Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
77 Pro předního zpěváka Jedutuna.
Žalm Asafův.
2 Hlas můj k Bohu zněl, když volal jsem,
hlas můj k Bohu zněl, aby mě vyslyšel.
3 Pána jsem hledal v den svého soužení,
bez přestání jsem ruce vzpínal po nocích,
má duše se nenechala utěšit.
4 Na Boha vzpomínám, trápím se,
při svém přemítání ztrácím dech! séla
5 Oči zamhouřit nedals mi,
rozrušen jsem, nemohu promluvit.
6 Připomínám si dávné dny,
časy, jež dávno minuly.
7 Na své písně vzpomínám po nocích,
v srdci přemítám a v duchu zpytuji:
8 Copak už nadobro zavrhl Hospodin?
Nebude přívětivý nikdy víc?
9 Skončila jeho láska navždycky?
Selhalo zaslíbení navěky?
10 Copak Bůh zapomněl být laskavý?
Hněvá se tak, že soucit potlačil? séla
11 To je můj konec, říkám si,
kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší!
12 Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil –
ano, připomenu tvé dávné zázraky!
13 O všem, co vykonals, přemýšlím,
přemítám o tom, cos učinil.
14 Tvá cesta, Bože, je cestou svatosti,
kdo z bohů je veliký jako ty?
15 Ty jsi ten Bůh, jenž koná zázraky,
svou sílu zjevil jsi mezi národy!
16 Svou paží vykoupil jsi svůj lid –
Jákobovy a Josefovy potomky. séla
17 Vody tě, Bože, viděly,
vody tě viděly a hned se zachvěly,
otřásly se i mořské hlubiny!
18 Vody se proudem z mraků valily,
nebesa zněla hřímáním,
tvé střely všemi směry letěly!
19 Tvým hromobitím zněla vichřice,
blesky ozářily celý svět,
země se třásla, chvěla se!
20 Tvá cesta, Bože, vedla přes moře,
tvá stezka přes vody mohutné.
I když tvé šlépěje nešlo rozeznat,
21 vedl jsi lid svůj, ovce své,
rukou Mojžíše a Árona.
Přes Jordán
3 Jozue časně ráno se všemi syny Izraele vytáhl ze Šitimu. Došli až k Jordánu, a než jej překročili, přenocovali tam. 2 Ke konci těch tří dnů prošli táborem správcové 3 a přikázali lidu: „Jakmile uvidíte Truhlu smlouvy Hospodina, vašeho Boha, a levitské kněze, jak ji nesou, opustíte svá místa a půjdete za ní. 4 Mezi vámi a ní ale zůstane odstup asi dvou tisíc loket [a] – nesmíte se k ní přiblížit! Půjdete za ní, abyste poznali cestu, kterou máte jít, neboť tou cestou jste nikdy předtím nešli.“
5 Jozue lidu řekl: „Posvěťte se, neboť zítra mezi vámi Hospodin učiní podivuhodné věci.“
6 Potom řekl kněžím: „Vezměte Truhlu smlouvy a jděte před lidem.“ Vzali tedy Truhlu smlouvy a šli před lidem.
7 Hospodin tehdy řekl Jozuovi: „Dnešního dne ti začnu v očích celého Izraele dodávat na vážnosti, aby věděli, že jako jsem býval s Mojžíšem, budu i s tebou. 8 A ty přikážeš kněžím nesoucím Truhlu smlouvy: ‚Až dojdete ke kraji jordánských vod, zastavte se v Jordánu.‘“
9 Jozue tedy řekl synům Izraele: „Pojďte sem a slyšte slova Hospodina, vašeho Boha.“ 10 Pak pokračoval: „Podle toho poznáte, že je mezi vámi živý Bůh: dozajista před vámi vyžene Kananejce, Chetejce, Hivejce, Perizejce, Girgašejce, Emorejce a Jebusejce. 11 Hle, Truhla smlouvy Pána vší země přechází Jordán před vámi. 12 Proto si z izraelských kmenů vyberte dvanáct mužů, z každého kmene po jednom. 13 Jakmile kněží nesoucí Truhlu Hospodina, Pána vší země, stanou nohama ve vodách Jordánu, tehdy se jordánské vody rozdělí, takže se voda přitékající shora nahromadí na jednom místě.“
14 Když pak lid vytáhl ze svých stanů, aby přešel Jordán, kněží nesli před lidem Truhlu smlouvy. 15 Jakmile nosiči Truhly došli k Jordánu a kněží nesoucí Truhlu se nohama dotkli okraje vody (Jordán se pokaždé během sklizně všude vylévá z břehů), 16 vtom se vody přitékající shora zastavily. Nahromadily se velmi daleko odtud, u města Adam ležícího u Caretánu, zatímco vody odtékající směrem k Aravskému (neboli Mrtvému) [b] moři se dočista vytratily. Tak přešel lid přímo proti Jerichu. 17 Kněží nesoucí Truhlu Hospodinovy smlouvy stáli nepohnutě na suché zemi uprostřed Jordánu, zatímco celý Izrael přecházel po suchu, dokud celý národ nepřešel Jordánem.
23 Vírou byl Mojžíš po narození tři měsíce ukrýván svými rodiči. Když viděli, jak je to dítě krásné, [a] nenechali se zastrašit královým rozkazem.
24 Vírou se Mojžíš, jakmile dospěl, zřekl postavení faraonova vnuka. 25 Dal přednost útrapám Božího lidu před pomíjivým hříšným požitkem. 26 Kristova potupa mu byla dražší než všechny egyptské poklady, neboť se díval až k odplatě. 27 Vírou opustil Egypt a nedal se zastrašit královým hněvem. Vytrval, jako by viděl Neviditelného. 28 Vírou slavil Hod beránka a skropení krví, takže se jich zhoubce prvorozených nedotkl.
29 Vírou přešli Rudé moře jako po suché zemi; když se však o to pokusili Egypťané, zmizeli v hlubině.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.