Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
2 Proč vzbouřily se národy
a lidé vymýšlejí marnosti?
2 Králové světa povstali,
vládcové strojí spiknutí
proti Hospodinu a jeho Pomazanému:
3 „Pojďme rozlámat jejich okovy,
shoďme ze sebe jejich provazy!“
4 Směje se Ten, jenž trůní v nebesích,
vysmívá se jim Hospodin.
5 Jednou k nim ale v hněvu promluví,
ve svém rozlícení je vyděsí:
6 „Já sám jsem ustanovil svého krále
na Sionu – své svaté hoře!“
7 Povím, co prohlásil Hospodin.
Řekl mi: „Jsi můj syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!
8 Požádej mě a já učiním
národy země tvým dědictvím,
nejzazší končiny tvým vlastnictvím.
9 Železnou holí je rozdrtíš,
roztříštíš je jak hliněné nádoby.“
10 Proto, králové, buďte rozumní,
soudcové země, nechte se poučit.
11 Služte Hospodinu s posvátnou bázní
a veselte se s třesením.
12 Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil,
na cestě byste zhynuli –
jeho hněv může vzplanout ve chvíli!
Blaze všem, kdo v něho doufají.
12 Oni však na to řekli: ‚Marné řeči! Budeme žít podle svých vlastních plánů, každý se budeme řídit svým zarputilým a zlým srdcem.‘“
13 A proto tak praví Hospodin:
„Ptejte se mezi národy –
Kdo kdy co takového slyšel?
Panna izraelská provádí
tu nejhroznější věc!
14 Mizí snad z pole kamení
nebo z Libanonu sníh?
Vysychají snad mezi horami [a]
chladné bystřiny?
15 Můj lid však na mě zapomněl,
pálí kadidlo marnostem!
Na svých cestách klopýtli,
na stezkách odvěkých,
a odešli jinou pěšinou,
cestou neupravenou.
16 Jejich země proto bude budit děs,
navždy se nad ní bude syčet úžasem.
Každý, kdo tudy půjde,
se zhrozí a hlavou potřese.
17 Jakoby větrem východním
je před protivníkem rozpráším.
V den, kdy přijde jejich bída,
ukážu jim záda, a ne tvář.“ [b]
Spiknutí proti Jeremiášovi
18 Oni však na to řekli: „Pojďme, musíme na Jeremiáše něco vymyslet! Zákon se knězi nikdy neztratí, stejně jako rada mudrci a slovo prorokovi. Pojďme, ubijme ho tedy jazykem a na jeho slova vůbec nedbejme!“
19 Všimni si mě, Hospodine,
slyš hlas mých odpůrců!
20 To se má odplácet dobro zlem,
že na mě kopou jámu?
Pamatuj, jak jsem se stavěl před tebe
a přimlouval se za ně,
abych od nich odvracel tvůj hněv.
21 Na jejich děti proto dopusť hlad,
vydej je meči napospas!
Ať jejich ženy ovdoví a přijdou o děti,
jejich muži ať propadnou smrti,
jejich mladíci ať padnou mečem v boji!
22 Z jejich domů ať se nářek ozývá,
až na ně náhle přivedeš útočníka –
vždyť mi vykopali jámu, aby mě lapili,
mé nohy chtěli chytit do pasti.
23 Hospodine, ty sám víš
o všech jejich plánech, aby mě zabili.
Neodpouštěj jim jejich viny,
nepřehlížej jejich hřích!
Jen ať se před tebou skácejí;
v čase svého hněvu zakroč proti nim!
Tajemství zbožnosti
14 Toto ti píšu v naději, že k tobě brzy přijdu. 15 Kdybych se ale zdržel, chci, abys věděl, jak je třeba si počínat v Božím domě, což je církev živého Boha, pilíř a základna pravdy.
16 Tajemství zbožnosti je bezesporu veliké:
On [a] byl zjeven v těle,
ospravedlněn v Duchu,
ukázán andělům,
zvěstován pohanům,
vírou přijat ve světě
a vyzvednut do slávy.
Buď příkladem
4 Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky. 2 Prolhaní pokrytci s cejchovaným svědomím 3 budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil. Ti, kdo věří a znají pravdu, to však mají požívat s vděčností, 4 neboť vše, co Bůh stvořil, je dobré a nic, co se přijímá s díkůvzdáním, není třeba odmítat; 5 posvěcuje se to Božím slovem a modlitbou.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.