Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Cade
137 Spravedlivý jsi, Hospodine,
a soudy tvé jsou poctivé.
138 Svědectví, která jsi svěřil nám,
spravedlivá jsou a zcela pravdivá.
139 Až se zalykám samým horlením,
že moji protivníci na tvé slovo nedbají.
140 Tvé výroky jsou zcela ryzí,
já, tvůj služebník, je miluji!
141 I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán,
nezapomínám na tvá pravidla.
142 Tvá spravedlnost navždy obstojí,
tvůj Zákon je zcela pravdivý.
143 Doléhá na mě úzkost a trápení,
tvá přikázání však jsou mi rozkoší.
144 Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví –
dej mi porozumění, abych žil!
Věčná smlouva
14 „Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy toto dobré slovo, jež dávám domu Izraele a domu Judy, splním. 15 V těch dnech a v tom čase nechám z Davidova semene vyrašit spravedlivý Výhonek, jenž v zemi nastolí právo a spravedlnost. 16 V těch dnech bude Juda zachráněn a Jeruzalém bude žít v bezpečí. A takto jej budou nazývat: HOSPODIN – NAŠE SPRAVEDLNOST. [a]
17 Tak praví Hospodin: Na trůnu Izraelova domu nikdy nebude chybět Davidův potomek. [b] 18 Také mezi levity nikdy nebude chybět kněz, který by přede mnou přinášel zápaly, pálil moučné oběti a připravoval obětní hody po všechny dny.“
19 Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo: 20 „Tak praví Hospodin: Budete-li moci zrušit moji smlouvu s dnem a moji smlouvu s nocí, takže den ani noc nenastane ve svůj čas, 21 pak bude zrušena také má smlouva s mým služebníkem Davidem, takže nebude mít syna, který by kraloval na jeho trůnu, a rovněž má smlouva s mými sluhy levitskými kněžími. 22 Jako se nedá sečíst nebeský zástup ani změřit mořský písek, [c] tak rozmnožím símě svého služebníka Davida a svých sluhů levitů.“
23 Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo: 24 „Všiml sis, jak tento lid mluví? Že prý ‚Hospodin zavrhl oba své vyvolené rody.‘ Takhle pohrdají mým lidem, jako by už pro ně ani nebyl národem! 25 Tak praví Hospodin: Jestliže nemám smlouvu se dnem i nocí a nestanovil jsem zákony pro nebe i zemi, 26 pak také zavrhnu símě Jákoba i svého služebníka Davida a nevyberu z jeho rodu panovníka pro símě Abrahama, Izáka a Jákoba. Ano, změním jejich osud a slituji se nad nimi!“
1 Pavel, podle Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus
církvi Boží v Korintu a všem svatým v celém Řecku: [a]
2 Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista.
Utrpení a potěšení
3 Požehnán buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškerého potěšení! 4 V každém našem soužení nás potěšuje, abychom ty, kdo mají jakékoli soužení, mohli povzbuzovat tímtéž potěšením, které jsme sami přijali od Boha. 5 Vždyť čím více utrpení pro Krista zakoušíme, tím více povzbuzení skrze Krista přijímáme.
6 Když tedy máme soužení, je to pro vaše povzbuzení a spásu, a když jsme potěšováni, je to opět pro vaše povzbuzení (které se projevuje, když snášíte stejná utrpení jako my). 7 Proto máme ohledně vás neochvějnou naději, neboť víme, že jako máte podíl na utrpení, tak budete mít podíl i na potěšení.
8 Bratři, nechceme, abyste nevěděli o soužení, které na nás dolehlo v Asii tak těžce a nesnesitelně, že jsme už přestali doufat, že přežijeme; 9 v nitru jsme už vlastně očekávali rozsudek smrti. To vše se stalo, abychom nespoléhali sami na sebe, ale na Boha, který křísí mrtvé 10 a který nás z tohoto smrtelného nebezpečí vysvobodil a ještě vysvobodí. Máme v něm naději, že nás i nadále bude vysvobozovat, 11 když nám i vy budete společně pomáhat svými modlitbami. Mnozí pak budou moci děkovat Bohu za ten dar, který nám byl udělen díky modlitbám tolika lidí.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.