Add parallel Print Page Options

Yet yapni naj Pablo yeb naj Bernabé yul con̈ob Iconio

14  Hacaˈticˈa yakˈle naj Pablo yeb naj Bernabé bey yul con̈ob Antioquía, hac tuˈ yakˈlepaxo ebnaj yul con̈ob Iconio. Hayet yapni ebnaj bey yul con̈ob Iconio tuˈ, yocto ebnaj yul iscapilla ebnaj Israel. Caw cˈul yute yalnilo ebnaj Istzotiˈ Comam Dios, yuxin caw hantan̈e ebnaj Israel yeb huntekˈanxa anma mach Israelo anayto yul yanma yin̈ tzet yal ebnaj. Yaj wal ebnaj Israel mach chahnayto yul yanma yin̈ Comam, oc ebnaj akˈocˈule tet ebnaj mach Israelo bey tuˈ yun̈e txˈoj isnani ebnaj yin̈ ebnaj juẍtaj. Yajaˈ nahatil ecˈ naj Pablo yeb naj Bernabé yul huneˈ con̈ob tuˈ. Caw yin̈ sunil yanma ebnaj istzotel yin̈ iscˈulal iscˈul Comam Dios. Yun̈e yillaxi tato yel chal ebnaj, yakˈ Comam ishelanil ebnaj iswatxˈen tzettaj ye tuˈ caw cˈulcanoj yeb xin ej cˈaybalcˈule. Haˈ anma ay yul huneˈ con̈ob tuˈ, ispoh isba. Huneˈ majan ebnaj oc tzujno yinta ebnaj Israel, mach yayto ebnaj yul yanma yin̈ Comam, hunxa majan ebnaj xin occano tzujno yinta naj Pablo yeb naj Bernabé.

Lahwi tuˈ xin, islahtiˈn̈en isba ebnaj Israel yeb anma mach Israeloj, yebpaxo ebnaj yahawil yeco yin̈ con̈ob tuˈ, yoc ebnaj yichenico huneˈ howal yin̈ naj Pablo yeb naj Bernabé yun̈e iskˈojlax camo ebnaj. Yajaˈ yet yaben ebnaj cawan̈ huneˈ tuˈ, yelcan̈ ebnaj, isto ebnaj bey yul con̈ob Listra, yeb bey con̈ob Derbe; cabeb con̈ob tuˈ ayco yul ismajul Licaonia, istopaxo ebnaj yul huntekˈanxa con̈ob hoyanico bey tuˈ. Yul huntekˈan con̈ob tuˈ ocpaxo ebnaj yalaˈ tetej anma Tzotiˈ cˈul yet colbanile.

Yet iskˈojlaxcan̈ naj Pablo

Yul con̈ob Listra ay huneˈ naj txˈoj ye yoj yettaxticˈa ispitzcˈahi, maẍticˈa xin chibelwi naj. Tzˈon̈anayo naj yaben tzet chal naj Pablo. Yilni naj Pablo tuˈ tato caw ayco yanma naj yin̈ Comam Dios, yeb ta chu iswatxˈi naj yu Comam, yuxin oc tˈan̈no naj Pablo yin̈ naj, 10 yalni naj tet naj yin̈ ip:

―Ahan̈wanoj, cat hatoholban̈en haba yiban̈ hawoj, ẍi naj Pablo. Yin̈ hamataj ah lin̈no naj, yichico naj isbelwi. 11 Haxa yet yilni anma tzet iswatxˈe naj Pablo tuˈ, yah yaw anma yin̈ caw ip, yalni anma yin̈ abxubal chihallax bey txˈotxˈ Licaonia tuˈ hacaˈ tiˈ:

―Ilwecˈanabi lah, ay cawan̈ codiosal mahul coxol mayuteco isba anmahil. 12 Haˈ naj Bernabé tiˈ, haˈ codiosal Júpiter, wal naj Pablo tiˈ xin, haˈ codiosal Mercurio, yuto haˈ naj matzotelilto coxol, ẍi anma yin̈ ebnaj cawan̈ tuˈ.

13 Ay huneˈ naj sacerdote yet isdiosal Júpiter tuˈ, caw yahawil yeco naj yin̈ huneˈ yatut tioẍ Júpiter ayco yin̈ istxam con̈ob. Bey naj yikˈaˈti huntekˈan noˈ tzehla wacax yeb huntekˈan teˈ xaj teˈ, yu choche naj yeb anma tuˈ yakˈaco xahanbalil tet ebnaj cawan̈ ischejab Comam tuˈ bey ispultahil istxam con̈ob.

14 Hayet yaben naj Bernabé yeb naj Pablo huneˈ tuˈ, istzilnito ebnaj xil iskˈap yun̈e isyenilo ebnaj tato chitac iscˈul. Yoc ebnaj xol anma, yalni yin̈ caw ip hacaˈ tiˈ:

15 ―Wal tinan̈ hex wet anmahil, ¿tzet yin̈ yuxinto cheyute huneˈ tiˈ? Walon̈tiˈan̈ caw anma on̈an̈ hacaˈ hex tiˈ, yuxinto chon̈hulan̈ jalaˈan̈ teyet ta chebejcano huntekˈan machiswalil chewatxˈe caw matzet chaliloj, cat heyanico heba yul iskˈab Comam Dios itzitzn̈eticˈa yin̈ sunilbal tiempo. Haˈ huneˈ Comam tiˈ, watxˈen̈e satcan̈ yeb txˈo txˈotxˈ yeb sunil tzet ay sat txˈotxˈ, iswatxˈenpaxo Comam haˈ mar yeb sunil tzet ay xol haˈ. 16 Wal yet yalan̈tocanoj ton̈e yil Comam Dios tzet chu anma yin̈ baytetejn̈eticˈa chal iscˈul chiswatxˈe. 17 Yajaˈ matolo yu chon̈isnahuln̈eto Comam, ¡machoj! Walxinto chisyelo isba Comam jet yin̈ej iscˈulal chiswatxˈe, hacaˈ yaniti Comam haˈ n̈ab jiban̈ cat ischˈib sunil tzet chicotzˈunu. Chˈakˈnipaxo Comam sunil tzet chicolo, cat yakˈnipaxo tzalaho cocˈul, ẍi ebnaj tet anma tuˈ.

18 Waxan̈ca yal naj Pablo yeb naj Bernabé hacaˈ tuˈ, yajaˈ caw lan̈o islin̈ba anma yalni tato chicam noˈ wacax yin̈ xahanbalil tet ebnaj.

19 Yaj wal xin ay huntekˈan ebnaj Israel ay yul con̈ob Antioquía yeb con̈ob Iconio apni yul con̈ob Listra tuˈ. Yoc ebnaj akˈocˈule tet anma, hac tuˈ xin yu ishelni anma tuˈ isnabal, yoc anma iskˈojnocan̈ naj Pablo. Ham yalni anma tato cam naj, yuxin oc anma ishatxacanilto naj yintalto con̈ob. 20 Yapni ebnaj ayxaco yul iskˈab Comam iscˈatan̈ naj Pablo tuˈ, yoc hoyno ebnaj yin̈ naj. Lahwi tuˈ xin yah lin̈no naj, yocpaxto naj yul con̈ob tuˈ. Haxa yin̈ huneˈxa tzˈayic xin, isto naj yeb naj Bernabé bey huneˈxa con̈ob chiyij Derbe. 21 Hayet yapni ebnaj bey tuˈ, yalnicˈo ebnaj Tzotiˈ cˈul yet colbanile. Tzetcˈa anma chahni Comam Dios yul yanma yu tzet yal ebnaj. Lahwi tuˈ xin ismeltzopaxo ebnaj yul con̈ob Listra hunelxa, yeb bey Iconio, yebpaxo bey con̈ob Antioquía ay yul ismajul Pisidia. 22 Hayet yecˈ ebnaj yul hunun con̈ob tuˈ, yiptzencano ebnaj ebnaj ayxaco yul iskˈab Comam. Yalnicano ebnaj hacaˈ tiˈ:

―Lahweco heyanico heyanma yin̈ Comam yuto han̈on̈ ayon̈xaco yul iskˈab Comam Dios caw txˈiˈal isyaˈtajil chˈecˈ jiban̈, ẍi ebnaj cawan̈ tuˈ.

23 Yul hunun con̈ob xol ebnaj ayxaco yul iskˈab Comam tuˈ xin, issaycano ebnaj mac chioc ancianohal xol ebnaj juẍta tuˈ. Lahwi tuˈ yoc ebnaj sunil yin̈ huneˈ yet mach chon̈waˈi yu cotxahli tet Comam Dios, hac tuˈ yu yabenn̈elaxcanto ebnaj tuˈ yul iskˈab Comam Dios, Comam chahbilxa yu ebnaj.

Yet ismeltzo naj Pablo yeb naj Bernabé yul con̈ob Antioquía yul ismajul Siria

24 Lahwi iskˈaxponicˈto naj Pablo yeb naj Bernabé yul ismajul txˈotxˈ Pisidia, yapni ebnaj yul ismajul txˈotxˈ Panfilia. 25 Yalnicˈo ebnaj Istzotiˈ Comam Dios yul con̈ob Perge, tzujan tuˈ xin yay apno ebnaj yul con̈ob Atalia. 26 Haˈ bey tuˈ xin, oc ebnaj yul huneˈ teˈ barco, ismeltzo ebnaj yul con̈ob Antioquía hunelxa, bay takˈelaxto ebnaj yul iskˈab Comam Dios yu ebnaj juẍtaj yet yichico ebnaj yin̈ ismunil yalnicˈo Istzotiˈ Comam Dios yulajla con̈ob; wal xin yijcano isba huneˈ ismunil ebnaj tuˈ.

27 Yet yapni ebnaj yul con̈ob Antioquía tuˈ xin, iscutxbanayo isba ebnaj ayxaco yul iskˈab Comam, yoc ebnaj yalno yin̈ hanta iscˈulal iswatxˈe Comam Dios yin̈ ebnaj. Yalnipaxo ebnaj yin̈ tzet yu yakˈnipaxo Comam iscˈulal yiban̈ anma mach Israeloj, yun̈e ischahni anma tuˈ Comam Iscolomaloj. 28 Naj Pablo yeb naj Bernabé nahatilto ecˈ ebnaj iscˈatan̈ ebnaj ayxaco yul iskˈab Comam bey tuˈ.

14 εγενετο δε εν ικονιω κατα το αυτο εισελθειν αυτους εις την συναγωγην των ιουδαιων και λαλησαι ουτως ωστε πιστευσαι ιουδαιων τε και ελληνων πολυ πληθος

οι δε απειθησαντες ιουδαιοι επηγειραν και εκακωσαν τας ψυχας των εθνων κατα των αδελφων

ικανον μεν ουν χρονον διετριψαν παρρησιαζομενοι επι τω κυριω τω μαρτυρουντι τω λογω της χαριτος αυτου διδοντι σημεια και τερατα γινεσθαι δια των χειρων αυτων

εσχισθη δε το πληθος της πολεως και οι μεν ησαν συν τοις ιουδαιοις οι δε συν τοις αποστολοις

ως δε εγενετο ορμη των εθνων τε και ιουδαιων συν τοις αρχουσιν αυτων υβρισαι και λιθοβολησαι αυτους

συνιδοντες κατεφυγον εις τας πολεις της λυκαονιας λυστραν και δερβην και την περιχωρον

κακει ευαγγελιζομενοι ησαν

και τις ανηρ αδυνατος εν λυστροις τοις ποσιν εκαθητο χωλος εκ κοιλιας μητρος αυτου ος ουδεποτε περιεπατησεν

ουτος ηκουεν του παυλου λαλουντος ος ατενισας αυτω και ιδων οτι εχει πιστιν του σωθηναι

10 ειπεν μεγαλη φωνη αναστηθι επι τους ποδας σου ορθος και ηλατο και περιεπατει

11 οι τε οχλοι ιδοντες ο εποιησεν παυλος επηραν την φωνην αυτων λυκαονιστι λεγοντες οι θεοι ομοιωθεντες ανθρωποις κατεβησαν προς ημας

12 εκαλουν τε τον βαρναβαν δια τον δε παυλον ερμην επειδη αυτος ην ο ηγουμενος του λογου

13 ο τε ιερευς του διος του οντος προ της πολεως ταυρους και στεμματα επι τους πυλωνας ενεγκας συν τοις οχλοις ηθελεν θυειν

14 ακουσαντες δε οι αποστολοι βαρναβας και παυλος διαρρηξαντες τα ιματια εαυτων εξεπηδησαν εις τον οχλον κραζοντες

15 και λεγοντες ανδρες τι ταυτα ποιειτε και ημεις ομοιοπαθεις εσμεν υμιν ανθρωποι ευαγγελιζομενοι υμας απο τουτων των ματαιων επιστρεφειν επι θεον ζωντα ος εποιησεν τον ουρανον και την γην και την θαλασσαν και παντα τα εν αυτοις

16 ος εν ταις παρωχημεναις γενεαις ειασεν παντα τα εθνη πορευεσθαι ταις οδοις αυτων

17 καιτοι ουκ αμαρτυρον αυτον αφηκεν αγαθουργων ουρανοθεν υμιν υετους διδους και καιρους καρποφορους εμπιπλων τροφης και ευφροσυνης τας καρδιας υμων

18 και ταυτα λεγοντες μολις κατεπαυσαν τους οχλους του μη θυειν αυτοις

19 επηλθαν δε απο αντιοχειας και ικονιου ιουδαιοι και πεισαντες τους οχλους και λιθασαντες τον παυλον εσυρον εξω της πολεως νομιζοντες αυτον τεθνηκεναι

20 κυκλωσαντων δε των μαθητων αυτον αναστας εισηλθεν εις την πολιν και τη επαυριον εξηλθεν συν τω βαρναβα εις δερβην

21 ευαγγελισαμενοι τε την πολιν εκεινην και μαθητευσαντες ικανους υπεστρεψαν εις την λυστραν και εις ικονιον και [εις] αντιοχειαν

22 επιστηριζοντες τας ψυχας των μαθητων παρακαλουντες εμμενειν τη πιστει και οτι δια πολλων θλιψεων δει ημας εισελθειν εις την βασιλειαν του θεου

23 χειροτονησαντες δε αυτοις κατ εκκλησιαν πρεσβυτερους προσευξαμενοι μετα νηστειων παρεθεντο αυτους τω κυριω εις ον πεπιστευκεισαν

24 και διελθοντες την πισιδιαν ηλθον εις την παμφυλιαν

25 και λαλησαντες εν περγη τον λογον κατεβησαν εις ατταλειαν

26 κακειθεν απεπλευσαν εις αντιοχειαν οθεν ησαν παραδεδομενοι τη χαριτι του θεου εις το εργον ο επληρωσαν

27 παραγενομενοι δε και συναγαγοντες την εκκλησιαν ανηγγελλον οσα εποιησεν ο θεος μετ αυτων και οτι ηνοιξεν τοις εθνεσιν θυραν πιστεως

28 διετριβον δε χρονον ουκ ολιγον συν τοις μαθηταις

在以哥念传道

14 保罗和巴拿巴一同进入以哥念的犹太会堂讲道,许多犹太人和希腊人信了耶稣。 但那些顽梗不信的犹太人却怂恿外族人敌视信徒。 二人在那里逗留了好些日子,靠着主勇敢地传道。主赐给他们行神迹奇事的能力,为祂的恩典之道做见证。 城里的居民分成了两派,有些附和犹太人,有些支持使徒。

当时,有些外族人、犹太人及其官长企图恶待使徒,用石头打他们。 保罗和巴拿巴得知后,就逃往吕高尼的路司得和特庇二城并周围的地区, 在那里继续传扬福音。

在路司得和特庇传福音

路司得城里坐着一个天生双脚无力、不能走路的瘸子。 他也听保罗讲道。保罗定睛看他,见这个人有信心,可以得医治, 10 就高声对他说:“起来,两脚站直!”那人就跳了起来,开始行走。 11 周围的人看见保罗所行的,就用吕高尼话大声说:“神明化成人形下凡了!” 12 于是,他们称巴拿巴为希腊天神宙斯,又因为保罗是主要的发言人,就称他为希耳米[a] 13 城外宙斯庙的祭司也牵着牛、拿着花环来到城门口,要和众人一同向使徒献祭。

14 巴拿巴和保罗见此情形,就撕裂衣服,冲进人群中,大声喊着说: 15 “各位,你们为什么这样做?我们和你们一样只是凡人!我们来这里是要向你们传福音,叫你们离弃这些虚妄的事,转向那创造天、地、海和其中万物的永活上帝。 16 在以往的世代,祂虽然容许万国各行其道, 17 却从未停止用美善的事证实自己的存在。祂常施恩惠,降下甘霖,赏赐丰年,又叫你们衣食饱足,满心喜乐。”

18 保罗和巴拿巴说了这些话,才勉强制止住向他们献祭的人群。 19 有些犹太人从安提阿和以哥念来煽动民众,他们用石头打保罗,以为他死了,就把他拖到城外。 20 当门徒围过来看他的时候,他站了起来,走回城里。第二天,保罗和巴拿巴前往特庇。

返回安提阿

21 他们向那里的人传福音,有很多人做了门徒。然后,他们又回到路司得、以哥念和安提阿, 22 坚固各地门徒的信心,鼓励他们要持守信仰,并且说:“我们在进入上帝国的道路上必经历许多苦难。” 23 二人又为每个教会选立长老,禁食祷告,把他们交托给所信靠的主。

24 后来,二人又经过彼西底,来到旁非利亚, 25 在别加讲道,然后下到亚大利, 26 从那里乘船回安提阿。当初就是在安提阿,他们被交托在上帝的恩手中去传道,如今工作已经完成了。

27 他们到达之后,就召集教会的人,报告上帝借着他们所做的一切事,以及上帝如何给外族人开了信仰之门。 28 之后,二人和门徒同住了很久。

Footnotes

  1. 14:12 希腊神话中天神宙斯是最大的神,希耳米则是为众神传递信息的使者——“传谕之神”。

在以哥念傳道

14 保羅和巴拿巴一同進入以哥念的猶太會堂講道,許多猶太人和希臘人信了耶穌。 但那些頑梗不信的猶太人卻慫恿外族人敵視信徒。 二人在那裡逗留了好些日子,靠著主勇敢地傳道。主賜給他們行神蹟奇事的能力,為祂的恩典之道做見證。 城裡的居民分成了兩派,有些附和猶太人,有些支持使徒。

當時,有些外族人、猶太人及其官長企圖惡待使徒,用石頭打他們。 保羅和巴拿巴得知後,就逃往呂高尼的路司得和特庇二城並周圍的地區, 在那裡繼續傳揚福音。

在路司得和特庇傳福音

路司得城裡坐著一個天生雙腳無力、不能走路的瘸子。 他也聽保羅講道。保羅定睛看他,見這個人有信心,可以得醫治, 10 就高聲對他說:「起來,兩腳站直!」那人就跳了起來,開始行走。 11 周圍的人看見保羅所行的,就用呂高尼話大聲說:「神明化成人形下凡了!」 12 於是,他們稱巴拿巴為希臘天神宙斯,又因為保羅是主要的發言人,就稱他為希耳米[a] 13 城外宙斯廟的祭司也牽著牛、拿著花環來到城門口,要和眾人一同向使徒獻祭。

14 巴拿巴和保羅見此情形,就撕裂衣服,衝進人群中,大聲喊著說: 15 「各位,你們為什麼這樣做?我們和你們一樣只是凡人!我們來這裡是要向你們傳福音,叫你們離棄這些虛妄的事,轉向那創造天、地、海和其中萬物的永活上帝。 16 在以往的世代,祂雖然容許萬國各行其道, 17 卻從未停止用美善的事證實自己的存在。祂常施恩惠,降下甘霖,賞賜豐年,又叫你們衣食飽足,滿心喜樂。」

18 保羅和巴拿巴說了這些話,才勉強制止住向他們獻祭的人群。 19 有些猶太人從安提阿和以哥念來煽動民眾,他們用石頭打保羅,以為他死了,就把他拖到城外。 20 當門徒圍過來看他的時候,他站了起來,走回城裡。第二天,保羅和巴拿巴前往特庇。

返回安提阿

21 他們向那裡的人傳福音,有很多人作了門徒。然後,他們又回到路司得、以哥念和安提阿, 22 堅固各地門徒的信心,鼓勵他們要持守信仰,並且說:「我們在進入上帝國的道路上必經歷許多苦難。」 23 二人又為每個教會選立長老,禁食禱告,把他們交託給所信靠的主。

24 後來,二人又經過彼西底,來到旁非利亞, 25 在別加講道,然後下到亞大利, 26 從那裡乘船回安提阿。當初就是在安提阿,他們被交託在上帝的恩手中去傳道,如今工作已經完成了。

27 他們到達之後,就召集教會的人,報告上帝藉著他們所做的一切事,以及上帝如何給外族人開了信仰之門。 28 之後,二人和門徒同住了很久。

Footnotes

  1. 14·12 希臘神話中天神宙斯是最大的神,希耳米則是為眾神傳遞信息的使者——「傳諭之神」。