Revised Common Lectionary (Complementary)

¹⁹ Jsou se Saulem a se všemi izraelskými muži v údolí Ela a bojují s Filištíny.“

²⁰ David tedy ráno vstal, svěřil ovce hlídači, všechno to vzal a šel, jak mu Jišaj přikázal. Dorazil k okraji tábora, právě když vojsko v šiku vyráželo s válečným pokřikem. ²¹ Izraelci i Filištíni se seřadili, jeden šik proti druhému. ²² David nechal své věci u hlídače zásob a běžel k šiku. Když tam dorazil, ptal se bratrů, jak se mají. ²³ Ještě s nimi mluvil, když vtom z filištínských řad vystoupil jejich zápasník jménem Goliáš z Gatu. Vykřikoval tak jako předtím a David to slyšel. ²⁴ Jakmile Izraelci toho muže spatřili, všichni se před ním v hrozném strachu dali na útěk.

²⁵ „Vidíte toho muže, co vystoupil?“ říkali Izraelci. „Jde urážet Izrael. Kdyby ho někdo zabil, král by ho zahrnul spoustou bohatství, dal by mu svou dceru a jeho otcovský rod by v Izraeli osvobodil od daní.“

²⁶ David se mužů kolem sebe zeptal: „Cože dostane ten, kdo toho Filištína zabije a zbaví Izrael té ostudy? Kdo je tenhle filištínský neobřezanec, že uráží šiky živého Boha?“ ²⁷ Muži mu tedy pověděli stejně jako předtím, co čeká toho, kdo by ho zabil.

²⁸ Jeho nejstarší bratr Eliab ale zaslechl, jak s nimi mluví, a hrozně se na Davida rozhněval: „Proč jsi sem vlastně přišel? A komu jsi svěřil těch pár ovcí na poušti? Znám tu tvou drzost a zlomyslnost! Přišel ses podívat na bitvu, co?“

²⁹ „Co jsem zase provedl? To se nemůžu zeptat?“ bránil se David. ³⁰ Potom se obrátil na dalšího se stejnou otázkou a muži mu odpovídali právě tak jako předtím.

³¹ To, co David říkal, se rozneslo. Ohlásili to i Saulovi a ten si ho dal zavolat. ³² „Ať se toho Filištína nikdo neleká!“ řekl David Saulovi. „Tvůj služebník půjde a bude se s ním bít.“

Znovu před Veleradou

¹⁷ Tehdy povstal velekněz a všichni jeho stoupenci, totiž sekta saduceů. Naplněni nenávistí ¹⁸ nechali apoštoly zatknout a vsadit do veřejné věznice. ¹⁹ Hospodinův anděl ale v noci otevřel dveře vězení a vyvedl je ven. Řekl jim: ²⁰ „Jděte, postavte se v chrámu a předneste lidu všechna slova tohoto Života.“ ²¹ Poslechli ho a za úsvitu přišli do chrámu a učili.

Velekněz a jeho stoupenci zatím svolali Veleradu (totiž celé staršovstvo synů Izraele) a poslali pro apoštoly do vězení. ²² Když tam ale strážní přišli, ve vězení je nenašli. Vrátili se tedy s hlášením: ²³ „Věznici jsme našli bezpečně uzamčenou, u dveří stály stráže, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“ ²⁴ Když ta slova uslyšel velitel chrámové stráže s vrchními kněžími, nemohli pochopit, co se to stalo.

²⁵ Vtom někdo přišel s hlášením: „Hle, muži, které jste uvěznili, stojí v chrámu a učí lid!“ ²⁶ Velitel se stráží pro ně ihned šel a přivedl je bez násilí; báli se totiž, aby je lid neukamenoval.