Revised Common Lectionary (Complementary)
5 Toto praví Hospodin o prorocích,
kteří svádějí můj lid:
„Když dostanou dobře najíst,
hlásají: ‚Blahobyt!‘
Kdo je však nenakrmí,
proti tomu jdou do války.
6 A proto na vás přijde noc – už žádná vidění;
temno a žádné věštění.
Slunce zapadne nad těmi proroky,
den se nad nimi zatemní.
7 Vidoucí budou zahanbeni,
věštci se zastydí,
všichni si studem tváře zakryjí,
protože jim Bůh neodpoví.“
8 Já jsem však naplněn mocí,
Duchem Hospodinovým,
spravedlností a smělostí,
abych Jákobovi jeho vzpouru oznámil
a Izraeli jeho hřích.
9 Slyšte to, vy přední v domě Jákobově,
vůdcové domu Izraele,
vy, kdo pohrdáte právem
a všechno rovné křivíte;
10 vy, kdo budujete Sion krví
a Jeruzalém příkořím: [a]
11 Jeho vládci soudí za úplatky,
jeho kněží učí za odměny,
za peníze věští jeho proroci.
Přitom spoléhají na Hospodina se slovy:
„Copak vprostřed nás není Hospodin?
Nepřijde na nás žádné neštěstí!“
12 Nuže, právě kvůli vám
bude Sion jak pole rozorán!
Z Jeruzaléma bude trosek hromada
a z chrámové hory zarostlá vyvýšenina! [b]
43 Zjednej mi právo, Bože, [a]
buď mým obhájcem před bezbožným národem,
zachraň mě před lstivým a podlým člověkem!
2 Jsi přece Bůh mé posily –
Proč jsi mě zapudil?
Proč kvůli nepřátelským útokům
mám stále chodit ve smutku?
3 Sešli své světlo a věrnost svou –
ty mě povedou,
budou mě provázet k hoře tvé svatosti,
kde bydlíš ty.
4 Tehdy přistoupím k Božímu oltáři,
k Bohu, svému štěstí a radosti,
chválit tě budu na citeře,
Bože, můj Bože!
5 Proč jsi sklíčená, duše má,
proč jsi ve mně tak ztrápená?
Spolehni na Boha – ještě mu budu děkovat;
on je můj Bůh, má záchrana!
9 Bratři, jistě si vzpomínáte na naši námahu a dřinu. Dnem i nocí jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž a mohli vám kázat Boží evangelium. 10 Vy i Bůh jste svědkové, že jsme s vámi věřícími jednali zbožně, spravedlivě a bezúhonně. 11 Víte, že jsme se k jednomu každému z vás chovali jako otec ke svým dětem; 12 napomínali jsme vás, povzbuzovali a zapřísahali, abyste svým životem dělali čest Bohu, který vás volá do slávy svého království.
13 Neustále děkujeme Bohu také proto, že jste přijali Boží slovo, které jste od nás slyšeli. Přijali jste je ne jako lidské slovo, ale jako to, čím skutečně je, totiž slovo Boží, které koná své dílo ve vás věřících.
Nebuďte jako oni
23 Tehdy Ježíš mluvil k zástupům a svým učedníkům. 2 Řekl: „Na Mojžíšově místě se posadili znalci Písma a farizeové. 3 Proto plňte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale neřiďte se jejich skutky, protože oni mluví, ale nejednají. 4 Svazují těžká, neúnosná břemena a nakládají je lidem na bedra, ale sami s nimi nechtějí ani pohnout prstem. 5 Všechno dělají, jen aby se ukázali před lidmi. Rozšiřují své modlitební řemínky a prodlužují si třásně na šatech. 6 Milují čestná místa na večeřích, přední sedadla ve shromážděních, 7 zdravení na tržištích, a když je lidé oslovují: ‚Rabbi!‘ [a]
8 Vy si ale nenechte říkat ‚rabbi‘, protože máte jediného Učitele, a vy všichni jste bratři. 9 A nikoho si na zemi nenazývejte ‚otcem‘, protože máte jediného Otce, který je v nebi. 10 Také si nenechte říkat ‚vůdcové‘, protože máte jediného Vůdce, Mesiáše. 11 Kdo je z vás největší, ten bude vaším služebníkem. 12 Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se poníží, bude povýšen.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.