Old/New Testament
Zákon svatosti
Posvátnost krve
17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k Áronovi, k jeho synům a ke všem Izraelitům: Toto přikázal Hospodin: 3 Kdokoli z domu Izraele by zabil kus hovězího dobytka, ovci nebo kozu v táboře nebo venku za táborem, 4 aniž to zvíře přivedl před Hospodinův příbytek ke vchodu do Stanu setkávání, aby z něj Hospodinu přinesl oběť, takovému člověku se bude počítat vina za prolitou krev: Prolil krev, proto bude vyobcován ze svého lidu. 5 To proto, aby synové Izraele přinášeli své oběti, jež dosud zabíjeli na poli, aby je nyní přinášeli Hospodinu ke vchodu do Stanu setkávání, ke knězi. Ať je obětují Hospodinu jako pokojné oběti. 6 Kněz pokropí krví oběti Hospodinův oltář u vchodu do Stanu setkávání a tuk nechá dýmat na oltáři jako příjemnou vůni Hospodinu. 7 Nebudou již tedy zabíjet své oběti běsům, za nimiž chodili smilnit. Toto bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení.
8 Dále jim řekneš: Kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by obětoval zápal nebo jinou oběť, 9 aniž to zvíře přivedl ke vchodu do Stanu setkávání, aby je obětoval Hospodinu, takový člověk bude vyobcován ze svého lidu.
10 Kdokoli z domu Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by jedl jakoukoli krev, proti takovému člověku se postavím. Toho, kdo jí krev, vyvrhnu z jeho lidu. 11 Vždyť život těla je v krvi! Proto jsem vám ji určil na oltář, k vykoupení vašich životů. Vždyť krev, ta vykupuje život! 12 Proto jsem synům Izraele řekl: Nikdo z vás nebude jíst krev. Ani přistěhovalec, který žije u vás, nebude jíst krev.
13 Kdokoli ze synů Izraele nebo z přistěhovalců, kteří žijí u vás, by ulovil zvíře nebo ptáka, který se smí jíst, musí vycedit jeho krev a přikrýt ji prachem. 14 Vždyť životem každého tvora je krev, právě ta je jeho životem! Proto jsem synům Izraele řekl: Nesmíte jíst krev žádného tvora, neboť životem každého tvora je jeho krev. Každý, kdo by ji jedl, bude vyobcován.
15 Kdokoli, ať už domácí nebo host, by jedl něco zdechlého nebo rozsápaného, vypere si oděv, omyje se vodou a bude nečistý až do večera. Teprve pak bude čistý. 16 Pokud si však oděv nevypere a tělo neomyje, ponese vinu.“
Posvátnost intimních vztahů
18 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 „Mluv k synům Izraele: Já jsem Hospodin, váš Bůh. 3 Nechovejte se podle způsobů egyptské země, v níž jste bydleli, nechovejte se ani podle způsobů kanaánské země, do níž vás uvádím; nenásledujte jejich zvyklosti. 4 Chovejte se podle mých zákonů, zachovávejte má pravidla a řiďte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh. 5 Zachovávejte má pravidla a mé zákony. Ten, kdo je plní, díky nim bude žít. Já jsem Hospodin.
6 Nikdo nesmí pohlavně obcovat s žádnou svou pokrevní příbuznou. Já jsem Hospodin.
7 Nezostuzuj svého otce tím, že bys obcoval se svou matkou. Je to tvá matka, nesmíš s ní obcovat!
8 Neobcuj ani s jinou manželkou svého otce. Zostudil bys tím svého otce!
9 Neobcuj se svou sestrou. Ať je to dcera tvého otce nebo tvé matky, ať je zplozená ve tvé rodině nebo mimo ni, nesmíš s ní obcovat!
10 Neobcuj se svou vnučkou. Je to dcera tvého syna nebo tvé dcery, nesmíš s ní obcovat. Zostudil bys sám sebe!
11 Neobcuj s dcerou manželky svého otce. Je jako zplozená tvým otcem, je tvojí sestrou, nesmíš s ní obcovat!
12 Neobcuj se sestrou svého otce. Je pokrevní příbuznou tvého otce!
13 Neobcuj se sestrou své matky. Je přece pokrevní příbuznou tvé matky!
14 Nezostuzuj bratra svého otce tím, že bys obcoval s jeho manželkou. Je to tvá teta!
15 Neobcuj se svou snachou. Je to manželka tvého syna, nesmíš s ní obcovat!
16 Neobcuj s manželkou svého bratra. Zostudil bys svého bratra!
17 Neobcuj se ženou a její dcerou. Neber si ani její vnučku, abys s ní obcoval, ať už je to dcera jejího syna nebo její dcery. Jsou si pokrevně příbuzné, je to zvrhlost!
18 Neber si ženu i s její sestrou. Trápil bys jednu, když bys za jejího života obcoval s tou druhou.
19 Nesmíš pohlavně obcovat se ženou během nečistoty jejího krvácení.
20 Nesmíš obcovat s manželkou svého bližního, a tak se s ní poskvrňovat.
21 Nedovol, aby někdo z tvých potomků byl obětován Molochovi [a] – znesvětil bys tak jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.
22 Nesmíš obcovat s mužem jako se ženou, je to ohavnost!
23 Nesmíš obcovat se žádným zvířetem, a tak se jím poskvrňovat. Ani žena se nepoddá zvířeti, aby se s ní pářilo. Je to zvrácenost!
24 Neposkvrňujte se žádnou z těchto věcí. Tím vším se přece poskvrňují národy, které před vámi vyháním! 25 Sama země se jimi poskvrnila; proto ji potrestám za její hřích a země vyvrhne své obyvatele. 26 Vy však zachovávejte má pravidla a zákony a nedopouštějte se žádné z těchto ohavností – domácí ani host, který žije u vás. 27 Všechny tyto ohavnosti páchali lidé, kteří byli v té zemi před vámi, a tak se země poskvrnila. 28 Pokud tu zem poskvrníte, vyvrhne i vás, tak jako vyvrhla národ, který tam byl před vámi.
29 Kdokoli se dopustí kterékoli z těchto ohavností, bude vyobcován ze svého lidu. 30 Proto zachovávejte, co jsem vám svěřil, a nechovejte se podle ohavných zvyklostí, jež se dodržovaly před vámi. Neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
27 Prokurátorovi vojáci vzali Ježíše do paláce, kde se k němu sešla celá posádka. 28 Svlékli ho a přehodili mu rudý plášť. 29 Upletli trnovou korunu, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu: „Ať žije židovský král!“ 30 Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy. 31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli k ukřižování.
Golgota
32 Když vyšli, potkali jednoho člověka z Kyrény jménem Šimona a přinutili ho nést mu kříž. 33 Když dorazili na místo zvané Golgota (což znamená Lebka), 34 dali Ježíšovi napít octa smíšeného se žlučí. [a] Jakmile to okusil, nechtěl to pít.
35 Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. 36 Pak tam seděli a hlídali ho. 37 Nad hlavu mu dali nápis s jeho proviněním:
TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
38 Spolu s ním byli ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici. 39 Kolemjdoucí pokyvovali hlavami 40 a posmívali se mu: „Hej, když umíš zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, slez z kříže!“
41 Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma a staršími: 42 „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! 43 Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! [b] Říkal přece: ‚Jsem Boží Syn‘!“ 44 A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.
45 V poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin. [c] 46 Okolo třetí pak Ježíš hlasitě vykřikl: „Eli, Eli, lama sabachtani?“ to je: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ [d]
47 Když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: „Ten člověk volá Eliáše!“ 48 Jeden z nich rychle odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na prut a dával mu napít. 49 Ostatní říkali: „Nech ho, uvidíme, jestli mu přijde na pomoc Eliáš!“
50 Ježíš znovu hlasitě vykřikl a vypustil duši.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.