Beginning

1 Pavel, Boží služebník a apoštol Ježíše Krista, poslaný zvěstovat Božím vyvoleným víru, aby poznali pravdu a žili zbožně ² v naději věčného života. Bůh, který nikdy nelže, nám tento život zaslíbil před začátkem věků ³ a toto své slovo zjevil v pravý čas skrze kázání, jež mi z nařízení našeho Spasitele Boha bylo svěřeno.

⁴ Titovi, vlastnímu synu v obecné víře:

Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Spasitele.

Čistým vše čisté

⁵ Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší. ⁶ Takový člověk musí být bezúhonný: věrný manžel, ^[a] který má věřící děti, jimž nelze vytknout prostopášnost nebo vzpouru. ⁷ Představený musí být jakožto Boží správce bezúhonný: nesmí být samolibý, vznětlivý, opilec, hrubián ani prospěchář, ⁸ ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý a ukázněný. ⁹ Musí se pevně držet spolehlivých slov Pánova učení, tak aby uměl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.

¹⁰ Je totiž spousta buřičů, žvanilů a svůdců, zvláště mezi obřezanými, ¹¹ a těm se musejí zacpat ústa. Pro mrzký zisk učí nemístným věcem a rozvracejí tak celé rodiny. ¹² Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: „Kréťané jsou věční lháři, zlé bestie, líné pupky!“ ^{[b] 13} Měl úplnou pravdu. Proto je přísně napomínej, ať jsou zdraví ve víře ¹⁴ a nezabývají se židovskými bájemi a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.

¹⁵ Čistým je vše čisté; nečistým a nevěřícím však není čisté nic – nemají totiž čistou mysl ani svědomí. ¹⁶ Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.

Jak žít na tomto světě

2 Ty ale vyučuj, co patří ke zdravému učení. ² Starší muži ať jsou střídmí, ušlechtilí, rozvážní a zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.

³ Také starší ženy ať se chovají, jak se sluší na svaté: ať nepomlouvají a nepropadají opilství, ale jsou vzorem dobroty. ⁴ Ať učí mladé ženy milovat své muže a děti, ⁵ být zdrženlivé a cudné, pečovat o domácnost, být laskavé a poddané manželům, aby Boží slovo nemělo špatnou pověst.

⁶ Podobně napomínej ke zdrženlivosti i mladíky. ⁷ Ty sám buď vždy příkladem správného jednání. V učení měj poctivost a vážnost, ⁸ mluv zdravé slovo, proti němuž nelze nic namítnout, aby byl každý protivník zahanben a nemohl o nás říci nic zlého.

⁹ Služebníky uč, ať se podřizují svým pánům, ať jsou vždy příjemní, ať neodmlouvají ¹⁰ a neokrádají, ale jsou věrní a naprosto spolehliví. Tak budou vždy ozdobou učení našeho Spasitele Boha.

¹¹ Boží spásná milost se totiž zjevila všem lidem. ¹² Učí nás, abychom se zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili na tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně, ¹³ v očekávání té požehnané naděje – slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista. ¹⁴ On dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe zvláštní lid, horlivý konat dobro.

¹⁵ Toto uč. Povzbuzuj je a napomínej s veškerým důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.

Koupel znovuzrození

3 Připomínej jim, ať se poslušně podřizují vládcům a vrchnostem, ať jsou vždy připraveni konat dobro, ² ať o nikom nemluví zle, ať jsou snášenliví, laskaví a vůči všem lidem ať vždy prokazují vlídnost.

³ I my jsme přece bývali nerozumní, nepovolní a oklamaní. Otročili jsme vášním a rozkoším, žili jsme v zášti a závisti, byli jsme odporní a plní vzájemné nenávisti. ⁴ Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, ⁵ spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, ⁶ kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista. ⁷ Jeho milostí jsme takto ospravedlněni, abychom se stali dědici věčného života, který očekáváme.

⁸ Toto je jistá pravda a chci, abys na ní trval: ať se ti, kdo věří v Boha, usilovně věnují správnému jednání. To je totiž dobré a užitečné pro lidi. ⁹ Hloupým hádkám, vykládání rodokmenů, svárům a zákonickým sporům se ale vyhýbej, neboť jsou neplodné a marné. ¹⁰ Rozvratníka po prvním a druhém napomenutí vyobcuj. ¹¹ Věz, že takový člověk je zkažený a hřeší, odsouzen sám sebou.

¹² Až k tobě pošlu Artema nebo Tychika, udělej vše, abys ke mně přišel do Nikopole, neboť jsem se rozhodl strávit tam zimu. ¹³ Právníka Zénu a Apolla pečlivě vyprav na cestu, aby jim nic nescházelo. ¹⁴ Ti, kdo patří k nám, ať se učí věnovat správnému jednání, aby uměli pomáhat v nouzi a nebyli neužiteční.

¹⁵ Všichni, kdo jsou se mnou, tě pozdravují. Pozdrav ty, kteří nás milují ve víře.

Milost s vámi všemi.

¹ Pavel, vězeň Ježíše Krista, a bratr Timoteus

Filemonovi, našemu milému příteli a spolupracovníku, ² sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archipovi i církvi ve tvém domě:

³ Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.

Štědrost víry

⁴ Kdykoli tě zmiňuji ve svých modlitbách, děkuji svému Bohu, ⁵ neboť se doslýchám o tvé víře v Pána Ježíše a lásce ke všem svatým. ⁶ Modlím se, aby se sdílení tvé víry naplno projevilo díky poznání všeho dobrého, co máme v Kristu. ⁷ Tvá láska nám přináší velikou radost a povzbuzení, bratře, neboť jsi potěšil srdce svatých.

Prosba za Onezima

⁸ Proto ačkoli bych ti mohl v Kristu směle přikázat, co se patří, ⁹ pro lásku raději prosím – já Pavel, už stařec a teď také vězeň Krista Ježíše. ¹⁰ Prosím tě ohledně svého syna, jehož jsem zplodil ve vězení, Onezima, ^{[a] 11} který ti kdysi nebyl prospěšný, ale nyní je velmi prospěšný tobě i mně.

¹² Posílám ti ho zpět jako své vlastní srdce. ¹³ Chtěl jsem si ho nechat u sebe, aby mi v mém vězení pro evangelium sloužil místo tebe, ¹⁴ ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého vědomí, aby tvůj dobrý skutek nebyl vynucený, ale dobrovolný. ¹⁵ Snad proto ti byl načas vzdálen, abys ho přijal navždy – ¹⁶ ne již jako otroka, ale jako někoho, kdo je více než otrok, a sice milovaný bratr. Je mi obzvlášť drahý, a čím spíše tobě, ať už v lidském smyslu nebo v Pánu.

¹⁷ Máš-li mě za společníka, přijmi ho jako mne. ¹⁸ Pokud ti způsobil nějakou škodu nebo něco dluží, přičti to mně. ¹⁹ TOTO PÍŠU JÁ PAVEL SVOU VLASTNÍ RUKOU: JÁ TO ZAPLATÍM! Snad ti nemusím připomínat, že mi dlužíš i sám sebe.

²⁰ Nuže, bratře, ať z tebe mám v Pánu užitek i já; potěš mé srdce v Pánu. ²¹ Píšu ti v jistotě o tvé poslušnosti a vím, že uděláš více, než žádám.

²² A ještě něco – připrav pro mě pokoj. Doufám totiž, že se k vám díky vašim modlitbám budu moci vrátit.

²³ Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši, ²⁴ a moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.

²⁵ Milost Pána Ježíše Krista s vaším duchem.