bude povoláno v Izákovi. 13 I ze syna děvečky však učiním národ, neboť je tvým potomkem.“
14 Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch s vodou, naložil to Hagar na záda a poslal ji i s dítětem pryč. Odešla tedy a bloudila Beeršebskou pouští.
15 Když jí voda v měchu došla, složila dítě pod jedním keřem 16 a šla si sednout naproti, co by lukem dostřelil, neboť si řekla: „Nemohu se dívat, jak dítě umírá.“ Usedla naproti a dala se do pláče.
17 Bůh uslyšel chlapcův hlas a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe: „Co je ti, Hagar? Neboj se, neboť Bůh uslyšel chlapcův hlas tam, kde je. 18 Vstaň, vezmi chlapce a postarej se o něj, protože z něj učiním veliký národ.“
19 Tehdy jí Bůh otevřel oči a uviděla pramen vody. Šla tedy, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20 Bůh pak byl s chlapcem a ten rostl. Bydlel na poušti a stal se z něj velký lučištník. 21 Bydlel v Paranské poušti a jeho matka mu vybrala ženu z Egypta.
Dvě smlouvy
21 Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? 22 Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. [a] 23 Ten z otrokyně se ale narodil jen podle těla, kdežto ten ze svobodné skrze zaslíbení.
24 Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví. 25 Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví. 26 Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou. 27 Je přece psáno:
„Raduj se, neplodná, ty, jež nerodíš,
jásej a křič, jež nemáš bolesti!
Dětí opuštěné je totiž mnoho,
více než té, jež muže má.“ [b]
28 Vy, bratři, jste tedy jako Izák dětmi zaslíbení. 29 Dnes je to stejné jako tehdy: ten narozený podle těla pronásleduje narozeného podle Ducha. 30 Co ale říká Písmo? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem svobodné!“ [c]
31 A tak, bratři, nejsme dětmi otrokyně, ale té svobodné.
Stůjte ve svobodě
5 V této svobodě, do níž nás Kristus vysvobodil, [d] pevně stůjte; nenechte se znovu zapřáhnout do otrockého jha.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.