Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Děti ze smilstva
2 Zde začíná Hospodinova řeč skrze Ozeáše. Hospodin Ozeášovi řekl: „Jdi, vezmi si ženu oddanou smilstvu a budeš s ní mít děti ze smilstva. Tato země totiž opustila Hospodina jako smilná nevěstka.“ 3 A tak šel a oženil se s Gomerou, dcerou Diblaimovou. Ta pak počala a porodila mu syna.
4 Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej mu jméno Jizreel, Boží setba. Už brzy totiž potrestám Jehuův dům za jizreelské vraždění [a] a skoncuji s izraelským královstvím. 5 Toho dne zlomím luk Izraele v údolí Jizreel.“
6 Gomer pak počala znovu a porodila dceru. Hospodin Ozeášovi řekl: „Dej jí jméno Lo-ruchama, Nemilovaná. Už se totiž nad domem Izraele nesmiluji; víckrát už jim neodpustím. 7 Nad domem Judy se ale smiluji a zachráním je – nikoli ovšem skrze luk a meč, bitvu, koně či jezdce, ale skrze Hospodina, jejich Boha.“
8 Jakmile Gomer odkojila Lo-ruchamu, znovu počala a porodila syna. 9 Hospodin řekl: „Dej mu jméno Lo-ami, Ne můj lid. Nejste totiž můj lid a já nejsem váš Bůh.“
85 Pro předního zpěváka.
Žalm synů Korachových.
2 Své zemi jsi, Hospodine, přízeň projevil,
Jákoba přivedl jsi zpátky z vyhnanství.
3 Viny jsi zbavil svůj vlastní lid,
všechny hříchy jsi mu odpustil. séla
4 Všechen svůj hněv jsi odvrátil,
plamen svého hněvu jsi uhasil.
5 Bože naší spásy, vrať se k nám,
přestaň nevražit proti nám!
6 To budeš navěky rozhněván?
Rozlícen zůstaneš napořád?
7 Nechceš nám znovu život darovat,
aby se tvůj lid z tebe radoval?
8 Projev nám, Hospodine, lásku svou,
obdaruj nás svou záchranou!
9 Poslechnu, co říká Bůh, Hospodin
(on slibuje pokoj svému lidu, věrným svým):
„Jen ať se nevracejí k svému bláznovství!“
10 Jeho spása je blízko těm, kdo jej ctí,
v naší zemi se sláva zabydlí!
11 Láska a pravda se spolu setkají,
spravedlnost a pokoj se políbí.
12 Pravda ze země vyraší,
spravedlnost k nám z nebe zamíří!
13 Hospodin sám nás štěstím obdaří
a naše země hojně urodí.
14 Spravedlnost před ním poběží,
připraví cestu jeho šlépějím!
6 Když jste přijali Krista Ježíše jako Pána, pak v něm také žijte. 7 Zapusťte v něm kořeny a budujte se na něm, posilujte se ve víře, jak jste se naučili, a s vděčností v ní rosťte.
8 Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu. 9 V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství, 10 a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti.
Okázalá nábožnost
11 V něm jste také obřezáni, a to obřízkou, již nelze vykonat ručně; jde o odložení tělesné přirozenosti, o obřízku Kristovu. 12 Křtem jste spolu s ním pohřbeni; vírou v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých, jste spolu s ním vzkříšeni.
13 Ano, i vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil: odpustil nám všechny viny 14 a smazal ten nepřátelský dlužní úpis, jehož předpisy byly proti nám. Navždy jej zrušil, když jej přibil na kříž! 15 V něm odzbrojil vlády a mocnosti, veřejně je odhalil a slavil nad nimi vítězství!
16 Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám. 17 Ty věci jsou stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu. 18 Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství; nikým, kdo se zabývá svými viděními, nesmyslně se pyšní svou vlastní tělesnou myslí 19 a nedrží se Hlavy, z níž celé tělo, zásobované a propojené klouby a tkáněmi, roste Božím vzrůstem.
Proste a bude vám dáno
11 Jednou se na jednom místě modlil, a když přestal, jeden z jeho učedníků mu řekl: „Pane, nauč nás modlit se, jako to Jan učil své učedníky.“ 2 Pověděl jim: „Když se modlíte, říkejte:
Otče, [a] ať se posvětí tvé jméno!
Ať přijde tvé království! [b]
3 Dávej nám denně náš denní chléb
4 a odpusť nám naše hříchy –
vždyť i my odpouštíme každému,
kdo se proviňuje proti nám.
A neuveď nás do pokušení [c] .“
5 Potom jim řekl: „Kdo z vás má přítele, za kterým přijde o půlnoci s prosbou: ‚Příteli, půjč mi tři chleby – 6 navštívil mě přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu nabídl,‘ 7 a on mu zevnitř odpoví: ‚Neobtěžuj, dveře už jsou zamčené a děti jsou se mnou v posteli; nemohu vstát a něco ti dávat‘? 8 Říkám vám: I kdyby nevstal a nedal mu to kvůli jejich přátelství, zvedne se a dá mu, co potřebuje, kvůli jeho neodbytnosti.
9 A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. 10 Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
11 Který z vás otců podá svému synu [d] hada, když tě poprosí o rybu? 12 A když poprosí o vejce, podáš mu snad štíra? 13 Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí?“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.