Revised Common Lectionary (Complementary)
34 Žalm Davidův, když před Abimelechem předstíral šílenství, [a] a když jím byl vyhnán, odešel. [b]
2 Velebit budu Hospodina v každém čase,
jeho chválu budu mít na rtech navěky!
3 Hospodinem pochlubím se z celé své duše,
ať to slyší ponížení a ať se radují!
4 Se mnou Hospodina oslavujte,
jeho jméno spolu vyvyšme!
5 Hledal jsem Hospodina a odpověděl mi,
ze všech mých obav mě vytáhl.
6 Ti, kdo jej vyhlížejí, budou jen zářit,
nebudou v hanbě skrývat tvář!
7 Když chudák volal, Hospodin slyšel,
ze všech úzkostí jej zachránil!
8 Hospodinův anděl svůj tábor klade
kolem jeho ctitelů, aby je uhájil.
9 Okuste a vizte, jak dobrý je Hospodin,
blaze člověku, jenž doufá v něj!
10 Ctěte Hospodina, jeho svatí,
vždyť jeho ctitelům nic neschází.
11 I draví lvi někdy strádají a hladovějí,
hledajícím Hospodina však žádné dobro nechybí.
12 Pojďte, synové, poslouchejte mě,
úctě k Hospodinu vás vyučím:
13 Chce někdo prožít šťastný život,
chce někdo okusit dobré dny?
14 Pak tedy chraň svůj jazyk před zlem,
ve tvých rtech ať není žádná lest.
15 Odmítej zlo a konej dobro,
usiluj o pokoj a nechej se jím vést.
16 Hospodinovy oči hledí ke spravedlivým,
své uši naklání k jejich volání.
17 Zločincům se však Hospodin staví tváří,
aby jejich památku ze země vymýtil.
18 Volání spravedlivých [c] Hospodin slyší,
vysvobodí je ze všech úzkostí!
19 Hospodin je blízko ztrápeným srdcím,
sklíčené v duchu zachrání!
20 Mnohá trápení zažívá spravedlivý,
Hospodin jej ale ze všech vyprostí.
21 On střeží všechny jeho kosti,
jediná z nich se nezlomí!
22 Ničema zahyne kvůli své zlosti,
nepřátelé spravedlivého budou ztrestáni.
23 Hospodin vykoupí svoje služebníky,
nebudou odsouzeni, kdo v něho doufají.
10 tvé polibky ať jsou mi vínem lahodným!
K mému milému už to víno proudí,
plyne mi po rtech, po zubech. [a]
11 Já patřím svému milému
a jeho touha patří mně!
12 Pojď, milý můj, do polí pojďme,
mezi trsy heny budem nocovat!
13 Ráno si přivstaneme, k vinicím zamíříme,
zda pučí réva, se půjdem podívat,
révové květy zda se již otvírají,
zda kvete granátový sad –
tam ti své milování dám!
14 Milostná jablíčka [b] svou vůni vydávají,
na našem prahu všechny rozkoše,
nové i staré, čekají –
pro tebe, milý můj, jsem je šetřila!
8 Kéž bys mi býval rodným bratrem,
z prsou mé matky kojeným!
To bych tě na potkání směle políbila
a nikdo by se na mě za to nezlobil.
2 Vést bych tě mohla, odvést si tě
do domu své matky, své rodičky.
Kořeněným vínem opojila bych tě,
moštem z granátových jablek svých.
3 Jeho levice pod hlavou mou
a pravicí by mě objímal.
4 Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,
neprobouzejte, nerozněcujte lásku,
dříve než sama bude chtít!
25 Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“
26 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni. 27 Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“
28 „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho.
29 Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“
30 „Jaký zázrak uděláš, abychom ho viděli a uvěřili ti?“ zeptali se ho. „Co děláš? 31 Naši otcové jedli na poušti manu, jak je psáno: ‚Dal jim jíst chléb z nebe.‘“ [a]
32 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Ten chléb z nebe vám nedal Mojžíš. Můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. 33 Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
34 „Pane, dávej nám ten chléb vždycky,“ řekli mu.
35 Ježíš jim odpověděl: „Já jsem chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět; kdo věří ve mě, nebude nikdy žíznit.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.