Revised Common Lectionary (Complementary)
8 „Hospodin je milostivý a soucitný,
nesmírně trpělivý a velmi laskavý! [a]
9 Ke všem je dobrotivý Hospodin,
on cítí s každým ze svých stvoření!“
10 Ať tě, Hospodine, všechna stvoření slaví,
ať ti dobrořečí věrní tví.
11 O slávě tvého království ať vyprávějí,
o tvých mocných činech ať hovoří.
12 Všichni lidé ať se o jeho moci dozví,
o slávě a kráse jeho království.
13 Tvé království vládne nad všemi věky,
tvé panování nad všemi pokoleními!
Hospodin je věrný ve všem, co zaslíbil,
ve všem, co působí, je laskavý. [b]
14 Hospodin podpírá všechny, kdo klesají,
pozvedá všechny, kdo jsou sklíčení.
6 „Kam jdeš?“ zeptal jsem se.
„Změřit Jeruzalém,“ odpověděl mi. „Zjistit, jak je široký a dlouhý.“
7 Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl 8 se slovy: „Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb. 9 Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.‘“
10 „Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin. 11 Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!“
12 Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: „Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka. 13 Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků.“ Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.
Zákon hříchu
7 Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“ [a] 8 Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý. 9 Sám jsem kdysi žil bez Zákona, ale jakmile přišlo přikázání, hřích ožil 10 a já jsem zemřel. Přikázání, které mělo být k životu, je mi tedy nakonec ke smrti. 11 Hřích se totiž chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, oklamal mě a jeho pomocí mě zabil. 12 Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.
13 Přineslo mi tedy to dobré smrt? V žádném případě! Hřích se však projevil jako hřích: tím, co bylo dobré, mi způsobil smrt. Díky přikázání se tedy ukázalo, jak je hřích nevýslovně hrozný.
14 Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. 15 Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím. 16 Jelikož dělám to, co nechci, souhlasím s tím, že Zákon je dobrý. 17 Nedělám to tedy už já, ale spíše hřích, který je ve mně. 18 Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. 19 Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. 20 Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.