Revised Common Lectionary (Complementary)
118 Oslavujte Hospodina – je tak dobrý!
Jeho láska trvá navěky!
2 Izraeli, jen řekni teď:
„Jeho láska trvá navěky!“
14 Má síla, má píseň je Hospodin,
to on se stal mým spasením! [a]
15 Ze stanů spravedlivých zní píseň vítězná:
„Hospodinova pravice mocně zasáhla,
16 Hospodinova pravice je vztyčená,
Hospodinova pravice mocně zasáhla!“
17 Neumřu, ale budu žít,
vyprávět budu, co Hospodin učinil!
18 Hospodin mě přísně potrestal,
smrti mě ale nevydal!
19 Otevřete mi brány spravedlnosti,
ať jimi projdu vzdát Hospodinu dík!
20 Toto je brána Hospodinova,
tudy spravedliví projít smí.
21 Ty jsi mě vyslyšel, tobě děkuji,
vždyť tys mě zachránil!
22 Kámen staviteli zavržený
stal se kamenem úhelným.
23 Sám Hospodin to učinil
a v našich očích je to div.
24 Co se dnes stalo, učinil Hospodin,
pojďme se z toho radovat a veselit!
Mojžíšova píseň
15 Tehdy zpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu:
„Zazpívám Hospodinu,
slavně se vyvýšil:
Koně i s jezdcem
smetl do moře!
2 Má síla, má píseň je Hospodin,
to on se stal mým spasením.
Toto je můj Bůh a já ho chci chválit,
Bůh mého otce, chci ho velebit.
3 Hospodin je udatný bojovník,
jeho jméno zní: Hospodin.
4 Faraonovy vozy i s jeho vojskem
do moře svrhl,
nejlepší z jeho jezdců
v Rudém moři ztonuli.
5 Propast je pohřbila,
jako kámen klesli do hlubin.
6 Tvá pravice, Hospodine,
je velkolepá v moci,
tvá pravice, Hospodine,
nepřítele drtí!
7 Svou mohutnou vznešeností
své protivníky ničíš.
Když vypouštíš svůj hněv,
jak strniště je sežehne!
8 Dechem tvého chřípí
se vody nakupily,
proudy vod stály jako hromady,
v nitru moře ztuhly propasti.
9 Nepřítel řekl: ‚Stíhat je budu, doženu je,
kořist uchvátím,
svou chtivost jimi nasytím,
vytasím meč, má ruka si je podrobí!‘
10 Svým dechem zavál jsi,
moře je přikrylo,
jak olovo klesli do mohutných vod.
11 Kdo je jako ty mezi bohy, Hospodine?
Kdo je jako ty – mohutný ve svatosti,
úžasný ve chvalách, konající divy?
12 Napřáhls pravici,
země je pohltila.
13 Lid, jejž jsi vykoupil,
však láskou provázíš,
svou silou zvolna vedeš jej
až k příbytku své svatosti.
14 Národy roztřesou se, až to uslyší,
filištínský lid úzkost zachvátí.
15 Tehdy se zhrozí kmeny edomské,
moábských siláků se zmocní děs,
všichni obyvatelé Kanaánu už se potácí!
16 Hrůza a strach je přepadne,
pro velikost paže tvé
zmlknou jak kámen,
než přejde tvůj lid, Hospodine,
než přejde lid, jejž sis vytvořil.
17 Přivedeš je a zasadíš
na hoře, jež je tvým dědictvím,
na místě, jež svým sídlem,
ó Hospodine, učiníš,
ve svatyni, kterou tvé ruce,
ó Pane, upevní!
18 Hospodin bude kralovat
na věky věků.“
12 Proto se jako Boží vyvolení, svatí a milovaní oblečte niterným soucitem, laskavostí, pokorou, mírností a trpělivostí. 13 Buďte mezi sebou snášenliví, a má-li někdo k někomu výhrady, odpouštějte si navzájem. Tak jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy. 14 Nadto vždy buďte oblečeni láskou, která je poutem dokonalosti.
15 Ve vašich srdcích ať vládne Kristův pokoj – právě k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte vděční. 16 Slovo Kristovo ať ve vás přebývá v hojnosti. Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte. S vděčností v srdci zpívejte Bohu žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. 17 Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.