Revised Common Lectionary (Complementary)

⁶ Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“

⁷ Odpověděl jim: „Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci. ⁸ Přijmete ale moc Ducha svatého přicházejícího na vás a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku, v Samaří a až na konec světa.“

⁹ Po těch slovech byl před jejich zraky vzat vzhůru a zmizel jim z očí v oblaku. ¹⁰ Zatímco se upřeně dívali, jak odchází do nebe, hle, přistoupili k nim dva muži v bílém rouchu ¹¹ a řekli jim: „Co tu stojíte a hledíte k nebi, Galilejci? Tento Ježíš, který od vás byl vzat do nebe, se vrátí právě tak, jak jste ho viděli odcházet.“

V horní místnosti

¹² Tehdy se vrátili do Jeruzaléma od Olivetské hory ležící poblíž města – na vzdálenost sobotní cesty. ^{[a] 13} Když přišli, vystoupili do horní místnosti domu, kde pobývali:

Petr, Jakub, Jan, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub (syn Alfeův), Šimon Zélot ^[b] a Juda (syn Jakubův).

¹⁴ Ti všichni svorně setrvávali v modlitbách společně s ženami i s Ježíšovou matkou Marií a s jeho sourozenci.

68 Pro předního zpěváka.

Zpívaný žalm Davidův.

Zkouška ohněm

¹² Milovaní, nedivte se té zkoušce ohněm, jež na vás přišla – není to přece nic divného. ¹³ Spíše se radujte, že máte podíl na Kristově utrpení, vždyť až se zjeví jeho sláva, budete jásat radostí! ¹⁴ Když nesete urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží. ^[a]

⁶ Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, a on vás v pravý čas povýší. ⁷ Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží. ^[a]

⁸ Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist. ⁹ Postavte se mu jakožto silní ve víře a vězte, že stejné utrpení zakoušejí vaši bratři po celém světě.

¹⁰ Když projdete tímto krátkým utrpením, Bůh veškeré milosti, který vás v Kristu Ježíši povolal do své věčné slávy, vás obnoví, upevní, posílí a ukotví. ¹¹ Jemu náleží moc navěky! Amen.

Ať jsou jedno

17 Když to Ježíš pověděl, zvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla ta chvíle – oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe. ² Dal jsi mu právo na všechny lidi, aby všem, které jsi mu svěřil, daroval věčný život. ³ A to je ten věčný život – aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a toho, jehož jsi poslal, Ježíše Krista. ⁴ Zjevil jsem tvou slávu na zemi; dílo, jež jsi mi svěřil, jsem vykonal. ⁵ Nyní mě, Otče, uveď k sobě do slávy, kterou jsem u tebe měl předtím, než byl svět.

⁶ Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a dal jsi je mně. Zachovali tvé slovo ⁷ a nyní poznali, že všechno, co jsi mi dal, pochází od tebe. ⁸ Slova, jež jsi mi svěřil, jsem předal jim a oni je přijali. Skutečně poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal.

⁹ Prosím za ně. Neprosím za svět, ale za ty, jež jsi mi dal, neboť jsou tvoji. ¹⁰ Všechno mé je tvé a co je tvé, je mé. Má sláva je v nich. ¹¹ Já už nejsem na světě, ale oni jsou na světě a já jdu k tobě. Svatý Otče, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.