Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
78 Poučný žalm Asafův.
I.
Naslouchej, lide můj, mému učení,
slov, která mluvím, všímej si.
2 V podobenstvích k tobě promluvím,
abych ti odhalil dávná tajemství.
3 Slyšeli jsme a sami víme,
co nám vyprávěli naši otcové.
4 Jejich dětem to nezatajíme,
dalšímu pokolení budem vyprávět
o chvále Hospodinově, o jeho síle,
o zázracích, jež učinil.
12 Před jejich otci konal zázraky,
v Egyptě, na poli soanském.
13 Rozdělil moře, převedl je,
vody postavil jako hromady.
14 Oblakem svým je vodil ve dne,
ohnivým světlem za nocí.
15 Rozlomil skály v poušti,
jak z hlubin bezedných dal jim pít.
16 Ze skály nechal potoky proudit,
jež v řeky rozvodnil.
Selhání Mojžíše a Árona
20 Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována.
2 Obci tam ale chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi 3 a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. „Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!“ [a] 4 volali. „Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli? 5 Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!“
6 Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva. 7 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 8 „Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít.“
9 Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, která byla před Hospodinem. 10 Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: „Nuže, slyšte, vy buřiči – máme vám z této skály vyvést vodu?“ 11 Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek.
12 Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!“
13 To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost. [b]
32 Přinášíme vám tedy radostnou zprávu: Zaslíbení daná našim otcům 33 Bůh splnil nám, jejich potomkům, když vzkřísil Ježíše. Tak je to popsáno ve druhém Žalmu:
‚Ty jsi můj Syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!‘ [a]
34 A že ho vzkřísil z mrtvých, aby nikdy nepodlehl zkáze, řekl takto:
‚Dám vám svatá zaslíbení
učiněná Davidovi.‘ [b]
35 Proto na jiném místě říká:
‚Svého svatého nevydáš rozkladu.‘ [c]
36 David ve svém pokolení zajisté posloužil Boží vůli. Když však zesnul a byl připojen ke svým otcům, podlehl rozkladu. 37 Ten, kterého Bůh vzkřísil, však rozklad nepoznal.
38 Bratři, oznamuji vám, že skrze něj se vám zvěstuje odpuštění hříchů. 39 Skrze něj je každý věřící ospravedlněn od všeho, od čeho vás Mojžíšův zákon ospravedlnit nemohl. 40 Dejte si však pozor, aby se vám nestalo, co je psáno v Prorocích:
41 ‚Pohleďte, pohrdavci,
podivte se a zhyňte:
Já konám dílo ve vaší době,
dílo, jemuž neuvěříte,
i kdyby vám o něm někdo vyprávěl!‘“ [d]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.