Revised Common Lectionary (Semicontinuous)
10 Dcery králů jsou mezi tvými skvosty,
po pravici ti stojí manželka
ofirským zlatem oděná.
11 Poslyš, dcero, hleď a poslouchej:
Na svůj lid i na dům otce zapomeň,
12 vždyť po tvé kráse touží král –
před ním se skloň, on je tvůj pán.
13 I město Týr ti přinese dary,
velmoži národů se před tebou pokoří!
14 Královská dcera ve vší slávě čeká v pokoji,
svůj šat má zlatem protkaný.
15 V barevném rouchu ji vedou ke králi,
za ní jdou panny, družičky – k tobě přichází!
16 Radostný jásot je provází,
do králova paláce vstupují.
17 Místo svých otců budeš mít děti;
učiníš je knížaty po celé zemi!
27 Když potom Izák zestárl a oči mu zeslábly tak, že neviděl, zavolal si svého staršího syna Ezaua a řekl mu: „Synu můj?“
„Zde jsem,“ odpověděl Ezau.
2 Tehdy mu řekl: „Pohleď, jsem starý a nevím, kdy umřu. 3 Vezmi prosím své zbraně, svůj toulec a luk, vyjdi do polí a ulov mi zvěřinu. 4 Pak mi připrav mou oblíbenou pochoutku a přines mi ji, abych pojedl a s chutí ti požehnal, než umřu.“
5 Rebeka ale poslouchala, když Izák mluvil se svým synem Ezauem. Jakmile Ezau odešel do polí lovit zvěř, aby ji přinesl Izákovi, 6 Rebeka řekla svému synu Jákobovi: „Pohleď, vyslechla jsem tvého otce, jak říká tvému bratru Ezauovi: 7 ‚Přines mi zvěřinu a připrav mi pochoutku, abych pojedl a požehnal ti před Hospodinem, než umřu.‘ 8 Poslechni mě tedy, synu můj, a udělej, co ti řeknu: 9 Jdi ke stádu, vyber mi z něj dvě pěkná kůzlata a já z nich pro tvého otce připravím jeho oblíbenou pochoutku. 10 Tu přineseš svému otci, aby pojedl, a aby ti proto požehnal, než umře.“
11 Jákob ale své matce Rebece řekl: „Pohleď, můj bratr Ezau je chlupatý, kdežto já jsem holý. 12 Co když na mě můj otec sáhne? Pak před ním budu vypadat jako podvodník a přivedu na sebe prokletí, a ne požehnání!“
13 „Tvé prokletí beru na sebe, synu můj,“ odpověděla mu matka. „Jen mě poslechni a jdi mi přinést ta kůzlata.“
14 A tak šel, vzal je a přinesl své matce, která z nich připravila otcovu oblíbenou pochoutku. 15 Potom Rebeka vzala nejlepší šaty svého staršího syna Ezaua, které měla doma, oblékla je svému mladšímu synu Jákobovi 16 a ovinula mu ruce i hladkou část krku kůzlečími kožkami. 17 Onu pochoutku i chléb, který připravila, pak dala do rukou svému synu Jákobovi.
Zákon hříchu
7 Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“ [a] 8 Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý. 9 Sám jsem kdysi žil bez Zákona, ale jakmile přišlo přikázání, hřích ožil 10 a já jsem zemřel. Přikázání, které mělo být k životu, je mi tedy nakonec ke smrti. 11 Hřích se totiž chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, oklamal mě a jeho pomocí mě zabil. 12 Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.
13 Přineslo mi tedy to dobré smrt? V žádném případě! Hřích se však projevil jako hřích: tím, co bylo dobré, mi způsobil smrt. Díky přikázání se tedy ukázalo, jak je hřích nevýslovně hrozný.
14 Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. 15 Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím. 16 Jelikož dělám to, co nechci, souhlasím s tím, že Zákon je dobrý. 17 Nedělám to tedy už já, ale spíše hřích, který je ve mně. 18 Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. 19 Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. 20 Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.