Revised Common Lectionary (Complementary)

⁶ Když se pak v moábském kraji dozvěděla, že Hospodin navštívil svůj lid a dal mu chléb, připravila se s oběma svými snachami k návratu. ⁷ Noemi se svými snachami odešla z místa, kde žila, aby se vydala na cestu zpět do judské země.

⁸ „Jděte,“ řekla tehdy oběma svým snachám, „vraťte se domů ke svým matkám. Kéž je k vám Hospodin laskav, jako jste vy byly laskavé k našim mrtvým i ke mně. ⁹ Kéž vám oběma Hospodin dá nový domov a manžela.“

Políbila je na rozloučenou, ale ony se hlasitě rozplakaly. ¹⁰ „Raději půjdeme s tebou k tvému lidu,“ říkaly.

¹¹ „Vraťte se, mé dcery,“ opakovala Noemi. „Proč byste chodily se mnou? Copak ještě mohu porodit syny, aby se stali vašimi manžely? ¹² Vraťte se, mé dcery, odejděte. Jsem už stará na vdávání. I kdybych si řekla, že mám ještě naději, i kdybych se ještě tuto noc vdala a porodila syny, ¹³ copak byste čekaly, až vyrostou? Copak byste se kvůli tomu zdráhaly vdát? Ne, mé dcery, můj úděl je pro vás příliš trpký. Hospodinova ruka se obrátila proti mně!“

¹⁴ Tehdy se rozplakaly ještě více. Orpa nakonec svou tchyni políbila a odešla, ale Rút se jí stále držela.

¹⁵ „Pohleď,“ řekla jí Noemi, „tvá švagrová se vrací ke svému lidu a ke svým bohům. Vrať se s ní.“

¹⁶ Rút jí ale odpověděla: „Nenuť mě, abych tě opustila a odvrátila se od tebe.

¹⁸ Když Noemi viděla, že se Rút pevně rozhodla jít s ní, přestala ji přemlouvat.

Pánův den

3 Milovaní, píšu vám už druhý dopis. V obou jsem se vás snažil upomínat a burcovat vaši ryzí mysl, ² abyste pamatovali na to, co předpověděli svatí proroci, a na to, co vám skrze vaše apoštoly přikázal Pán a Spasitel.

³ Především vězte, že v posledních dnech přijdou nehorázní posměvači vedení svými vlastními choutkami ⁴ a budou říkat: „Co je s tím slibem o jeho příchodu? Otcové už zemřeli a všechno zůstává, jak to bylo od počátku stvoření!“ ⁵ Takoví si nechtějí uvědomit, že nebe a země kdysi dávno vznikly Božím slovem z vody a skrze vodu; ⁶ a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen. ⁷ Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí.

⁸ Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den. ^{[a] 9} Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání. ¹⁰ Pánův den ovšem přijde jako zloděj. ^[b] Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. ^[c]