Revised Common Lectionary (Complementary)
Tet
65 Svému služebníku jsi dobro prokázal,
dle slova, jež jsi, Hospodine, dal.
66 Uč mě rozumu a dej mi poznání,
vždyť věřím přikázáním tvým!
67 Než jsem byl pokořen, bloudil jsem,
tvých výroků teď ale držím se.
68 Dobrý jsi a dobro působíš,
nauč mě prosím své zákony.
69 I když mě pyšní špiní svojí lží,
celým srdcem se řídím tvými pravidly.
70 Srdce jim otupěla, jsou samý tuk,
mou rozkoší je ale Zákon tvůj.
71 Prospělo mi to, že jsem byl pokořen –
poučil jsem se o tvých zákonech.
72 Zákon tvých úst je pro mě vzácnější
než tisíce zlatých a stříbrných!
Den smíření
16 Hospodin k Mojžíšovi promluvil po smrti dvou Áronových synů, kteří zemřeli, když přistoupili před Hospodina. [a] 2 Hospodin Mojžíšovi řekl: „Řekni svému bratru Áronovi, ať nepřichází kdykoli do nejsvětější svatyně (totiž za oponu, před slitovnici ležící na Truhle), aby nezemřel, neboť se budu ukazovat v oblaku nad slitovnicí. [b]
3 Takto smí Áron vcházet do svatyně: s mladým býčkem k oběti za hřích a s beranem k zápalné oběti. 4 Oblékne si svatou plátěnou suknici a pod ni plátěné spodky, přepáše se plátěnou šerpou a hlavu si ovine plátěným turbanem. Jsou to svatá roucha; než je oblékne, omyje si tělo vodou. 5 Od izraelské obce Áron přijme dva kozly k oběti za hřích a jednoho berana k zápalné oběti.
20 Když tedy dokončí očišťování nejsvětější svatyně, Stanu setkávání a oltáře, přivede toho živého kozla. 21 Áron vloží obě ruce na hlavu živého kozla a bude nad ním vyznávat všechny viny synů Izraele, všechna jejich provinění a hříchy; tak je vloží na kozlovu hlavu. Potom ho nechá člověkem k tomu připraveným vyhnat na poušť 22 a kozel na sobě odnese všechny jejich viny do odlehlé země. Na poušti pak kozla propustí.
23 Tehdy Áron vejde do Stanu setkávání, svlékne si plátěná roucha, jež si vzal, když měl vejít do nejsvětější svatyně, a nechá je tam. 24 Když si na svatém místě omyje tělo vodou, oblékne si svá původní roucha a vyjde, aby vykonal svou zápalnou oběť i zápalnou oběť za lid, a tak aby vykonal obřad smíření za sebe i za lid. 25 Tuk oběti za hřích pak nechá dýmat na oltáři.
26 Ten, kdo zahnal kozla k Azazelovi, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora. 27 Býka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena do nejsvětější svatyně k vykonání obřadu smíření, nechá vynést ven za tábor. Jejich kůže, maso a výkaly tam budou spáleny na ohni. 28 Také ten, kdo je spálil, si vypere oděv a omyje si tělo vodou; teprve pak smí vejít do tábora.
Uschlý fíkovník
18 Za svítání cestou zpět do města dostal hlad. 19 Uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: „Ať se z tebe už navěky nerodí ovoce!“ A ten fíkovník hned uschl.
20 Když to viděli učedníci, podivili se: „Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?“
21 Ježíš jim odpověděl: „Amen, říkám vám, když budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře!‘ stane se to. 22 Když budete věřit, dostanete, o cokoli v modlitbě požádáte.“
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.