Revised Common Lectionary (Complementary)
Jsou můj lid
7 Hospodinovu lásku připomínat chci
a činy, za které chválu zaslouží –
za všechno, co pro nás Hospodin učinil,
za to, jak velmi byl k domu Izraele laskavý,
za veliké slitování, které jim projevil,
za jeho velikou lásku k nim.
8 Prohlásil: „Vždyť jsou můj lid,
moji synové, ti mě nezradí,“
a přinesl jim spasení.
9 Sám trpěl každým jejich trápením,
posílal svého anděla, aby je zachránil.
Ve své lásce a smilování je sám vykoupil,
zvedal a nosil je po všechny dávné dny.
148 Haleluja!
Chvalte Hospodina, všichni na nebi,
chvalte ho z výšin svých!
2 Chvalte ho, všichni jeho andělé,
chvalte ho, všechny jeho zástupy!
3 Chvalte ho, slunce i měsíci,
chvalte ho, všechny hvězdy zářící!
4 Chvalte ho, nebesa nejvyšší,
chvalte ho, vody v oblacích!
5 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jehož příkazem byli stvořeni!
6 Na věčné věky je všechny umístil,
jeho ustanovení se nezmění!
7 Chvalte Hospodina, všichni na zemi,
vodní obludy a všechny hlubiny,
8 blesky a kroupy, mlha i sníh,
prudký vichr, plnící jeho rozkazy,
9 rovněž tak hory a všechny pahorky,
ovocné stromy a všechno cedroví,
10 divoká zvěř i všechen dobytek,
drobná havěť i ptáci na křídlech,
11 králové světa a všechny národy,
všichni vůdcové a vládci na zemi,
12 mladíci spolu s dívkami
a staří s mladými!
13 Ať všichni chválí jméno Hospodin,
jen jeho jméno je přece nejvyšší,
jeho sláva je nad nebem i nad zemí!
14 Roh svého lidu on sám vyvýšil
k věhlasu všech svých oddaných,
synů Izraele, jeho nejbližších!
Haleluja!
Kristovi sourozenci
10 Ten, pro něhož a skrze něhož je všechno, se totiž rozhodl přivést mnoho synů do slávy, a tak považoval za vhodné přivést původce jejich spasení k cíli skrze utrpení. 11 Ten, který posvěcuje, i ti, kteří jsou posvěcováni, jsou totiž všichni z jednoho Otce. Proto se nestydí nazývat je svými sourozenci, 12 když říká:
„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno,
uprostřed shromáždění tě budu velebit.“ [a]
13 Jinde říká:
„Já na něj budu spoléhat,“
a pokračuje:
„Hle, já a děti, které mi dal Bůh.“ [b]
14 A protože děti jsou si příbuzné tělem a krví, právě tak se i on stal člověkem, aby svou smrtí zlomil moc toho, který měl moc smrti (to jest ďábla), 15 a osvobodil ty, které strach ze smrti po celý život držel v otroctví. 16 Neujímá se přece andělů, ale Abrahamova semene se ujímá. [c] 17 Proto se musel ve všem připodobnit svým sourozencům, aby se před Bohem stal jejich milosrdným a věrným veleknězem a mohl vykonat oběť smíření za hříchy lidu. [d] 18 Protože sám trpěl ve svých zkouškách, může teď pomoci těm, kdo procházejí zkouškami.
Útěk do Egypta
13 A hle, po jejich odjezdu se Josefovi ve snu ukázal Hospodinův anděl a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti nepovím. Herodes totiž bude to dítě hledat, aby ho zabil.“
14 Ještě tu noc tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a odešel do Egypta, 15 kde zůstal až do Herodovy smrti. Tak se naplnilo, co Hospodin promluvil ústy proroka: „Povolal jsem svého Syna z Egypta.“ [a]
16 Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, nesmírně se rozhněval a dal v Betlémě a v celém okolí povraždit všechny chlapce mladší dvou let, podle času, na který se vyptal mudrců. 17 Tehdy se naplnilo slovo proroka Jeremiáše:
18 „V Rámě je slyšet křik –
naříkání a mnohé úpění.
Ráchel tam pláče nad svými dětmi,
nad jejich ztrátou se nedá utěšit!“ [b]
19 Když potom Herodes zemřel, hle, Hospodinův anděl se ve snu ukázal Josefovi v Egyptě 20 a řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země. Ti, kdo usilovali o život dítěte, jsou již mrtví.“
21 Josef tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a přišel do izraelské země. 22 Uslyšel ale, že v Judsku místo svého otce Heroda kraluje Archelaos, [c] a tak se tam bál jít. Když potom od Boha dostal ve snu pokyn, obrátil se do galilejského kraje. 23 Přišel tam a bydlel ve městě zvaném Nazaret. Tak se naplnila slova proroků, že bude nazýván Nazaretský. [d]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.