Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
59 Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“
Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít. [a]
2 Zbav mě mých nepřátel, Bože můj,
před útočníky mě ochraňuj.
3 Zbav mě těch zlosynů,
zachraň mě od těch vrahounů!
4 Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají,
všichni ti siláci se na mě sbírají,
i když jsem bezúhonný, nevinný!
5 Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají,
povstaň mi na pomoc, jen pohlédni!
6 Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni,
potrestej všechny ty pohany,
neměj slitování s podlými zločinci! séla
7 Večer se vracejí, štěkají jako psi,
po celém městě běhají.
8 Pohleď, co ústy prskají!
Svými rty bodají jako dýkami –
myslí si: „Kdo to uslyší?“
9 Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích,
všem těm pohanům se vysmíváš.
10 Ty jsi má síla, tebe vyhlížím,
ty, Bože, jsi můj pevný hrad!
11 Bůh ve své lásce jde mi naproti,
z nepřátel činí mi pastvu pro oči.
12 Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl,
mocně však jimi otřes a poniž je,
Pane můj, vždyť jsi náš štít!
13 Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů
jejich vlastní pýcha kéž by je lapila!
Za všechny jejich kletby, za všechny lži
14 vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista!
Jen ať se dozví zemské končiny,
že Bůh je vládcem Jákoba! séla
15 Večer se vracejí, štěkají jako psi,
po celém městě běhají.
16 Sem a tam toulají se, potravu hledají,
o hladu musejí se ke spánku uložit.
17 Já ale budu o tvé síle zpívat,
tvou lásku chci opěvovat od rána.
Vždyť ty ses stal mou pevností,
mým útočištěm v den soužení.
18 Ty jsi má síla, tobě zazpívám,
ty, Bože, jsi můj pevný hrad,
Bože, lásko má!
Smrt Jezábel
30 Jehu pak dorazil do Jizreelu. Když to Jezábel uslyšela, nalíčila si oči, upravila si účes a vyhlédla z okna. 31 Jehu právě vjížděl do brány. „Přinášíš pokoj, ty Zimri, vrahu svého pána?“ [a] zavolala.
32 On se podíval směrem k oknu a vykřikl: „Kdo je se mnou? Kdo?“ Vyhlédli dva nebo tři komorníci. 33 „Shoďte ji dolů,“ zavolal, a tak ji shodili. Krev vystříkla na zeď i na koně, kteří ji udupali.
34 Jehu vešel dovnitř, pojedl, popil a potom řekl: „Postarejte se o tu proklatou a pohřběte ji. Přece jen to byla královská dcera.“ 35 Šli ji tedy pohřbít, ale našli z ní už jen lebku, nohy a ruce. 36 Když se vrátili a oznámili mu to, odpověděl: „Tak znělo slovo Hospodinovo skrze jeho služebníka Eliáše Tišbejského: ‚Tělo Jezábel budou žrát psi z celého jizreelského okolí. 37 Mrtvola Jezábel zůstane jako hnůj na jizreelském poli, aby nikdo nemohl říci: To byla Jezábel.‘“ [b]
Jak dlouho budu s vámi?
37 Když pak druhý den sestoupili z hory, vyšla mu naproti velká spousta lidí. 38 Vtom jeden muž z davu vykřikl: „Mistře, prosím tě, smiluj se nad mým synem – mám jenom jeho! 39 Náhle ho napadá zlý duch a zničehonic začne křičet. Zmítá jím, až má pěnu u úst. Sotva ho kdy opouští a hrozně ho trápí. 40 Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nemohli!“
41 „Vy nevěřící a zvrácené pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi a budu vás snášet? Přiveď sem svého syna.“
42 Než k němu došel, démon ho porazil a začal jím zmítat. Ježíš okřikl nečistého ducha, uzdravil chlapce a vrátil ho jeho otci. 43 Všichni byli ohromeni Boží velkolepostí.
Zatímco všichni žasli nad vším, co udělal, Ježíš se obrátil ke svým učedníkům:
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.