Revised Common Lectionary (Complementary)
II.
24 Kolik je, Hospodine, skutků tvých!
Všechno jsi moudře učinil –
země je plná tvých stvoření!
25 Hle, je tu moře širé a veliké,
havěť bezpočtu se hemží v něm –
maličcí i velcí tvorové!
26 Plují v něm lodě a také leviatan,
jehož jsi stvořil, aby si tam hrál!
27 Ti všichni k tobě vzhlížejí,
abys je krmil v čase potřeby.
28 Dáváš jim a oni sbírají,
když otevřeš ruku, sytí se hojností.
29 Děsí se ale, když svou tvář ukrýváš,
hynou, když dech jim odjímáš –
navracejí se znovu v prach.
30 Svého Ducha když pošleš, bývají stvořeni,
abys tvář země znovu obnovil!
31 Hospodinova sláva ať trvá věčně,
ze svého díla ať se Hospodin raduje!
32 Pod jeho pohledem země třese se,
hory dýmají pod jeho dotykem!
33 Zpívat budu Hospodinu celý život svůj,
žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu!
34 Kéž se mu líbí moje myšlenky –
Hospodin je přece mojí radostí!
35 Kéž by už hříšníci ze světa zmizeli,
kéž by tu darebáci více nebyli!
Dobrořeč, duše má, Hospodinu!
Haleluja! [a]
Hospodin se slituje
18 Hospodin se pak rozhorlí pro svou zem
a nad svým lidem se slituje.
19 Hospodin svému lidu odpoví:
„Hle, posílám vám obilí,
víno a olej do sytosti! [a]
Nevydám vás už nikdy víc
posměchu mezi pohany.
20 Severní vojsko od vás vyženu
daleko na vyprahlou pustinu –
jeho přední voj do Moře mrtvého,
zadní pak do Středozemního;
a vzejde z něho smrad a puch.“
Ano, on vykonal věci veliké,
21 neboj se, země, jásej a raduj se!
Hospodin vykonal věci veliké,
22 ať už se nebojí polní zvěř!
Širé pastviny zas budou zelené,
stromy ponesou své ovoce
a fíkovník s révou vydají užitek. [b]
23 Synové Sionu, jásejte,
v Hospodinu, svém Bohu, se radujte,
neboť vám dá déšť, jak se patří,
vylije na vás liják vydatný,
podzimní i jarní, jako dřív. [c]
24 Tvá humna budou plná obilí,
tvé lisy budou tonout ve vínu a oleji.
25 Nahradím vám roky, jež sežraly kobylky,
larvy, ponravy i housenky –
mé veliké vojsko,
které jsem na vás vypravil.
26 Budete jíst a jíst až do sytosti
a jméno Hospodina, svého Boha, velebit,
toho, jenž pro vás koná zázraky:
Můj lid už navěky nedojde potupy!
27 A tehdy poznáte, že já jsem v Izraeli,
že váš Bůh jsem já, Hospodin,
a žádný jiný není.
Můj lid už navěky nedojde potupy!
Utrpení a sláva
18 Mám totiž za to, že naše nynější utrpení nejsou srovnatelná se slávou, která se na nás má zjevit. 19 Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů. 20 Stvoření je totiž podrobeno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je marnosti podrobil. Chová však naději, 21 že jednou bude vysvobozeno z otroctví zkázy do slavné svobody Božích dětí. 22 Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá a pracuje k porodu. 23 A nejen ono, ale i my, kteří okoušíme první ovoce Ducha, i my ve svém nitru sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, to jest vykoupení svého těla. 24 Byli jsme totiž spaseni nadějí. Naděje, kterou je vidět, ovšem není žádná naděje. Když někdo něco vidí, proč by v to ještě doufal?
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.