Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
86 Modlitba Davidova.
Slyš mě, Hospodine, a odpověz,
vždyť jsem tak nuzný a ubohý!
2 Naživu mě prosím zachovej,
vždyť jsem ti oddaný!
Svému služebníku spásu dej –
Bože můj, jsi mou nadějí!
3 Smiluj se nade mnou, Hospodine,
vždyť k tobě volám celý den!
4 Svého služebníka naplň radostí,
vždyť k tobě, Pane, svou duši povznáším.
5 Ty přece, Pane, jsi dobrý a soucitný,
velice miluješ ty, kdo tě vzývají!
6 Moji modlitbu, Hospodine, slyš,
mých proseb všímej si.
7 Vzývám tě v den svého soužení,
neboť mi odpovíš.
8 Žádný bůh není, Pane, jako ty,
tvým skutkům není podobných!
9 Všechny národy, kterés učinil,
přijdou se tobě poklonit,
tvé jméno, Pane, oslaví!
10 Vždyť ty jsi veliký, činíš zázraky,
jediný Bůh jsi ty!
Návrat domů
35 Potom Bůh Jákobovi řekl: „Vstaň a vydej se vzhůru do Bet-elu. Bydli tam a postav tam oltář Bohu, jenž se ti ukázal, když jsi utíkal před svým bratrem Ezauem.“
2 Jákob tedy řekl své rodině a všem, kdo byli s ním: „Zbavte se cizích bohů, jež máte u sebe, očistěte se a převlečte si šaty! 3 Potom vstaňme a pojďme vzhůru do Bet-elu. Tam postavím oltář Bohu, jenž mě vyslyšel v den mé úzkosti a byl se mnou na cestě, kterou jsem šel.“ 4 Odevzdali tedy Jákobovi všechny cizí bohy, které měli při sobě, i náušnice, jež nosili v uších, a Jákob je zakopal pod tím dubem, který stál u Šechemu.
Znovu před Veleradou
17 Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí 18 nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice. 19 Hospodinův anděl ale v noci otevřel dveře vězení a vyvedl je ven. Řekl jim: 20 „Jděte, postavte se v chrámu a předneste lidu všechna slova tohoto Života.“ 21 Poslechli ho a za úsvitu přišli do chrámu a učili.
Velekněz a jeho stoupenci zatím svolali Veleradu (totiž celé staršovstvo synů Izraele) a poslali pro apoštoly do vězení. 22 Když tam ale strážní přišli, ve vězení je nenašli. Vrátili se tedy s hlášením: 23 „Věznici jsme našli bezpečně uzamčenou, u dveří stály stráže, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“ 24 Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže s vrchními kněžími, nemohli pochopit, co se to stalo.
25 Vtom někdo přišel s hlášením: „Hle, muži, které jste uvěznili, stojí v chrámu a učí lid!“ 26 Velitel se stráží pro ně ihned šel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.