Revised Common Lectionary (Complementary)
23 Žalm Davidův.
Hospodin je můj pastýř,
nic mi neschází.
2 Na zelených loukách mi dává spočinout,
ke klidným vodám mě přivádí,
3 mou duši obnovuje,
po stezkách spravedlnosti vodí mě
pro jméno své.
4 I kdybych měl jít údolím stínu smrti,
ničeho zlého se nebojím,
neboť ty se mnou jsi:
tvůj prut a tvá hůl mě konejší.
5 Před zraky protivníků
stůl mi prostíráš,
hlavu mi olejem potíráš,
můj kalich přetéká.
6 Dobro a láska mě budou provázet
po všechny dny mého života,
zůstávat budu v domě Hospodinově
po dlouhý, věčný čas.
12 Hospodine, spravedlivý jsi,
kdykoli si ti stěžuji;
o té spravedlnosti
chci ale s tebou promluvit:
Proč je úspěšná cesta ničemů?
Proč všichni zrádci žijí v poklidu?
2 Zasadil jsi je, zakořenili,
rostou a přinášejí plody.
Jejich ústům jsi stále nablízku,
jejich svědomí jsi však vzdálený.
3 Ty mě, Hospodine, znáš,
vidíš mě a zkoušíš,
zda jsem ti v srdci oddaný.
Odvleč je jako ovce na jatka,
odděl je pro den porážky!
4 Jak dlouho bude země vysychat
a vadnout všechna zeleň na poli?
Jak dlouho bude zvěře i ptáků ubývat,
protože obyvatelé země jsou tak zlí?
Přitom však říkají:
„Do naší budoucnosti mu nic není!“
5 „Když tě unavuje běžet s pěšími,
jak budeš závodit s koni?
Když máš klid pouze v pokojné zemi,
jak zvládneš jordánské houští?
6 Tví vlastní bratři, tvoji příbuzní,
právě oni tě zradili;
křičeli na tebe z plných plic.
Nevěř jim tedy,
i kdyby s tebou pěkně mluvili.“
Opustím svůj lid
7 „Svůj dům nechám být,
opustím své dědictví,
svůj milovaný lid
vydám nepřátelům do hrsti.
8 Mé dědictví je mi lvem,
co na mě z lesa řve;
nenávidím je!
9 Mé dědictví je mi strakatým supem
s hejnem supů kolem něj.
Jděte, sežeňte všechnu divou zvěř,
přiveďte ji, ať se nažere!
10 Mou vinici zničí mnozí pastýři,
mé pole podupou;
mé překrásné pole obrátí
ve zpustošenou poušť.
11 Stane se pouhou pustinou,
opuštěná bude plakat přede mnou.
Zpustošena bude celá zem,
a nikdo si to k srdci nevezme.
12 Všechny holé vrchy na poušti
obsadí zhoubci,
neboť Hospodinův meč pohltí
celou zem od hranic k hranicím;
žádný smrtelník nebude mít klid!
13 Zasejí pšenici a sklidí trní,
bez výsledku se budou dřít.
Tím, co sklidí, budou zahanbeni,
až je prudkým hněvem stihne Hospodin.“
Pane, ať vidím!
35 Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral. 36 Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje. 37 Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský, 38 začal křičet: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ 39 Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
40 Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal: 41 „Co mám pro tebe udělat?“
„Pane, ať vidím!“ zvolal.
42 „Prohlédni,“ řekl mu Ježíš. „Tvá víra tě uzdravila.“ 43 A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.