Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
44 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm synů Korachových.
2 Na vlastní uši jsme, Bože, slyšeli,
co nám vyprávěli naši otcové –
o tom, cos konal v jejich dnech,
v těch starodávných dnech.
3 Svou vlastní rukou jsi
vyhnal pohany, a je jsi usadil;
rozdrtils národy, a je jsi rozplodil.
4 Svým vlastním mečem tu zemi neovládli,
ve vlastní paži neměli vítězství;
tvá pravice to byla, paže tvá,
tvář tvá jim zářila – měls je rád!
5 Jenom ty, Bože, jsi můj Král,
ty nech vítězit Jákoba!
6 S tebou jsme nepřátele drtili,
tvým jménem po útočnících šlapali.
7 Ve vlastní luk jsem nevěřil,
nebyl to můj meč, kdo dal mi vítězství!
8 Tys nám dal nad nepřáteli vítězit,
naše protivníky jsi vždy zahanbil.
9 Chlubili jsme se Bohem každý den,
stále jsme slavili jméno tvé! séla
10 Teď jsi nás ale zahnal a zahanbil,
nevytáhl jsi s vojsky našimi.
11 Zahnals nás na útěk před našimi nepřáteli,
naši protivníci nás obrali!
12 Jak ovce na jatka jsi nás nechal jít,
rozehnal jsi nás mezi pohany.
13 Za pakatel jsi svůj lid prodal,
o jejich cenu jsi nesmlouval!
14 U našich sousedů vydals nás potupě,
všem okolo jsme k smíchu a zábavě.
15 Udělal jsi z nás pořekadlo mezi národy,
aby nad námi lidé třásli hlavami.
16 Denně je přede mnou moje ostuda,
moji tvář hanba pokrývá,
17 když slyším urážky a nadávky,
když se mi nepřátelé mstí!
18 Když se nám to všechno dělo,
nezapomněli jsme na tebe,
nezradili jsme smlouvu tvou.
19 Naše srdce se jinam neodvrátilo,
z tvé stezky nesešel náš krok.
20 Ty jsi nás ale drtil v kraji šakalů,
halil jsi nás šerou temnotou!
21 Jak bychom na jméno svého Boha zapomněli,
jak bychom k cizímu bohu ruce zvedali?
22 Cožpak by na to znalec tajemství srdce,
cožpak by na to Bůh nepřišel?
23 Pro tebe jsme zabíjeni v kteroukoli chvíli,
mají nás za ovce k zabití!
24 Probuď se, Pane, proč ještě spíš?
Procitni, nezaháněj nás navěky!
25 Proč ukrýváš svoji tvář,
nedbáš na naši bídu, na útlak náš?
26 Do prachu naše duše klesají,
naše těla leží na zemi.
27 Povstaň a pomoz nám –
ať nás vykoupí láska tvá!
Láska, ne oběti
6 „Pojďme se vrátit k Hospodinu!
On nás ranil a on uzdraví,
udeřil a také ošetří.
2 Po dvou dnech nám život navrátí,
třetího dne nás znovu postaví,
abychom před ním mohli žít,
3 abychom Hospodina znali
a znát ho chtěli stále víc.
On se objeví tak jistě jako svítání,
přijde k nám jako průtrž na podzim,
jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“
4 Co mám s tebou, Efraime, dělat?
Co s tebou, Judo, udělat?
Vaše láska je jako ranní mlha,
jak rosa, jež zrána vyprchá!
5 Proto jsem vás otesával skrze proroky,
ubíjel jsem vás svými výroky,
aby mé [a] úsudky jak světlo zářily.
6 Chci totiž lásku, nikoli oběti,
poznání Boha spíš než zápaly.
7 Oni však jako Adam smlouvu zrušili,
ach, jak mi byli nevěrní!
8 Gileád je město lidí zločinných,
plné krvavých šlépějí.
9 Jako loupežníci číhající na lidi,
takto se tlupy kněží spolčují,
aby na cestě do Šechemu vraždili,
aby provozovali zvrhlosti!
10 V domě Izraele
vidím hroznou věc:
Efraim se tam zabývá smilstvem,
poskvrňuje se Izrael.
Kámen úrazu
30 Co na to řekneme? Že pohané, kteří o spravedlnost neusilovali, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti z víry. 31 Izrael usiloval plnit Zákon, jenž měl vést ke spravedlnosti, ale tohoto cíle nikdy nedosáhl. 32 Proč? Protože ji nehledali na základě víry, ale na základě skutků. Narazili na kámen úrazu, 33 jak je psáno:
„Hle, pokládám na Sionu
kámen úrazu a skálu pohoršení;
kdokoli však v něj věří,
se jistě nezklame.“ [a]
10 Bratři, toužím celým srdcem a modlím se k Bohu za spásu Izraele. 2 Mohu dosvědčit, jak horlí pro Boha, jenže v nevědomosti. 3 Jelikož neznají Boží spravedlnost, snaží se udržet svou vlastní spravedlnost, místo aby se poddali té Boží. 4 Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.