Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
7 Píseň nářků, kterou David zpíval Hospodinu kvůli slovům Kúše z pokolení Benjamín.
2 Hospodine, Bože můj, na tebe spoléhám,
zachraň mě, všech pronásledovatelů zbav!
3 Jinak mě jako lev rozervou na kusy,
rozsápají mě, nebude mi pomoci!
4 Hospodine, Bože můj, jestliže jsem se provinil,
jestli mi na rukách lpí bezpráví,
5 jestli jsem příteli oplatil něčím zlým
(i svého nepřítele jsem však ušetřil!),
6 pak ať mě honí a chytí protivník,
ať pošlape můj život na zemi,
mou čest ať v prachu vyválí! séla
7 Povstaň, Hospodine, v hněvu svém,
postav se zuřivosti mých nepřátel,
probuď se, Bože, nastol pořádek!
8 Shromáždění národů ať tě obklopí,
znovu usedni na trůn nad nimi –
9 Hospodin bude soudit národy!
Obhaj mě, Hospodine, vždyť jsem nevinný,
jsem bez úhony, můj Nejvyšší!
10 Ukonči podlost ničemných,
spravedlivého však posilni,
spravedlivý Bože,
ty zkoumáš srdce i svědomí!
11 Nejvyšší Bůh je můj štít –
on je zachráncem upřímných!
12 Bůh je spravedlivý soudce,
Bůh plane hněvem každý den.
13 Pokud se člověk neobrátí,
meč svůj naostří,
napne svůj luk a zamíří,
14 smrtelné zbraně na něj připraví,
ohnivé šípy zhotoví.
15 Na toho, jenž plodí proradnost,
jenž těhotný trápením zrodí lež!
16 Ten jámu kopal, až ji vyhloubil,
spadl do pasti, kterou nastražil.
17 Jeho proradnost se k němu navrátí,
na hlavu padne mu jeho násilí!
18 Hospodina budu za jeho spravedlnost chválit,
Hospodinovu jménu zahraji – on je Nejvyšší!
6 Ve všech vašich městech jsem způsobil,
že jste co do úst neměli;
ve všech vašich vesnicích
byl nedostatek potravy.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
7 Odepřel jsem vám také déšť,
když do žně zbývaly tři měsíce.
Jedno město jsem skrápěl deštěm,
druhému jsem jej však odepřel;
jeden díl země byl zavlažen,
druhý však uschl bez deště.
8 Ze dvou tří měst se k dalšímu plahočili,
aby se vody napili,
uhasit žízeň ale nemohli.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
9 Vaše zahrady a vinice jsem bil
znovu a znovu plísní a snětí;
vaše fíky a olivy žraly housenky.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
10 Poslal jsem na vás mor jako na Egypt,
vaše mladíky jsem mečem bil,
vaše koně byli zajati,
vaše tábory jsem puchem naplnil.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
11 Já Bůh jsem mezi vámi působil zkázu,
jako když jsem rozvrátil Sodomu a Gomoru;
byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů.
A přesto jste se ke mně nevrátili,
praví Hospodin.
12 Tak tedy s tebou, Izraeli, naložím,
a protože tak s tebou naložím,
připrav se, Izraeli, setkat s Bohem svým!
13 Hle – tvůrce hor a stvořitel větru,
jenž oznamuje člověku své myšlenky,
ten, který tvoří svítání i tmu
a překračuje zemské výšiny, v má jméno Hospodin, Bůh zástupů.
Milujme jedni druhé
11 To je to poselství, které jste slyšeli od počátku: Milujme jedni druhé. [a] 12 Ne jako Kain, který patřil tomu Zlému a zavraždil svého bratra. A proč ho zavraždil? Protože jeho skutky byly zlé, ale skutky jeho bratra spravedlivé.
13 Nedivte se, bratři, pokud vás svět nenávidí. 14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. 15 Kdo nenávidí bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah v sobě nemá věčný život.
16 Takto jsme poznali, co je láska, že on za nás položil svůj život. I my tedy musíme pokládat život za bratry. 17 Když si někdo žije dobře a vidí svého bratra v nouzi, ale odepře mu milosrdenství, jak v sobě může mít Boží lásku?
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.