Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
81 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj.
Žalm Asafův.
10 Nesmíš mít žádného jiného boha,
cizímu bohu se neklaněj. [a]
11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
který tě vyvedl ze země egyptské –
naplním tvá ústa, jen co je otevřeš!
12 Můj lid mě ale neposlouchal,
Izrael se mi nepoddal.
13 Vydal jsem je tedy jejich zarputilosti,
aby se řídili tím, co si vymyslí.
14 Kéž by mě můj lid raději poslouchal,
kéž by byl Izrael mé cesty sledoval!
15 Rychle bych býval jejich soupeře srazil,
na jejich nepřátele bych ruku obrátil.
16 Odpůrci Hospodina by se museli krčit,
jejich osud by se navěky zpečetil.
Nevěrný lid
2 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Jdi a volej, ať to Jeruzalém slyší – Tak praví Hospodin:
Vzpomínám, jak jsi v mládí byla oddaná,
jak jsi milovala jako nevěsta,
jak jsi mě následovala pouští,
v tom nehostinném kraji.
3 Izrael býval Hospodinu svatý,
byl prvotinou jeho úrody;
všichni, kdo jej hltali, bývali potrestáni
a přišlo na ně neštěstí, praví Hospodin.“
14 Copak je Izrael otrok?
Copak se narodil jako čeledín?
Proč se tedy stal kořistí?
15 Vrčeli a řvali nad ním lvi;
jeho zem zpustošili, města spálili,
takže v nich nikdo nebydlí.
16 Z Memfisu a Dafné přišli muži,
kteří ti lebku rozbili.
17 Copak si za to nemůžeš sama?
Opustilas Hospodina, svého Boha,
tenkrát, když s tebou putoval.
18 Co z toho máš, chodit do Egypta –
aby ses vody z Nilu [a] napila?
Co z toho máš, do Asýrie cestovat –
aby ses napila z řeky Eufrat?
19 Za vyučenou ti dá špatnost tvá,
tvé odvrácení tě vytrestá.
Poznáš a uvidíš, jak zle a trpce chutná,
žes opustila Hospodina, svého Boha,
a bázeň přede mnou jsi ztratila,
praví Hospodin, Pán zástupů.
20 Své jho jsi už dávno rozlámala,
své postroje jsi strhala:
‚Nebudu sloužit!‘ říkalas.
Na kdejakém vyšším návrší
a pod kdejakým stromem košatým
se ale válíš jako nevěstka.
21 Já jsem tě sázel jako výbornou révu
z nejušlechtilejších sazenic.
Jak ses mi mohla takhle zvrhnout
v plané křoví, jež mi nepatří? [b]
22 I kdyby ses mýdlem vydrhla
a louhu přidala sebevíc,
skvrna tvé viny přede mnou zůstává,
praví Panovník Hospodin.
20 Tehdy k němu přišla matka Zebedeových synů se svými syny, klaněla se mu a o něco ho prosila.
21 „Co chceš?“ zeptal se jí.
22 Odpověděla: „Řekni, ať tito dva moji synové mohou sedět ve tvém království jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“
„Nevíte, o co prosíte,“ řekl jí na to Ježíš. „Můžete snad pít kalich, který mám pít?“
„Můžeme,“ odvětili.
23 Na to jim řekl: „Ano, budete pít můj kalich. Dát vám sedět po mé pravici a levici ovšem nenáleží mně, ale těm, pro které to připravil můj Otec.“
24 A když to uslyšelo ostatních deset, rozhořčili se na ty dva bratry. 25 Ježíš je však zavolal k sobě a řekl: „Víte, že vládcové národů nad nimi panují a velikáni nad nimi užívají moc. 26 Tak to ale mezi vámi nebude. Kdo by mezi vámi chtěl být veliký, ať je vaším služebníkem. 27 Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem. 28 Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.