Revised Common Lectionary (Complementary)
72 Pro Šalomouna.
Obdař, Bože, krále svým soudem,
svou spravedlnost dej synu královu!
2 Ať soudí tvůj lid spravedlivě,
všechny tvé chudé po právu.
3 Ať hory přinesou lidu blahobyt,
pahorky ať spravedlnost skýtají.
4 Ať chudé v tvém lidu král obhájí,
děti ubožáka ať ochrání
a jejich utlačovatele rozdrtí!
5 Ať žije dál [a] po všechna pokolení,
dokud slunce a měsíc trvají.
6 Ať je jak déšť, co na louku se snáší,
a jako liják, jenž zemi napájí.
7 Ať v jeho dnech vzkvétá spravedlivý
a rozhojní se blahobyt,
až dokud měsíc nezmizí.
18 Ať je požehnán Hospodin Bůh, Bůh izraelský,
ten, který jediný divy působí!
19 Jeho slavné jméno ať je požehnané navěky,
jeho slávy ať je plná celá zem!
Amen! Amen!
19 Sionský lide, jenž bydlíš v Jeruzalémě, více už plakat nebudeš. Jakmile zazní tvé volání, zahrne tě svou milostí. Jakmile uslyší, hned ti odpoví. 20 I když vám Pán dává chléb soužení a vodu poroby, tvůj Učitel však nezůstane skryt – svého Učitele na vlastní oči uvidíš! 21 Vydáte-li se doprava nebo doleva, vlastníma ušima za sebou uslyšíš: „To je ta cesta, jděte po ní.“ 22 Tehdy své postříbřené sochy i pozlacené modly zavrhnete jako nečisté. Zahodíš je jako krví nasáklé hadry a řekneš: „Pryč s tím!“
23 On také sešle déšť tvému semeni, které rozsíváš na zemi, a pokrm, který země urodí, bude vydatný a bohatý. Tvůj dobytek se bude v ten den pást na širých pastvinách. 24 Býci i osli, kteří obdělávají zemi, se budou krmit pící šťavnatou, čechranou vidlemi a lopatou. 25 Z každé mohutné hory a vysokého návrší potečou potoky vody v onen den veliké porážky, kdy padnou pevnosti. 26 Světlo měsíce bude jako světlo sluneční a světlo slunce bude sedmkrát jasnější – jako světlo sedmi dní – v onen den, kdy Hospodin ováže zranění svého lidu a uzdraví rány, jež jim zasadil.
16 Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: „Izraelité a všichni Boží ctitelé, slyšte: 17 Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce. Pozdvihl tento lid, když pobýval v Egyptě, a vyvedl jej odtud svou vztaženou paží. 18 Po čtyřicet let snášel jejich způsoby [a] na poušti, 19 a když vyhladil sedm národů v zemi Kanaán, rozdělil jim jejich zem losem. 20 To vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Až do proroka Samuele jim dával soudce. 21 Když pak žádali o krále, Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z pokolení Benjamínova. Po čtyřiceti letech 22 jej však zavrhl a pozdvihl jim za krále Davida, o němž vydal toto svědectví: ‚Našel jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce; on mi vyplní všechna přání.‘ [b]
23 Z jeho semene Bůh vzbudil Izraeli zaslíbeného Spasitele – Ježíše, 24 před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání. 25 Ke konci své cesty Jan říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mě pokládáte – hle, on přichází po mně! Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.‘ [c]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.