Beginning
51 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův. 2 Poté, co za ním přišel prorok Nátan kvůli jeho poměru s Batšebou. [a]
3 Smiluj se nade mnou, Bože, ze své lásky,
v hojném svém soucitu odstraň mé poklesky.
4 Důkladně omyj mě od mého provinění,
od mého hříchu mě očisti!
5 Uznávám všechny své zločiny,
svůj hřích mám stále na mysli.
6 Proti tobě, tobě samému, jsem zhřešil,
před tvýma očima jsem se zla dopustil!
Ve svých výrocích jsi proto spravedlivý,
oprávněn jsi mě odsoudit!
7 Vždyť nesu vinu už od narození,
hříšný jsem od svého početí.
8 Ty však jsi od počátku toužil po věrnosti,
už v lůně matky učils mě moudrosti.
9 Yzopem očisti mě a budu zas čistý,
omyj mě a budu bělejší než sníh!
10 Dej mi zas uslyšet radost a veselí,
mé údy zlámal jsi – kéž znovu tancují!
11 Od mého hříchu kéž svou tvář odvrátíš,
všechny mé viny kéž odstraníš!
12 Stvoř ve mně, Bože, srdce ryzí,
v mém nitru obnov ducha stálosti.
13 Nevyháněj mě ze své přítomnosti,
svého svatého Ducha neber mi!
14 Navrať mi radost ze své spásy,
ušlechtilým duchem mě posilni.
15 Tvým cestám pak budu provinilce učit,
aby se hříšníci k tobě vraceli.
16 Smrtelné viny zbav mě, Bože, Bože mé spásy,
ať jazyk můj zpívá o tvé spravedlnosti!
17 Pane můj, otevři mé rty,
ať má ústa zvěstují tvé chvály!
18 V oběti neměl bys zalíbení, kdybych ti ji dal,
moje zápaly bys nepřijal.
19 Kajícný duch je Bohu nad oběti –
nepohrdneš, Bože, srdcem kajícným a sklíčeným.
20 Ve své dobrotě smiluj se nad Sionem,
zdi Jeruzaléma znovu vystavěj!
21 Tehdy si zalíbíš oběti spravedlnosti –
zápalné oběti bez vady,
tehdy se znovu budou obětovat býci
na tvém oltáři.
52 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm Davidův. 2 Poté, co Doeg Edomský přišel za Saulem a oznámil mu: „David vešel do Achimelechova domu.“ [b]
3 Chlubíš se, hrdino, vlastním zlem?
Boží láska je tu každý den!
4 Záhubu chystáš svým jazykem,
tou ostrou břitvou pácháš lest.
5 Zlé víc než dobré miluješ,
raději než pravdu mluvíš lež. séla
6 Ve zhoubných řečech si libuješ,
které vypouštíš zrádným jazykem!
7 Bůh tě však navždy porazí,
chytne tě, z domova uchvátí,
ze země živých tě vyhladí! séla
8 Spravedliví užasnou, až to uvidí,
nakonec se ti zasmějí:
9 „Pohleďte na toho hrdinu,
jenž neměl v Bohu záštitu.
Spoléhal na množství svého majetku,
posílit chtěl se skrze záhubu!“
10 Já ale budu jako oliva –
v Božím domě budu rozkvétat.
Na Boží lásku totiž spoléhám
stále, napořád.
11 Chválit tě budu, Pane, navěky
za to, cos učinil.
V tvém jménu složím naději,
neboť je vzácné před tvými věrnými!
53 Pro předního zpěváka, k tanci.
Poučný žalm Davidův.
2 Blázen myslí, že Bůh není!
Zkažení jsou, ohavné křivdy páchají,
není, kdo dobro konal by!
3 Bůh z nebe hledí na lidi:
Nechce někdo porozumět, Bůh nikomu nechybí?
4 Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili,
není, kdo by konal dobro, není ani jediný!
5 Copak nic nevědí tito zločinci?
Jako by jedli chléb, můj lid hltají –
pročpak by k Bohu volali?!
6 Jednou je ale přepadne zděšení,
ačkoli předtím strach neznali.
Kosti těch, kdo napadli tě, Bůh sám rozptýlí
a ty je zahanbíš,
vždyť Bůh je zatratil!
7 Kéž Izraeli vzejde ze Sionu spása,
kéž Bůh konečně svůj lid obnoví!
Jákob pak bude radostně jásat,
Izrael se bude veselit!
54 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.
Poučný žalm Davidův. 2 Poté, co přišli Zifejci a řekli Saulovi: „David se ukrývá u nás!“ [c]
3 Bože, zachraň mě pro jméno své,
v moci své buď mi obhájcem!
4 Bože, slyš moji modlitbu,
mým slovům popřej sluch.
5 Cizáci povstali proti mně,
násilníci pasou po mém životě –
ti, kdo nestavějí Boha před sebe. séla
6 Pohleďte, můj pomocník je Bůh,
můj Pán mě drží naživu!
7 Mým nepřátelům, Pane, odplať zlo,
už s nimi skoncuj pro věrnost svou!
8 Potom ti budu obětovat ochotně,
tvé jméno, Hospodine, slavit, že dobré je!
9 On mě vysvobodí z každého soužení,
svým nepřátelům směle pohlédnu do očí!
55 Pro předního zpěváka, na strunné nástroje.
Poučný žalm Davidův.
2 Naslouchej, Bože, mé modlitbě,
před mojí prosbou se neskrývej,
3 popřej mi sluchu a odpověz!
Zmítám se v nářku a sténání,
4 před křikem nepřítele,
před hrozbou ničemy.
Svojí hanebností mě chtějí zavalit,
chovají ke mně krutou nenávist!
5 Srdce se ve mně chvěje bolestí,
obavy ze smrti mě oblehly.
6 Hrůza a děs mě svírají
a přemožen jsem úzkostí.
7 Přál bych si mít křídla holubí –
odlétl bych a našel klid!
8 Uchýlil bych se někam do dáli,
v pustině bych se usadil. séla
9 Pospíšil bych si do bezpečí
před touto smrští a vichřicí.
10 Pohlť je, Pane, jazyk jim spleť,
ve městě vládne krutost a rozbroje!
11 Ve dne i v noci krouží po jeho zdech,
špatnost a trápení bydlí v něm.
12 Střed města patří záhubě,
ulice neopouští křivda a lest!
13 Kdyby protivník mě urážel,
to bych snes,
kdyby mě napadl nepřítel,
skryl bych se.
14 Ale ty – člověk blízký mně,
můj přítel a můj spřízněnec!
15 Radili jsme se spolu důvěrně,
do Božího domu chodili v zástupech!
16 Kéž by je smrt náhle přepadla,
aby se zaživa zřítili do pekla –
domy i srdce mají plné zla!
17 Já ale k Bohu zavolám,
Hospodin bude má záchrana.
18 Večer i ráno, také v poledne
úpím a sténám – vyslyš mě!
19 Bůh mě vykoupí z tohoto boje,
pokoj mé duši dopřeje,
i když jich tolik je proti mně!
20 Bůh mě vyslyší a pokoří je,
ten, který od věků kraluje! séla
Bůh, jenž se nikdy nemění,
pokoří ty, kdo se ho nebojí!
21 Na svoje druhy můj přítel zaútočil,
svoji úmluvu porušil.
22 V ústech měl slova nad máslo lahodnější,
v srdci však válku nosil si.
Jak jemný olej hladily jeho řeči,
vskutku však byly dýkami!
23 Své břímě uval na Hospodina,
on se o tebe postará;
on přece nikdy nenechá
poctivé padnout do bláta.
24 Zákeřné vrahy však ty, Bože, srazíš
do jámy nejhlubší.
Půlky života se takoví nedočkají –
já ale v tebe skládám naději!
56 Pro předního zpěváka, na nápěv „Tiché holubice v dálavách“.
Zlatý zpěv Davidův, když ho Filištíni zajali v Gatu. [d]
2 Smiluj se, Bože, lidé mě deptají,
bojovníci na mě každý den útočí.
3 Každý den deptají mě moji protivníci,
tak mnozí proti mně pyšně bojují.
4 Kdykoli bojím se,
v tobě mám naději!
5 V Bohu, jehož slovo chválím,
v Bohu mám naději.
Proto se nebojím,
co by mi udělal smrtelník!
6 Každý den má slova překrucují,
přemýšlejí stále, jak mi uškodit.
7 Číhají tajně, sledují mé kroky,
po mém životě už se sápají.
8 Copak uniknou se svou hanebností?
Svým hněvem, Bože, smeť ty pohany!
9 Ty vedeš v patrnosti každý můj útěk,
mé slzy schovej do své lahvice –
ty sám víš nejlépe, kolik jich je!
10 Nazpátek stáhnou se moji nepřátelé,
když k tobě zavolám – v ten den.
Vím totiž jedno: Bůh se mnou je!
11 V Bohu, jehož slovo chválím,
v Hospodinu, jehož slovo chválím,
12 v Bohu mám naději.
Proto se nebojím,
co by mi člověk učinil!
13 Tobě jsem, Bože, složil sliby,
tobě přinesu vděčné oběti.
14 Vždyť jsi mě zachránil od smrti,
mé nohy od zvrtnutí,
abych směl před Bohem stále chodit
ve světle, mezi živými!
57 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“
Zlatý zpěv Davidův, když utekl před Saulem do jeskyně. [e]
2 Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se,
vždyť jsi mým úkrytem!
Do stínu tvých křídel schovám se,
než zkáza pomine.
3 K Bohu, k Nejvyššímu zní mé volání,
on se mnou dokoná své záměry!
4 Z nebe pošle, aby mě zachránil,
mé pronásledovatele zastaví, séla
svou lásku a věrnost Bůh pošle mi!
5 Jsem nucen bydlet mezi lvy,
mezi lidožravými šelmami.
Jejich zuby jsou šípy, oštěpy,
ostrými meči jsou jejich jazyky.
6 Zvedni se, Bože, nad nebe,
svou slávou přikryj celou zem!
7 Nástrahu mým krokům připravili,
mou duši sklíčili.
Jámu přede mnou vykopali,
sami však do ní upadli. séla
8 Mé srdce je, Bože, připraveno,
připraveno je zpívat a hrát.
9 Probuď se konečně, moje slávo,
probuď se, loutno a citero,
ať vzbudím ranní zář!
10 Chválit tě, Pane, chci mezi lidmi,
chci ti hrát žalmy uprostřed národů:
11 Tvá láska sahá k samému nebi,
tvá věrnost vzhůru k oblakům.
12 Zvedni se, Bože, nad nebe,
svou slávou přikryj celou zem!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.