Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
129 Poutní píseň.
Tolik mě týrali už od dětství –
jen řekni, Izraeli:
2 Tolik mě týrali už od dětství,
nikdy mě ale nezmohli!
3 Přes moje záda oráči orali
dlouhými brázdami.
4 Spravedlivý je však Hospodin –
přesekal provazy lidí zlých!
5 Ať musí s hanbou táhnout pryč
všichni, kdo k Sionu mají nenávist!
6 Ať jsou jak tráva na střechách,
co dřív, než vzroste, usychá!
7 Ženci se jí ani nedotknou,
vazači snopů ji do náruče nevezmou.
8 Ať je nepozdraví, kdo tudy jde:
„Hospodin vám své požehnání dej!
V Hospodinově jménu vám žehnáme!“
Slovo o Babylonu
50 Slovo, které Hospodin promluvil skrze proroka Jeremiáše o Babylonu, o zemi Chaldejců:
2 „Oznamte národům, ohlaste tu zvěst,
zvedněte korouhev a zvěstujte,
nenechte si to pro sebe:
Dobyt je Babylon,
Bél [a] je zostuzen,
Marduk hroutí se!
Jeho sochy jsou zostuzeny,
jeho hnusné modly se zhroutily!
3 Přitáhl na něj národ severní,
obrátí jeho zemi v spoušť.
Zůstanou bez obyvatele –
lidé i zvěř se dají na útěk.
4 V těch dnech a v tom čase, praví Hospodin, přijdou synové Izraele spolu se syny Judy; budou přicházet v pláči a budou hledat Hospodina, svého Boha. 5 Budou se vyptávat na cestu k Sionu a zamíří k němu. Přijdou a připojí se k Hospodinu věčnou smlouvou, na kterou nikdy nezapomenou.
6 Můj lid byl ztracené stádo svedené svými pastýři, kteří je vláčeli mezi horami. Trmáceli se po horách a po kopcích; zapomněli, kde je místo jejich odpočinutí. 7 Všichni, kdo je našli, je hltali; jejich nepřátelé si říkali: ‚Jsme nevinní! To oni zhřešili proti Hospodinu, své pravé pastvině, proti Hospodinu, naději svých otců.‘
17 Izrael je ztracená ovečka, kterou odehnali lvi. Nejprve ji požíral asyrský král a teď jí drtí kosti babylonský král Nabukadnezar.
18 A proto tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, zúčtuji s babylonským králem a jeho zemí, jako jsem zúčtoval s králem asyrským! 19 Přivedu Izrael zpět na jeho pastvinu, aby se pásl na Karmelu i v Bášanu, aby se nasytil v efraimských horách i v kraji Gileád.
20 V těch dnech a v tom čase, praví Hospodin, se bude na Izraeli hledat vina, ale nebude žádná; budou se hledat hříchy Judy, ale nebudou nalezeny. Těm, které zachovám, totiž odpustím.
39 Vyšel ven a podle svého zvyku se odebral na Olivetskou horu. Učedníci ho následovali. 40 Když přišel na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“
41 Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se: 42 „Otče, pokud chceš, odejmi ode mě tento kalich. Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“ 43 Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho. 44 Ve smrtelném zápasu se tedy modlil ještě vroucněji a jeho pot stékal na zem jako krůpěje krve. [a]
45 Když vstal od modlitby a přišel k učedníkům, zjistil, že pod tíhou zármutku usnuli. 46 „Jak to, že spíte?“ řekl jim. „Vstaňte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.