Revised Common Lectionary (Complementary)
103 Žalm Davidův.
Dobrořeč, duše má, Hospodinu
a celé nitro mé jeho svatému jménu!
2 Dobrořeč, duše má, Hospodinu
a nikdy nezapomeň na jeho odměnu!
3 On ti všechny tvé viny odpouští,
on tě uzdravuje ze všech nemocí.
4 On tě vykupuje od smrti v propasti,
on tě korunuje láskou a něžností.
5 On štědře naplňuje tvé žádosti, [a]
mládí ti obnovuje jako orlovi!
6 Hospodin spravedlnost zjednává,
všem utlačeným k právu pomáhá.
7 Své cesty Mojžíšovi poznat dal,
synům Izraele své skutky ukázal.
8 Hospodin je milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý a velmi laskavý. [a]
9 Nevznáší stále výčitky,
nechová zlobu navěky.
10 Nenakládá s námi, jak zaslouží náš hřích,
neodplácí nám podle našich vin.
11 Jako je vysoko nebe nad zemí,
tak velkou lásku má k těm, kdo ho ctí.
12 Jako je od západu východ vzdálený,
tak vzdálil od nás naše přestupky.
13 Jako je otec k dětem laskavý,
tak je laskavý Hospodin k těm, kdo ho ctí!
Já jsem Josef!
45 Tu se už Josef nemohl déle přemáhat. „Všichni ven!“ křikl na svůj doprovod. (A tak s Josefem nikdo nezůstal, když se dával poznat svým bratrům. 2 Plakal ale tak hlasitě, že to Egypťané uslyšeli, a doneslo se to až do faraonova paláce.)
3 „Já jsem Josef!“ řekl Josef svým bratrům. „Žije ještě můj otec?“ Bratři oněměli hrůzou, jak se ho lekli.
4 „Pojďte ke mně blíž,“ řekl Josef svým bratrům. A když přišli blíž, řekl: „Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta. 5 Netrapte se ale a nehněvejte se na sebe, že jste mě sem prodali. Sám Bůh mě sem poslal před vámi, aby vám zachránil život. 6 Už dva roky je přece na zemi hlad a přichází ještě pět let, kdy se nebude orat ani sklízet. 7 Bůh mě poslal před vámi, aby zajistil vaše přežití na zemi a zachránil vám život velikým vysvobozením.
8 Nebyli jste to tedy vy, kdo mě sem poslal, ale Bůh! To on mě učinil faraonovým otcem, [a] pánem celého jeho domu a vládcem nad celou egyptskou zemí. 9 Pospěšte si tedy, vraťte se k mému otci a řekněte mu: ‚Toto praví tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Neotálej a přijď ke mně! 10 Budeš bydlet v kraji Gošen, kde mi budeš nablízku – ty, tví synové i synové tvých synů, tvůj brav, tvůj skot a všechno, co máš. 11 Tam se o tebe postarám (neboť přijde ještě pět hladových let), abys netrpěl nouzí ty ani tvůj dům ani nic, co ti patří.‘
12 Vidíte na vlastní oči – i můj bratr Benjamín to vidí – že s vámi mluvím já sám. 13 Povězte mému otci o vší mé slávě v Egyptě a o všem, co jste viděli. Pospěšte si a přiveďte mého otce sem!“
14 Tehdy padl svému bratru Benjamínovi kolem krku a plakal a Benjamín plakal v jeho objetí. 15 Potom líbal všechny své bratry a plakal nad nimi. Teprve pak na něj jeho bratři byli schopni promluvit.
16 Mezitím se do faraonova paláce donesla zpráva: „Přišli Josefovi bratři!“ Farao i jeho služebníci byli rádi, 17 a tak farao Josefovi řekl: „Vzkaž svým bratrům: Učiňte toto – naložte svá zvířata a vydejte se na cestu. Až dorazíte do kanaánské země, 18 vezměte svého otce i své rodiny a přijďte ke mně. Dám vám to nejlepší z Egypta, abyste sáli tuk země.
19 Dostal jsi příkaz, splňte jej: Vezměte si z Egypta povozy pro své děti a ženy, přijďte a přivezte i svého otce. 20 A neohlížejte se s lítostí za svým majetkem – vždyť vám bude patřit to nejlepší z Egypta!“
7 Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. 8 Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. 9 Proto se modlete takto:
Otče náš, který jsi v nebesích,
ať se posvětí tvé jméno!
10 Ať přijde tvé království!
Ať se stane tvoje vůle
jako v nebi, tak i na zemi.
11 Dej nám i dnes náš denní chléb
12 a odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
13 A neuveď nás do pokušení,
ale vysvoboď nás od zlého. [a]
14 Odpustíte-li totiž lidem jejich prohřešky, odpustí také váš nebeský Otec vám. 15 Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.