Revised Common Lectionary (Complementary)
81 Pro předního zpěváka, na gitejský nástroj.
Žalm Asafův.
2 Zpívejte Bohu, naší síle,
k Bohu Jákobovu radostně volejte!
3 Ať zazní hudba, zvučí tamburína,
líbezná loutna i citera!
4 Zatrubte na roh při novoluní,
při úplňku, v den naší slavnosti!
5 Tak zní ustanovení dané Izraeli,
tak to rozhodl Bůh Jákobův.
6 Na svědectví to uložil Josefovi,
když vystoupil proti Egyptu.
Slyším hlas mně dosud neznámý:
7 „Já jsem tvá záda zbavil břemene
a tvé ruce košů zednických.
8 Volal jsi v soužení a zachránil jsem tě,
vyslyšel jsem tě z mraků hromových,
vyzkoušel jsem tě při vodách Meriby. séla
9 Slyš, lide můj, zapřísahám tě,
kéž bys mě, Izraeli, poslouchal!
10 Nesmíš mít žádného jiného boha,
cizímu bohu se neklaněj. [a]
11 Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
který tě vyvedl ze země egyptské –
naplním tvá ústa, jen co je otevřeš!
12 Můj lid mě ale neposlouchal,
Izrael se mi nepoddal.
13 Vydal jsem je tedy jejich zarputilosti,
aby se řídili tím, co si vymyslí.
14 Kéž by mě můj lid raději poslouchal,
kéž by byl Izrael mé cesty sledoval!
15 Rychle bych býval jejich soupeře srazil,
na jejich nepřátele bych ruku obrátil.
16 Odpůrci Hospodina by se museli krčit,
jejich osud by se navěky zpečetil.
17 Svůj lid bych krmil tou nejlepší z pšenic,
medem ze skály bych tě nasytil!“
Izákovo ženění
24 Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal. 2 Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: „Vlož ruku do mého klína, 3 abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím, 4 ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka.“
5 Služebník mu na to řekl: „Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?“
6 „Chraň se tam mého syna odvést!“ odpověděl mu Abraham. 7 „Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: ‚Tuto zem dám tvému semeni,‘ [a] ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku. 8 Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky.“
9 Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to. 10 Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu.
11 Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu) 12 a řekl: „Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství. 13 Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu. 14 Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,‘ a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,‘ pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství.“
15 Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora. 16 Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět.
17 Služebník jí přispěchal naproti a řekl: „Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu.“
18 „Jen se napij, pane,“ odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít.
19 Potom mu řekla: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí.“ 20 Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy. 21 Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne.
22 Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu [b] a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů, [c] 23 a řekl: „Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?“
24 „Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora,“ odpověděla mu. 25 Potom dodala: „Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování.“
26 Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu 27 se slovy: „Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!“
1 Já starší
píšu vyvolené paní i jejím dětem, které miluji v pravdě (a nejen já, ale všichni, kteří poznali pravdu), 2 kvůli pravdě, která v nás zůstává a bude s námi navěky:
3 Milost, milosrdenství a pokoj od Boha Otce i od Ježíše Krista, Otcova Syna, ať je s námi v pravdě a lásce.
Pravda a blud
4 Udělalo mi nesmírnou radost, když jsem zjistil, jak některé z tvých dětí žijí v pravdě, podle přikázání, které jsme dostali od Otce.
5 Prosím tě tedy, paní, ne jako bych ti psal nové přikázání, ale jen to, které jsme měli od počátku: Milujme jedni druhé. 6 V tom je láska, abychom žili podle jeho přikázání. To přikázání jste slyšeli od počátku, a tak podle něj žijte.
7 Do světa totiž vyšla spousta bludařů, kteří nevyznávají Ježíše Krista přišlého v těle. Každý takový je bludař a antikrist. 8 Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. 9 Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. 10 Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. 11 Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.
12 Napsal bych vám ještě mnohem více, ale nechci to svěřit papíru a inkoustu. Mám totiž naději, že se k vám dostanu a promluvím s vámi tváří v tvář, aby naše radost byla dokonalá.
13 Pozdravují tě děti tvé vyvolené sestry.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.