Revised Common Lectionary (Complementary)
6 Kolik jen, Hospodine Bože můj,
kolik jen činíš zázraků!
V úmyslech, které o nás máš,
se tobě nikdo nerovná!
Chtěl bych je vypovědět, o nich promluvit,
je jich však víc, než dá se vypočíst!
7 Oběti a dary sis neoblíbil,
ale uši jsi mi otevřel:
Nechtěl jsi oběti za hřích ani zápaly!
8 Tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím,
jako je o mně v Knize napsáno.
9 Mou radostí je konat vůli tvou,
tvůj Zákon, Bože můj, v nitru nosím si.“
10 Ve velikém shromáždění
jsem spravedlnost zvěstoval,
své rty jsem nezdržoval,
to víš, Hospodine, sám.
11 Tvoji spravedlnost v srdci neskryl jsem,
o tvé věrnosti jsem mluvil a o spáse,
před velikým shromážděním
jsem tvou lásku a věrnost netajil.
II.
12 Své slitování, Hospodine,
mi prosím neodpírej;
kéž láska a pravda tvá
vždycky nade mnou drží stráž!
13 Obklopily mě pohromy,
jež nelze vypočíst.
Moje viny mě dostihly,
že přes ně nevidím –
je jich víc, než mám vlasů na hlavě,
všechnu odvahu ztratil jsem!
14 Kéž mě, Hospodine, ráčíš vysvobodit;
na pomoc, Hospodine, pospěš mi!
15 Ať jsou zahanbeni, ať se stydí všichni,
kdo mě o život chtějí připravit!
Ať jsou zpět zahnáni, ať se hanbí,
kdo se kochají mým neštěstím!
16 Ať jsou zděšeni svou vlastní hanebností
ti, kdo nade mnou „Hohó!“ volají.
17 Ať se však radují a veselí se v tobě
všichni ti, kdo tě hledají.
Ať navždy říkají: „Veliký je Hospodin!“
ti, kdo milují tvé spasení.
Vyjděte z Babylonu
12 Slyš mě, Jákobe,
ty, Izraeli, můj povolaný:
Já jsem – já jsem ten první
a jsem i poslední.
13 Má vlastní ruka zemi založila,
moje pravice nebe roztáhla;
kdykoli je zavolám,
v pozoru naráz musí stát.
14 Všichni se shromážděte a poslyšte:
Kterýpak z bohů tohle předpověděl?
Ten, jehož Hospodin miluje,
vykoná jeho vůli s Babylonem,
jeho ruka padne na Chaldejce. [a]
15 Já, já sám jsem promluvil,
ano, já jsem ho povolal;
přivedu ho sem
a jeho cesta bude úspěšná.
16 Přistupte ke mně a tohle poslyšte:
Od počátku jsem nikdy nemluvil skrytě
a ve chvíli, kdy se to děje,
já tam jsem.
Teď mě posílá Panovník Hospodin
spolu s Duchem svým.
17 Toto praví Hospodin,
Svatý izraelský, jenž tě vykoupil:
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
který tě učí úspěchu
a vede tě po cestě,
po níž bys jít měl.
18 Kdybys tak poslouchal mé příkazy,
tvůj pokoj by proudil jako potoky,
jak mořské vlny by byl tvůj blahobyt.
19 Jako písku by bylo tvého semene
a tvých potomků jako zrnek v něm;
jejich jméno by nikdy nevymizelo,
nebylo by vymýceno přede mnou.
20 Vyjděte z Babylonu,
unikněte Chaldejcům!
Zvěstujte zvučným jásotem,
všude to rozhlaste,
vyřiďte ve všech zemských končinách:
„Hospodin vykoupil svého služebníka Jákoba!“
21 Nežíznili, když je vedl pouštěmi,
vyvedl pro ně vodu ze skály;
rozetnul skálu
a vody vytryskly.
14 Potom k němu přišli učedníci Jana Křtitele. „Jak to, že my a farizeové se postíme často, ale tvoji učedníci se nepostí?" ptali se.
15 Ježíš jim odpověděl: „Mohou ženichovi přátelé truchlit, dokud je ženich ještě s nimi? Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy se budou postit.
16 Nikdo nepřišívá na starý plášť záplatu z nové látky. Taková výplň odtrhne i kus roucha a díra bude ještě horší. 17 Také se nelije nové víno do starých měchů. Jinak se měchy roztrhnou, víno se rozlije a měchy se zničí. Nové víno se lije do nových měchů, a tak se obojí zachová.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.