Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
79 Žalm Asafův.
Pohané vtrhli, Bože, do tvého dědictví,
poskvrnili chrám tvé svatosti,
Jeruzalém obrátili v sutiny!
2 Mrtvoly tvých služebníků nechali ptákům,
těla tvých věrných dali šelmám žrát.
3 Jejich krev po Jeruzalémě lili jak vodu,
nebylo nikoho, kdo by je pochoval.
4 Potupě vydáni jsme u svých sousedů,
pro smích a zábavu jsme všem dokola!
5 Jak dlouho ještě, Hospodine?
Budeš navěky rozzloben?
Bude tvé horlení hořet plamenem?
6 Vylij svůj hněv raději na pohany,
kteří tě uznat nechtějí,
vylij ho na ta království,
jež jméno tvé nevzývají –
7 za to, že Jákoba zhltali,
že zpustošili jeho obydlí!
8 Nevzpomínej na naše staré viny,
pospěš k nám se svým soucitem –
ach, jak hluboko klesli jsme!
9 Pomoz nám, Bože naší spásy
pro slavné jméno své,
vysvoboď nás a odpusť naše hříchy
pro jméno své!
8 „V ten čas, praví Hospodin, vyhrabou z hrobů kosti judských králů a jejich velmožů, kosti kněží a proroků i kosti jeruzalémských občanů. 2 Vystaví je slunci, měsíci a celému tomu nebeskému zástupu, který tak milovali a kterému sloužili, který následovali, se kterým se radili a kterému se klaněli. Nikdo je neposbírá, nikdo je nepohřbí, zůstanou ležet jako hnůj na zemi. 3 A kamkoli zaženu tu hrstku pozůstalých z toho zlého pokolení, tam všude budou chtít raději zemřít, než aby žili, praví Hospodin zástupů.“
Zúčtuji s nimi
4 „Řekni jim – Tak praví Hospodin:
Když někdo padne, copak už nevstane?
Když se odvrátí, nevrátí se zpět?
5 Proč tedy tento lid zůstává odvrácený?
Proč se Jeruzalém stále odvrací?
Drží se lži,
vrátit se nechtějí.
6 Pozorně jsem naslouchal,
ale nikdo se o tom nezmínil.
Nikdo nelituje, co zlého spáchal,
neříká: ‚Co jsem to učinil?‘
Každý se řítí střemhlav dál
jako kůň, když se žene do bitvy.
7 I ten čáp na nebi zná svá období,
hrdlička, rorýs i drozd dodržují čas,
kdy se mají stěhovat.
Můj lid ale netuší,
neví, co Hospodin nařídil.
8 Jak můžete říkat: ‚My jsme moudří,
my máme Zákon Hospodinův‘?
Jen se podívejte, jak ho komolí
lživé pero učenců!
9 Ti mudrci tedy budou zahanbeni
a zachváceni děsem.
Hle, Hospodinovo slovo zavrhli –
to si snad počínali moudře?
10 Proto dám jejich ženy jiným
a jejich pole uchvatitelům.
Vždyť od nejmenších až po největší
každý jen hledá mrzký zisk,
od proroků až po kněží
každý jen podvádí.
11 Můj těžce poraněný lid
léčí ledabylými slovy:
‚Klid, jen klid‘ –
jenže klid není! [a]
12 Copak se za své ohavnosti nestydí?
Ne, oni stud vůbec neznají,
ani se nezačervenají.
Proto padnou mezi padlými,
zhroutí se, až s nimi zúčtuji,
praví Hospodin.
13 Nadobro je sklidím, praví Hospodin;
nezbude ani hrozen na vinici,
na stromech ani fík,
jen zvadlé listí.
Čímkoli jsem je obdařil,
to ztratí.“
Co nás oddělí?
31 Co na to řekneme? Když je Bůh s námi, kdo proti nám!? 32 Neušetřil svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás za všechny; jak by nám s ním tedy nedaroval i všechno ostatní? 33 Kdo obviní Boží vyvolené? Vždyť Bůh ospravedlňuje! 34 Kdo nás odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš zemřel, ale hlavně byl vzkříšen z mrtvých, je po Boží pravici a prosí za nás! 35 Co nás oddělí od Kristovy lásky? Snad soužení, úzkost nebo pronásledování, hlad, nahota, nebezpečí nebo meč? 36 Jak je psáno:
„Pro tebe nás zabíjejí v kteroukoli chvíli,
za ovce na porážku mají nás.“ [a]
37 V tom všem ale skvěle vítězíme skrze Toho, který nás miluje! 38 Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani démoni, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, 39 výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.