Old/New Testament
Ezauovo potomstvo
36 Toto je Ezauův (totiž Edomův) rod.
2 Ezau si vzal manželky z kanaánských dcer: Adu, dceru Chetejce Elona, Oholíbamu, dceru Anovu, vnučku Hivejce Cibeona, 3 a Izmaelovu dceru Basematu, sestru Nebajotovu.
4 Ada Ezauovi porodila Elifaze. Basemat porodila Reuele. 5 Oholíbama porodila Jeuše, Jalama a Koracha. Toto jsou Ezauovi synové, kteří se mu narodili v kanaánské zemi.
6 Ezau pak vzal své ženy, své syny a dcery a všechny, kdo žili v jeho domě, svůj dobytek a všechna svá zvířata – všechen svůj majetek, jehož nabyl v kanaánské zemi, a odešel do země Seír, daleko od svého bratra Jákoba. 7 Jejich majetek byl totiž větší, než aby mohli bydlet spolu, a zem jejich putování jim nemohla kvůli jejich stádům stačit. 8 Ezau se tedy usadil v pohoří Seír (a ten Ezau je Edom).
9 Toto je rod Ezaua, otce Edomců v pohoří Seír.
10 Toto jsou jména Ezauových synů: Elifaz, syn Ezauovy manželky Ady, a Reuel, syn Ezauovy manželky Basematy.
11 Synové Elifazovi: Teman, Omar, Sefo, Gatam a Kenaz. 12 (Ezauův syn Elifaz měl také družku Timnu, která Elifazovi porodila Amaleka.) To jsou potomci Ezauovy manželky Ady.
13 Synové Reuelovi: Nachat, Zerach, Šama a Miza. To jsou potomci Ezauovy manželky Basematy.
14 Synové, jež Ezauovi porodila jeho manželka Oholíbama, dcera Anova, vnučka Cibeonova: Jeuš, Jalam a Korach.
15 Toto jsou kmeny Ezauových synů.
Synové Elifaze, Ezauova prvorozeného: kmen Teman, kmen Omar, kmen Sefo, kmen Kenaz, 16 kmen Korach, kmen Gatam a kmen Amalek. To jsou kmeny vzešlé z Elifaze v edomské zemi. Jsou to potomci Ady.
17 Synové Ezauova syna Reuele: kmen Nachat, kmen Zerach, kmen Šama a kmen Miza. To jsou kmeny vzešlé z Reuele v edomské zemi. Jsou to potomci Ezauovy manželky Basematy.
18 Synové Ezauovy manželky Oholíbamy: kmen Jeuš, kmen Jalam a kmen Korach. To jsou kmeny vzešlé z Ezauovy manželky Oholíbamy, dcery Anovy.
19 To jsou synové Ezaua (jenž je Edom) a jejich kmeny.
20 Toto jsou synové Chorejce Seíra, domorodců v té zemi: Lotan, Šobal, Cibeon, Ana, 21 Dišon, Ecer a Dišan. To jsou kmeny Chorejců, Seírovi synové v edomské zemi.
22 Synové Lotanovi: Chori a Hemam. Lotanova sestra byla Timna.
23 Synové Šobalovi: Alvan, Manachat, Ebal, Šefo a Onam.
24 Synové Cibeonovi: Aja a Ana (to je ten Ana, který našel na poušti horké prameny, když pásl osly svého otce Cibeona).
25 Děti Anovy: Dišon a Oholíbama, Anova dcera.
26 Synové Dišonovi: Chemdan, Ešban, Jitran a Keran.
27 Synové Ecerovi: Bilhan, Zavan a Akan.
28 Synové Dišanovi: Úc a Aran.
29 Toto jsou kmeny Chorejců: kmen Lotan, kmen Šobal, kmen Cibeon, kmen Ana, 30 kmen Dišon, kmen Ecer a kmen Dišan. To je výčet chorejských kmenů v zemi Seír.
31 Toto jsou králové, kteří vládli v edomské zemi předtím, než synům Izraele vládl král:
32 Králem Edomu byl Bela, syn Beorův, a jeho město se jmenovalo Dinhaba.
33 Když zemřel Bela, kraloval na jeho místě Jobab, syn Zerachův z Bosry.
34 Když zemřel Jobab, kraloval na jeho místě Chušam z temanské země.
35 Když zemřel Chušam, kraloval na jeho místě Hadad, syn Bedadův, který pobil Midiánce v moábském kraji. Jeho město se jmenovalo Avit.
36 Když zemřel Hadad, kraloval na jeho místě Samla z Masreky.
37 Když zemřel Samla, kraloval na jeho místě Šaul z Rechobot-naharu.
38 Když zemřel Šaul, kraloval na jeho místě Baal-chanan, syn Akborův.
39 Když zemřel Baal-chanan, syn Akborův, kraloval na jeho místě Hadad. [a] Jeho město se jmenovalo Pau a jeho žena byla Mehetabel, dcera Matredova, vnučka Me-zahabova.
40 Toto jsou jména Ezauových kmenů podle jejich rodin a jejich míst, jmenovitě: kmen Timna, kmen Alva, kmen Jetet, 41 kmen Oholíbama, kmen Ela, kmen Pínon, 42 kmen Kenaz, kmen Teman, kmen Mibcar, 43 kmen Magdiel a kmen Iram.
To jsou edomské kmeny podle svých sídlišť v jejich vlastní zemi. Tak tomu bylo s Ezauem, otcem Edomců.
37 Jákob však bydlel v zemi putování svého otce, v zemi Kanaán.
2 To je Jákobův příběh.
Josef a jeho bratři
Mistr snů
Josef byl sedmnáctiletý mladík. Pásal ovce se svými bratry, syny manželek svého otce, Bilhy a Zilpy. A Josef na ně svému otci chodil žalovat.
3 Izrael miloval Josefa víc než všechny své ostatní syny, neboť ho zplodil ve svém stáří. Dokonce mu udělal zdobenou suknici. 4 Když ale jeho bratři zjistili, že ho jejich otec miluje víc než je, začali ho nenávidět. Nebyli s ním schopni ani klidně promluvit.
5 Josef měl sen, ale když ho vyprávěl svým bratrům, nenáviděli ho tím více. 6 Řekl jim: „Poslechněte si prosím můj sen: 7 Vázali jsme na poli snopy. Můj snop náhle vstal a zůstal stát a hle, vaše snopy obklopily ten můj a klaněly se mu!“
8 Jeho bratři mu řekli: „Tak ty bys nad námi chtěl kralovat? Ty bys nám chtěl vládnout?!“ A tak ho nenáviděli ještě víc, kvůli jeho snům a jeho slovům.
9 Josef pak měl ještě další sen a vyprávěl ho svým bratrům: „Měl jsem další sen. Hle, klanělo se mi slunce, měsíc a jedenáct hvězd!“
10 A když to vyprávěl otci a bratrům, otec ho okřikl: „Cos to měl za sen? To se ti já s tvojí matkou a bratry máme klanět k zemi?“ 11 Bratři pak na něj žárlili, ale jeho otec o tom všem přemýšlel.
12 Když pak jeho bratři odešli pást ovce svého otce do Šechemu, 13 řekl Izrael Josefovi: „Nešli tvoji bratři pást do Šechemu? Pojď, pošlu tě za nimi.“
Odpověděl mu: „Jsem připraven.“
14 Izrael mu řekl: „Jdi se prosím podívat, zda jsou tví bratři i ovce v pořádku, a přijď mi to povědět.“ A tak ho vyslal z hebronského údolí.
Když dorazil k Šechemu, 15 potkal ho nějaký muž. Viděl, že bloudí krajinou, a zeptal se ho: „Co hledáš?“
16 „Hledám své bratry,“ odpověděl Josef. „Řekni mi prosím, kde pasou.“
17 Muž odvětil: „Odešli odsud. Slyšel jsem je říkat: ‚Pojďme k Dotanu.‘“
Josef se tedy vydal za svými bratry a poblíž Dotanu je našel. 18 Spatřili ho už zdálky, a ještě než k nim dorazil, domluvili se, že ho zabijí.
19 Řekli si spolu: „Podívejme, přichází mistr snů! 20 Pojďme ho zabít. Hodíme ho do nějaké jámy a řekneme: Sežrala ho divoká zvěř! Uvidíme, co pak bude z jeho snů!“
21 Když to však uslyšel Ruben, chtěl ho před nimi zachránit, a tak řekl: „Neberme mu život!“ 22 Ruben pokračoval: „Neprolévejme krev; hoďme ho do téhle jámy zde v pustině, ale nevztahujme na něj ruku!“ (To řekl, aby ho před nimi zachránil a vrátil ho jeho otci.)
23 A tak se stalo, že když Josef přišel ke svým bratrům, strhli mu suknici, tu zdobenou suknici, co nosil, 24 popadli ho a hodili do jámy. A ta jáma byla prázdná, bez vody.
25 Potom se posadili k jídlu. Pozvedli oči a hle, spatřili od Gileádu přicházet karavanu Izmaelitů. Jejich velbloudi nesli vonnou pryskyřici, balzám a myrhu, aby to dopravili do Egypta.
26 Juda svým bratrům navrhl: „Co z toho budeme mít, když svého bratra zabijeme? Jak utajíme jeho vraždu? 27 Pojďme ho prodat Izmaelitům a nevztahujme na něj ruce – vždyť je to náš bratr, naše tělo!“ A bratři ho poslechli.
28 Když je ti midiánští obchodníci míjeli, vytáhli Josefa z jámy a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů [b] stříbra. Ti tedy Josefa odvedli do Egypta.
29 Ruben se potom vrátil k jámě a hle, Josef nikde! Roztrhl tedy v zoufalství své šaty 30 a vrátil se k bratrům se slovy: „Hoch je pryč! Co teď, co si počnu?“
31 A tak vzali Josefovu suknici, zabili kozla a namočili ji do krve. 32 Potom tu zdobenou suknici poslali svému otci. Nechali mu ji donést se slovy: „Tohle jsme našli. Poznáváš v tom suknici svého syna?“
33 Poznal ji hned: „To je suknice mého syna! Sežrala ho divá zvěř! Rozsápán, Josef je rozsápán!“
34 Jákob v zoufalství roztrhl svůj plášť, přepásal se pytlovinou a truchlil nad svým synem po mnoho dní. 35 Všichni jeho synové i dcery vstali a šli ho utěšit, ale on se nedal utěšit a říkal: „Nikoli! Půjdu za svým synem do hrobu v zármutku!“ A tak ho jeho otec oplakával.
36 Midiánci zatím Josefa v Egyptě prodali faraonovu dvořanu Putifarovi, veliteli stráže.
Juda a Támar
38 Někdy v té době se Juda oddělil od svých bratrů a uchýlil se k adulamskému muži jménem Chíra. 2 Tam Juda uviděl dceru jistého Kananejce jménem Šua; vzal si ji tedy a spal s ní. 3 Ona počala, porodila syna a dala mu jméno Er. 4 Počala znovu, porodila syna a dala mu jméno Onan. 5 Potom porodila ještě dalšího syna a dala mu jméno Šela. A když ho porodila, byl Juda v Kezíbu.
6 Juda pak svému prvorozenému Erovi vybral manželku jménem Támar. 7 Er, Judův prvorozený, však byl Hospodinu odporný a Hospodin ho nechal zemřít.
8 Juda tedy řekl Onanovi: „Spi s manželkou svého bratra. Splň švagrovskou povinnost a vzbuď svému bratru potomka.“ 9 Onan však věděl, že by ten potomek nebyl jeho. Kdykoli proto spal s manželkou svého bratra, vypouštěl semeno na zem, aby svému bratrovi nedal potomka. 10 To, co dělal, však bylo Hospodinu odporné, a tak nechal zemřít i jeho.
11 Tehdy Juda řekl své snaše Támar: „Zůstaň jako vdova v domě svého otce, dokud nedospěje můj syn Šela.“ (Řekl si totiž: „Aby snad nezemřel jako jeho bratři.“) Támar tedy odešla a zůstala v domě svého otce.
12 Po dlouhé době Judova manželka, dcera Šuova, zemřela. Když se Juda po její smrti utěšil, odešel se svým adulamským přítelem Chírou na slavnost stříhání svých ovcí do Timny.
13 Támar bylo oznámeno: „Hle, tvůj tchán jde vzhůru do Timny stříhat své ovce.“ 14 Odložila tedy své vdovské šaty, vzala si závoj a zahalila se. Potom si sedla u vstupu do Enajim, což je po cestě do Timny. (Viděla totiž, že Šela je dospělý a že za něj nebyla provdána.)
15 A když ji Juda uviděl, považoval ji za nevěstku, neboť měla zahalenou tvář. 16 Uchýlil se tedy cestou k ní a řekl: „Chci se s tebou vyspat.“ (Nevěděl totiž, že je to jeho snacha.)
Zeptala se: „Co mi za to dáš?“
17 Odpověděl: „Pošlu ti kůzle ze svého stáda.“
Ona na to: „Než je pošleš, musíš dát něco do zástavy.“
18 Zeptal se: „Co ti mám dát do zástavy?“
Odpověděla: „Své pečetidlo, šňůru a hůl, co máš v ruce.“ Dal jí to, vyspal se s ní a ona otěhotněla. 19 Potom vstala a odešla, odložila závoj a oblékla si své vdovské šaty.
20 Juda poslal to kůzle po svém adulamském příteli. Měl od té ženy vyzvednout zástavu, ale nemohl ji najít. 21 Vyptával se místních mužů: „Kde je ta prostitutka, co seděla v Enajim u cesty?“
Řekli mu ale: „Tady žádná prostitutka nikdy nebyla.“
22 A tak se vrátil k Judovi se slovy: „Nemohl jsem ji najít. Místní muži mi navíc řekli, že tam žádná prostitutka nikdy nebyla.“
23 Juda odpověděl: „Ať si to tedy nechá, abychom neměli ostudu. To kůzle jsem jí přece poslal, ale tys ji nemohl najít.“
24 Asi za tři měsíce bylo Judovi oznámeno: „Tvoje snacha Támar se zachovala jako nevěstka! Dokonce už je z toho smilstva těhotná!“
Juda řekl: „Vyveďte ji ven, ať je upálena!“
25 Už ji vedli, když vtom poslala svému tchánovi vzkaz: „Jsem těhotná s mužem, jemuž patří tyto věci!“ Dodala: „Poznej prosím, čí je toto pečetidlo, šňůra a hůl.“
26 Když Juda ty věci poznal, zvolal: „Ona je spravedlivější než já – vždyť jsem ji nechtěl provdat za svého syna Šelu!“ A víckrát s ní už nespal.
27 Když pak přišel čas jejího porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata. 28 Během porodu jeden syn vystrčil ruku. Porodní bába ho za ni chytila a uvázala na ni červenou nit se slovy: „Tento vyšel první.“ 29 On ji však zase vtáhl zpět a hle, ven vyšel jeho bratr. Řekla tedy: „Jakou trhlinou ses prodral?“ A tak dostal jméno Peres, Průlom. 30 Když potom vyšel jeho bratr s onou červenou nití na ruce, dostal jméno Zerach, Červánek.
21 Bratr bratra i otec syna tehdy vydá na smrt, děti povstanou proti svým rodičům a zabijí je. 22 Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět, ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn. 23 Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného. Amen, říkám vám, že neprojdete izraelská města, než přijde Syn člověka.
24 Není učedník nad mistra ani služebník nad svého pána. 25 Pro učedníka je dost na tom, když bude jako jeho mistr a služebník jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebubem, čím spíše jeho domácí?
26 Nebojte se jich. Není totiž nic skrytého, co nebude zjeveno, ani nic tajného, co nebude poznáno. 27 Co vám říkám ve tmě, mluvte na světle; co slyšíte šeptat do ucha, hlásejte ze střech! 28 Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. 29 Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. 30 Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! 31 Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.
32 Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích. 33 Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích.
34 Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. 35 Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. 36 Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině. [a]
37 Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. 38 Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. 39 Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne.
40 Kdo vás přijímá, ten přijímá mě, a kdo přijímá mě, přijímá Toho, který mě poslal. 41 Kdo přijímá proroka jakožto proroka, dostane odplatu proroka. Kdo přijímá spravedlivého jakožto spravedlivého, dostane odplatu spravedlivého. 42 Kdo by třeba jen podal pohár studené vody jednomu z těchto maličkých, protože je to můj učedník, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.