Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Zralí pro konec
8 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – koš zralého ovoce! 2 „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě. „Koš zralého ovoce,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Hospodin řekl: „Můj lid Izrael je zralý pro konec! Víckrát už je neušetřím.
3 V ten den se chrámové zpěvy obrátí v kvílení, praví Panovník Hospodin. Všude spousta rozházených mrtvol! Všude ticho.“
4 Slyšte, vy, kdo šlapete po chudácích, [a]
vy, kdo ničíte ubožáky na zemi,
5 se slovy:
„Kdy už skončí svátek novoluní,
abychom prodávali obilí?
Kdy už skončí den sobotní,
abychom zrní nabídli,
abychom z míry ubrali a k ceně přidali,
abychom šidili falešnými váhami, [b]
6 abychom si nuzné koupili za peníz
a ubohé za dva sandály,
abychom místo zrní
prodávali otruby?“
7 Hospodin přísahá při Pýše Jákobově: „Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.“
8 Copak se kvůli tomu neotřese země,
nedá se každý její obyvatel do pláče?
Jako Nil se celá rozlije,
vzedme se a zase opadne
jako ta řeka v Egyptě!
9 V ten den,
praví Panovník Hospodin,
nechám slunce zajít v poledne
a zatemním zemi vprostřed dne.
10 Vaše slavnosti obrátím v truchlení
a všechny vaše písně v kvílení.
Všechny vás obleču do pytloviny
a všechny hlavy budou oholeny.
Nechám zem truchlit jako nad jednorozeným –
její poslední den bude nejtrpčí!
11 Hle, přicházejí dny,
praví Panovník Hospodin,
dy na zem pošlu hlad –
ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě,
ale po slyšení Hospodinových slov.
12 Od moře k moři se budou plahočit
a od severu bloudit na východ,
aby hledali Hospodinovo slovo,
ale nenajdou.
52 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm Davidův. 2 Poté, co Doeg Edomský přišel za Saulem a oznámil mu: „David vešel do Achimelechova domu.“ [a]
3 Chlubíš se, hrdino, vlastním zlem?
Boží láska je tu každý den!
4 Záhubu chystáš svým jazykem,
tou ostrou břitvou pácháš lest.
5 Zlé víc než dobré miluješ,
raději než pravdu mluvíš lež. séla
6 Ve zhoubných řečech si libuješ,
které vypouštíš zrádným jazykem!
7 Bůh tě však navždy porazí,
chytne tě, z domova uchvátí,
ze země živých tě vyhladí! séla
8 Spravedliví užasnou, až to uvidí,
nakonec se ti zasmějí:
9 „Pohleďte na toho hrdinu,
jenž neměl v Bohu záštitu.
Spoléhal na množství svého majetku,
posílit chtěl se skrze záhubu!“
10 Já ale budu jako oliva –
v Božím domě budu rozkvétat.
Na Boží lásku totiž spoléhám
stále, napořád.
11 Chválit tě budu, Pane, navěky
za to, cos učinil.
V tvém jménu složím naději,
neboť je vzácné před tvými věrnými!
On je přede vším
15 On je obraz neviditelného Boha,
prvorozený všeho stvoření.
16 Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím –
to, co se vidí i co se nevidí,
trůny i panství, vlády i mocnosti.
Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše
17 a on je přede vším a jím všechno stojí.
18 On je hlavou těla církve,
on je počátek a prvorozený z mrtvých,
aby tak ve všem držel prvenství.
19 Bohu se zalíbilo všechnu plnost složit v něm
20 a skrze něj se sebou smířit vše.
Krví jeho kříže, jím samým, pokoj způsobil
tomu, co je na zemi i na nebi.
Slavné tajemství
21 I vás, kteří jste mu kdysi byli cizí a svými myšlenkami i zlými skutky nepřátelští, nyní již usmířil. 22 Ve svém lidském těle podstoupil smrt, aby vás před sebou postavil svaté, bez poskvrny a úhony – 23 pokud ovšem zůstáváte pevně ukotveni ve víře a neuchylujete se od naděje evangelia, jež jste slyšeli, jež bylo vyhlášeno všemu stvoření pod nebem a jehož jsem se já Pavel stal služebníkem.
24 Proto se teď raduji ve svých utrpeních pro vás, neboť na svém těle nesu část Kristových soužení, jež má nést jeho tělo, totiž církev. 25 Jejím jsem se stal služebníkem podle pověření, které mi Bůh udělil: abych vám plně vyjevil Boží slovo.
26 Toto tajemství bylo po věky a pokolení skryté, nyní však bylo zjeveno jeho svatým. 27 Jim, a to i mezi pohany, se Bůh rozhodl svěřit bohatství tohoto slavného tajemství: Kristus je ve vás! Ta naděje slávy! 28 Jeho kážeme: ve vší moudrosti napomínáme a učíme každého člověka, abychom každého člověka přivedli k dokonalosti v Kristu.
Jen jedno je potřeba
38 Cestou přišel do jedné vesnice, kde ho k sobě přijala jistá žena jménem Marta. 39 Její sestra Marie se posadila k Pánovým nohám a poslouchala jeho slova. 40 Marta však byla zaneprázdněna spoustou práce. Nakonec za ním přišla a řekla: „Pane, tebe nezajímá, že má sestra nechala všechnu práci na mně? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“
41 Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, staráš se a trápíš se mnoha věcmi. 42 Jen jedno je však potřeba. Marie si vybrala správně a to jí nikdo nevezme.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.