Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Gimel
17 Dopřej svému služebníku, abych žil,
tvé slovo abych naplnil!
18 Mé oči otevři, abych uviděl
úžasné věci ve tvém Zákoně.
19 Na zemi jsem jen cizincem,
své příkazy mi neskrývej!
20 Mou duši stále stravuje
touha po tvých pokynech.
21 Okřikuješ pyšné – jsou proklatí,
od tvých přikázání zbloudili!
22 Zbav mě zahanbení a potupy,
vždyť držím se tvých svědectví!
23 Vládcové zasedají a pomlouvají mě,
tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech.
24 Tvá svědectví jsou mi rozkoší –
jsou to mí rádci nejbližší!
Dalet
25 Má duše v prachu krčí se,
svým slovem prosím obživ mě!
26 Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel;
o svých zákonech pouč mě.
27 Dej mi rozumět cestě svých pravidel,
o tvých zázracích abych přemýšlel.
28 Má duše smutkem hroutí se,
svým slovem prosím zvedni mě!
29 Cestu proradnosti odvrať ode mne
a obdař mě svým Zákonem.
30 Zvolil jsem si cestu věrnosti,
tvé pokyny mám stále na mysli.
31 Tvých svědectví, Hospodine, držím se,
nedej, abych byl zahanben!
32 Poběžím cestou tvých příkazů –
do srdce dals mi svobodu!
5 Panovník, Hospodin zástupů,
se dotkne země a ta se roztřese,
všichni její obyvatelé se dají do pláče.
Jako Nil se celá rozlije
a zase opadne jako ta řeka v Egyptě.
6 Ten, který si staví v nebi komnaty
a svoji klenbu založil na zemi,
ten, který přivolává mořské vody
a vylévá je na zemi,
má jméno Hospodin.
7 Copak nejste, Izraelci, pro mě
stejní jako Habešané?
praví Hospodin.
Copak jsem Izrael nevyvedl z Egypta
stejně jako Filištíny z Kaftoru [a]
a Aramejce z Kíru?
8 Hle, oči Panovníka Hospodina utkvěly
na tomto hříšném království!
Vyhladím dům Jákobův ze země,
nevyhladím je však úplně,
praví Hospodin.
9 Hle, už dávám rozkazy! [b]
Budu přesívat dům Izraele
přes všechny národy,
tak jako se přesívá sítem,
aby nepropadly žádné kamínky.
10 Stejně tak zahynou mečem
v mém lidu všichni hříšníci,
kteří říkají: „Nám se nic nestane.
Nepotká nás žádné neštěstí!“
Obnovím svůj lid
11 Toho dne obnovím
zbořený stan Davidův.
Opravím jeho trhliny
a jeho trosky obnovím –
vztyčím jej jako za dávných dnů.
12 Tehdy jim připadne zbytek Edomu
i všechny národy mé jméno nesoucí,
praví Hospodin, který to způsobí.
13 Hle, přicházejí dny,
praví Hospodin,
kdy žence dožene oráč
a toho, kdo šlape hrozny, rozsévač.
Hory budou tehdy vínem oplývat
a všechny kopce přímo přetékat. [c]
14 Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí.
Vystavějí města, jež museli opustit,
a budou v nich znovu žít.
Budou sázet vinice a jejich víno pít,
zakládat zahrady a ovoce z nich jíst. [d]
15 Zasadím je v jejich zemi,
kterou jsem dal jim,
a z té země nebudou už nikdy vyrváni,
praví Hospodin, tvůj Bůh.
41 Židé pak na něj reptali, že řekl: „Já jsem ten chléb, který sestoupil z nebe.“ 42 Říkali: „Není to snad ten Ježíš, syn Josefův? Jeho otce i matku známe; jak tedy může říkat: ‚Sestoupil jsem z nebe‘?“
43 „Přestaňte spolu reptat!“ odpověděl jim Ježíš. 44 „Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den. 45 V Prorocích je psáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ [a] Každý, kdo slyší Otce a učí se od něj, přichází ke mně. 46 Ne že by někdo viděl Otce; jediný, kdo viděl Otce, je ten, který je od Boha.
47 Amen, amen, říkám vám: Kdo věří, má věčný život. 48 Já jsem chléb života. 49 Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. 50 Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něj jí, nezemřel. 51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdokoli by ten chléb jedl, bude žít navěky. Chléb, který dám já, je mé tělo, které dám za život světa.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.