Revised Common Lectionary (Complementary)
50 Žalm Asafův.
Hospodin, Bůh bohů, promlouvá,
celou zem svolává
od slunce východu až tam, kde zapadá.
2 Ze Sionu v plné kráse
sám Bůh skvěje se.
3 Přichází náš Bůh, nebude mlčet;
před ním jde oheň, všechno stravuje,
kolem něj prudká vichřice!
4 Svolává shůry nebesa i zem,
jeho lid aby stanul před soudem:
5 „Shromážděte mi moje ctitele,
ty, kteří skrze oběť jsou se mnou ve smlouvě!“
6 Jeho spravedlnost nebesa zvěstují,
vždyť Bůh je soudce – on jediný! séla
7 „Slyš, lide můj, a promluvím,
slyš, Izraeli, já tě usvědčím:
Já, Bůh, jsem přece Bohem tvým!
8 Kvůli tvým obětem tě neviním,
tvé zápaly mi nikdy nechybí.
9 Nechci však býka z chlévů tvých,
nechci kozlíky z tvé ohrady!
10 Všechna zvěř v lese přece patří mi,
také dobytek na horách nesčetných.
11 Znám všechny ptáky v nebesích, [a]
divoké šelmy jsou mým vlastnictvím.
12 Nepožádám tě, i kdybych hladověl –
mně patří svět i všechno v něm!
13 Cožpak se živím masem hovězím,
cožpak ho krví kozlů zapíjím?
14 Přinášej Bohu oběť vděčnosti,
své sliby plň před Nejvyšším.
15 Volej mě v den svého soužení,
vysvobodím tě a ty mě oslavíš!“
16 Darebáka však Bůh takto osloví:
„K čemu odříkáváš moje zákony,
mou smlouvu do úst proč bereš si?
17 Vždyť přece nechceš dát se poučit,
má slova za hlavu jsi zahodil.
18 Vidíš-li zloděje, přátelíš se s ním,
s cizoložníky ses ztotožnil!
19 Svá ústa poskytuješ slovům zlým,
tvůj jazyk spřádá úskoky.
20 Sedíš si a bratra hanobíš,
syna své matky ostouzíš.
21 Kdybych dál mlčel nad tím, co provádíš,
pomyslel by sis, že jsem ti podobný.
Proto tě nyní obviním,
před tvýma očima tě napravím!
22 Kdo Boha pomíjíte, toto pochopte:
Když já vás napadnu, kdo vám pomůže?
23 Kdo přináší oběť vděčnosti, ten mě ctí;
kdo svoje cesty napraví,
tomu ukážu Boží spasení!“
13 Onoho dne se veřejně předčítalo z Knihy Mojžíšovy. Našlo se tam zapsáno: „Do Božího shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců, 2 protože synům Izraele nevyšli naproti s chlebem a vodou. Namísto toho si najali Balaáma, aby je proklel. Náš Bůh ale obrátil kletbu v požehnání.“ [a] 3 Jakmile ten zákon uslyšeli, vyloučili z Izraele všechny, kdo se mezi ně přimísili.
23 V té době jsem také viděl, jak si Židé berou ženy z Ašdodu a také Amonky a Moábky. 24 Jejich děti místo židovsky mluvily napůl ašdodsky anebo jazyky ostatních národů.
25 Vytýkal jsem jim to, zlořečil jim, některé muže jsem i bil a rval jim vlasy. Zapřísahal jsem je při Bohu: „Nedávejte své dcery jejich synům a nežeňte své syny ani sebe s jejich dcerami! 26 Copak právě kvůli nim nezhřešil izraelský král Šalomoun?! Mezi tolika národy nebylo krále jako on – Boží miláček, jehož Bůh učinil králem celého Izraele. I jeho zavedly cizí ženy do hříchu. [a] 27 Co teprve vás? Je neslýchané, abyste prováděli takovou hanebnost, zrazovali našeho Boha a ženili se s cizinkami!“
28 Jeden ze synů Jojady, syna velekněze Eliašiba, byl zetěm Sanbalata Choronského. Proto jsem ho vykázal ze své blízkosti.
29 Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství a smlouvu kněžskou i levitskou.
30 Tak jsem je očistil ode všeho cizího. Stanovil jsem kněžské i levitské služby, každému jeho úkol. 31 Určil jsem také pravidelné dávky dřeva a prvotin.
Pamatuj na mě, Bože můj, v dobrém.
9 V dopisu jsem vám napsal, abyste se nestýkali se smilníky. 10 Nemyslel jsem ale vůbec smilníky tohoto světa ani lakomce, vydřiduchy nebo modláře – vždyť to byste museli ze světa utéci! 11 Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte.
12 Proč bych měl soudit ještě ty venku? Nemáte snad soudit ty, kdo jsou uvnitř? 13 Ty venku bude soudit Bůh. „Toho zlého vylučte ze svého středu.“ [a]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.