Revised Common Lectionary (Complementary)
He
33 Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů,
abych je střežil jako svou odplatu.
34 Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel,
ať jsem mu celým srdcem poslušen.
35 Veď mě po stezce přikázaní svých,
tu jsem si přece oblíbil.
36 Nakloň mé srdce ke svým svědectvím
namísto lakomství.
37 Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem,
na své cestě prosím obživ mě!
38 Svému služebníku potvrď sliby své,
tak, aby lidé ctili tě.
39 Zbav mě potupy, z níž mám strach –
jak dobrá jsou nařízení tvá!
40 Jak toužím po tvých pravidlech –
svou spravedlností obživ mě!
Hrnec masa
24 Desátého dne desátého měsíce devátého roku [a] jsem dostal slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, tento den si zapiš, přesně tento den. Právě dnes král babylonský oblehl Jeruzalém. 3 Pověz té bandě vzbouřenců podobenství a řekni jim – Tak praví Panovník Hospodin!
Postav hrnec na oheň,
postav ho i s vodou v něm.
4 Nalož do něj kusy masa,
pěkné kýty, krásná plecka.
Naplň ho nejlepšími porcemi,
5 ber nejvybranější jehněčí.
Naskládej pod něj polena
a pak to prudce vař,
ať to i s kostmi klokotá! [b]
6 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Běda tomu městu vraždění! Běda hrnci plnému spáleniny, spáleniny, která nechce pustit! Vyhazuj z něho kus po kuse, jakkoli se ti namane. 7 To město je naskrz krvavé! Nechávalo krev na holé skále, neprolévalo ji na hlíně, kde by ji přikryl prach. 8 Aby se vzedmul hněv, aby vzplála pomsta, nechám tu krev na holé skále, aby nebyla přikryta!
9 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Běda tomu městu vraždění! Já sám teď navrším hranici. 10 Více dříví, rozdmýchat plameny! Ať se to maso rozvaří na kaši a kosti ať se připálí! 11 Prázdný hrnec ať se postaví na žhavé uhlí, ať se rozpálí a jeho měď se rozžhaví, ať se ta nečistota v něm roztaví a ta připálenina zmizí. 12 Marné snažení. Hrnec je plný spáleniny, která nepouští. Do ohně s tím!
13 Tvá nečistota je ve zvrhlosti. Snažil jsem se tě očistit, ale ty ses nedala. Proto nebudeš zbavena své nečistoty, dokud se neutiší můj hněv proti tobě. 14 To říkám já Hospodin. Už to přichází, já to učiním. Nenechám to být, neslituji se, nepolevím. Za tvé způsoby a skutky tě odsoudím, praví Panovník Hospodin.“
Záleží mi na vás
11 Dělám tu ze sebe blázna, ale vy jste mě k tomu donutili. Mohli jste mě přece chválit sami – i když nic neznamenám, s těmi veleapoštoly si v ničem nezadám. 12 Důkazů o mém apoštolství jste dostali dost. Vzpomeňte na všechno, co jsem vydržel, na všechna znamení, divy a zázraky. 13 O co jste přišli oproti jiným církvím? Jen o to, že jsem vám nebyl na obtíž – odpusťte mi tu křivdu!
14 Právě se k vám chystám už potřetí a ani tentokrát vám nebudu na obtíž. Nestojím o vaše peníze, ale o vás! Děti přece nemají vydržovat rodiče, ale rodiče děti. 15 Pokud jde o mě, milerád se vydám z posledního, i sám sebe vydám za vaše životy, i když čím více vás miluji, tím méně jsem milován.
16 Budiž, nikdy jsem vás nezatěžoval. Jako chytrák jsem vás prý ale obelstil! 17 Jak asi? Podvedl jsem vás skrze někoho, koho jsem k vám poslal? 18 Požádal jsem o pomoc Tita a poslal jsem s ním jednoho bratra. Že by vás podvedl Titus? Nejednali jsme ve stejném duchu? Nešli jsme ve stejných šlépějích?
19 Myslíte, že se před vámi celou dobu hájíme? Milovaní, my mluvíme před Boží tváří v Kristu, a to všechno pro vaši posilu. 20 Bojím se totiž, abych z vás, až přijdu, nebyl zklamaný a také vy abyste nebyli zklamaní ze mě. Bojím se svárů, nevraživosti, zloby, soupeření, urážek, pomluv, zpupnosti a zmatků. 21 Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, před vámi znovu neponížil, kdybych musel truchlit nad tolika dřívějšími hříšníky, kteří nečinili pokání z nečistoty, smilstva a nestydatosti, kterou páchali.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.