Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
Druhá kniha
42 Pro předního zpěváka.
Poučný žalm synů Korachových. [a]
2 Jako laň prahne po proudící vodě,
má duše prahne, Bože, po tobě!
3 Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má:
Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?
4 Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem,
když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“
5 Duše mě opouští,
když na to vzpomínám,
jak jsem se zástupy chodíval,
do Božího domu se s nimi ubíral
se zvučným jásotem a písní chval,
když o svátku se zástup radoval.
6 Proč jsi sklíčená, duše má,
proč jsi ve mně tak ztrápená?
Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat,
on je můj Bůh, má záchrana!
7 Duše má je ve mně sklíčená,
proto na tebe vzpomínám
v kraji Jordánu a Hermonu,
na vršku Micaru.
8 Hlubina se ozývá hlubině
ve hluku tvých peřejí,
všechny tvé vlny a tvé příboje
se valí přese mě.
9 Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže,
v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane –
tak zní má modlitba k Bohu mého života!
10 Zeptám se Boha, skály své:
Proč jen jsi na mě zapomněl?
Proč kvůli nepřátelským útokům
mám chodit ve smutku?
11 V kostech mě drtí výsměch nepřátel,
když mi říkají: „Tvůj Bůh? Kde je?!“
12 Proč jsi sklíčená, duše má,
proč jsi ve mně tak ztrápená?
Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat;
on je můj Bůh, má záchrana!
43 Zjednej mi právo, Bože, [a]
buď mým obhájcem před bezbožným národem,
zachraň mě před lstivým a podlým člověkem!
2 Jsi přece Bůh mé posily –
Proč jsi mě zapudil?
Proč kvůli nepřátelským útokům
mám stále chodit ve smutku?
3 Sešli své světlo a věrnost svou –
ty mě povedou,
budou mě provázet k hoře tvé svatosti,
kde bydlíš ty.
4 Tehdy přistoupím k Božímu oltáři,
k Bohu, svému štěstí a radosti,
chválit tě budu na citeře,
Bože, můj Bože!
5 Proč jsi sklíčená, duše má,
proč jsi ve mně tak ztrápená?
Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat;
on je můj Bůh, má záchrana!
3 Poctivé vodí jejich upřímnost,
proradné zničí jejich falešnost.
4 V soudný den majetek nijak neprospěje,
poctivost ale zachraňuje před smrtí.
5 Spravedlnost srovná cestu nevinnému,
vlastní ničemnost srazí ničemu.
6 Spravedlnost zachrání poctivé,
vlastní lačnost lapí proradné.
7 Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené,
spoléhání na jeho sílu se rozplyne.
8 Spravedlivý bude z trápení vysvobozen,
na jeho místě se octne darebák.
9 Ústa bezbožných ubližují bližním,
spravedlivé zachrání jejich vědění.
10 Když se spravedlivým daří, ve městě je radost,
když hynou darebáci, koná se oslava.
11 Požehnáním poctivých se pozvedá město,
ústy darebáků bývá bořeno.
12 Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje,
rozumný člověk raději pomlčí.
13 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí,
zodpovědný člověk je umí zachovat.
27 Cestou odtud šli za Ježíšem dva slepci a křičeli: „Smiluj se nad námi, synu Davidův!“
28 Když došel domů, slepci přišli za ním. „Věříte, že to dokážu?“ zeptal se jich Ježíš.
„Ano, Pane,“ odpověděli.
29 Dotkl se tedy jejich očí a řekl: „Ať se vám stane podle vaší víry!“ 30 Vtom se jim otevřely oči. Ježíš je přísně napomenul: „Dejte pozor, ať se to nikdo nedozví.“ 31 Ale oni šli a roznesli zprávu o něm po celé zemi.
32 Sotva odešli, vtom k němu lidé přivedli němého člověka posedlého démonem. 33 Když pak byl ten démon vyhnán a němý začal mluvit, zástupy užasly a říkaly: „Něco takového je v Izraeli nevídáno!“
34 Farizeové ale říkali: „Vymítá démony knížetem démonů.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.