Revised Common Lectionary (Complementary)
I.
105 Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, [a]
jeho činy rozhlašujte mezi národy!
2 Zpívejte mu, hrajte mu,
rozvažujte o všech jeho zázracích!
3 Jeho svatým jménem chlubte se,
ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají!
4 Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle,
jeho tvář vždycky hledejte.
5 Pamatujte, jaké divy provedl,
jaké zázraky a co rozhodl.
6 Vy, símě Abrahama, jeho služebníka,
jste jeho vyvolení, děti Jákoba.
7 On je Hospodin, Bůh náš,
celá zem jeho soudu podléhá!
8 Na svoji smlouvu pamatuje věčně,
na slovo tisíci pokolení svěřené,
9 na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem,
na přísahu, již složil před Izákem.
10 Jákobovi ten výrok potvrdil
za věčnou smlouvu pro Izrael:
11 „Tobě dám kanaánskou zem,
bude tvým dědičným údělem!“ [b]
12 Přitom jich tenkrát bylo jen trochu,
byli jenom hrstkou cizinců.
13 Z národu do národu když bloudili,
od jednoho k jinému království,
14 nikoho nenechal, aby jim ublížil.
I krále kvůli nim varoval:
15 „Mé pomazané nechte být!
Mým prorokům nepůsobte žal!“
II.
16 Když potom přivolal na zem hlad
a odřízl je od chleba,
17 poslal před nimi jistého Josefa,
jehož prodali jako otroka.
18 Nohy měl sevřené v okovech,
hrdlo uvězněné v železech.
19 Když se pak splnila jeho předpověď,
když jej protříbila Hospodinova řeč,
20 král ho pak nechal propustit z okovů,
vládce národů dal mu svobodu.
21 Správcem svého paláce jej učinil –
vládl nade vším jeho bohatstvím!
22 Jeho dvořanům poroučel [a] podle libosti,
jeho poradce vedl k moudrosti.
23 Do Egypta tenkrát přišel Izrael,
Jákob byl hostem v zemi Chamově.
24 Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil,
bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!
25 Nechal je nenávidět jeho lid,
na jeho služebníky aby vymýšleli lsti.
III.
26 Poslal k nim svého služebníka Mojžíše
se svým vyvoleným, Áronem.
27 Ti jim předváděli jeho znamení,
v Chamově zemi konali zázraky!
28 Poslal tmu a přišlo zatmění,
jeho příkazům se totiž vzepřeli. [b]
29 Jejich vody ve krev obrátil,
zahubil všechny ryby v nich.
30 Jejich země se hemžila žabami –
byly i v královských ložnicích!
31 Na jeho rozkaz mouchy přilétly,
po celé říši byli komáři.
32 Místo deště je zasypal kroupami,
nad jejich zemí se blesky míhaly.
33 Potloukl jejich révu i jejich fíkoví,
po celé jejich říši stromy roztříštil!
34 Na jeho rozkaz přilétly kobylky,
nemožné bylo spočítat housenky!
35 Sežraly jim v zemi všechny rostliny,
pohltily vše, co půda urodí.
36 Všechno prvorozené pak v té zemi bil,
všechen výkvět mládí jim zahubil.
37 Svůj lid pak vyvedl se stříbrem a zlatem,
v žádném z jeho kmenů nikdo neumdlel!
38 Z jejich odchodu měli radost v Egyptě,
strach z Izraele totiž svíral je!
IV.
39 Rozestřel oblak, aby jim dal stín,
noc jim svým ohněm prozářil.
40 Na jejich žádost dal jim křepelky,
sytil je svým chlebem nebeským.
41 Otevřel skálu, vody vytryskly,
proudem se valily po poušti!
42 Pamatoval na to, co svatě zaslíbil
svému služebníku Abrahamovi. [a]
10 Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva. 11 Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit i přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich vykonal? 12 Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ, než jsou oni!“
13 Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou 14 a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci. 15 Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou: 16 ‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.‘
17 Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl:
18 ‚Hospodin je nesmírně trpělivý
a velmi laskavý,
odpouštějící nepravost i provinění.
Nezapomíná však trestat;
za nepravost otců volá k odpovědnosti
jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.‘ [a]
19 Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!“
20 Hospodin odpověděl: „Odpouštím, jak jsi řekl. 21 Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem: 22 Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali, 23 nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. [b] Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří! 24 Můj služebník Káleb má ale jiného ducha – vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.
Svoboda a svatost
10 Nechci bratři, abyste nevěděli, co se stalo s našimi otci. Všichni byli zastíněni oblakem a všichni prošli mořem. [a] 2 Všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem. 3 Všichni jedli tentýž duchovní pokrm [b] 4 a všichni pili tentýž duchovní nápoj [c] (pili totiž z duchovní skály, která je provázela, a tou skálou byl Kristus). 5 Ve většině z nich ale Bůh nenašel zalíbení – vždyť „byli pobiti na poušti“. [d]
6 To vše se stalo nám pro výstrahu. Proto nepropadejme zlé lačnosti tak jako kdysi oni. [e] 7 Také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: „Lid se posadil, aby jedl a pil, a pak vstali, aby se povyrazili.“ [f] 8 Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc. [g] 9 Také nepokoušejme Krista, [h] jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady. [i] 10 Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem. [j] 11 To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.
12 Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl. 13 Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.