Revised Common Lectionary (Complementary)
11 Pro jméno své, Hospodine,
mou hroznou vinu odpusť mi!
12 Kterýkoli člověk Hospodina ctí,
tomu ukáže cestu, již má si vyvolit.
13 Takový prožije svůj život šťastně,
jeho potomstvo zdědí zem.
14 Hospodin důvěřuje těm, kdo jej ctí,
jeho smlouva jim dává poznání.
15 K Hospodinu stále mé oči hledí,
on moje nohy z pasti vyprostí!
16 Smiluj se, prosím, na mě pohlédni,
vždyť jsem tak sám, tak ztrápený!
17 Zbav mě soužení, jež v srdci nosím si,
vysvoboď mě z mých úzkostí!
18 Hleď na mou bídu, na mé trápení,
všechny mé hříchy odpusť mi.
19 Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel,
jak prudkou nenávistí nenávidí mě!
20 Opatruj mou duši, zachraň mě,
k tobě se utíkám, kéž nejsem zahanben!
19 Lepší chudý poctivec
než prolhaný pitomec.
2 Nadšení bez poznání nestačí,
zbrklý se dopouští mnoha chyb.
3 Člověk padá pro vlastní hloupost,
v srdci má ale na Hospodina zlost.
4 Boháč má přátel habaděj,
chuďas je opuštěn bez přátel.
5 Křivopřísežník trestu neujde,
neunikne, kdo šíří lež.
6 Štědrého člověka si mnozí předcházejí,
s tím, kdo rozdává, se každý přátelí.
7 Chuďase nesnáší ani jeho bratři –
tím spíše se mu vyhnou přátelé!
Snaží se najít slova, ale zbytečně.
8 Kdo se má rád, snaží se získat rozum,
kdo rozvahy se drží, štěstí dosáhne.
9 Křivopřísežník neujde trestu,
kdo šíří klam, ten zahyne.
10 Tupci nesluší žádný přepych,
tím méně otroku vláda nad pány.
11 Prozíravost brání člověku se hněvat,
promíjet vinu je jeho ozdoba.
12 Králova zlost – to je lví řev,
jeho přízeň – rosa na trávě.
13 Tupý syn je neštěstím svého otce,
hašteřivá žena pak crčení bez konce!
14 Dům a majetek bývá po rodičích,
rozumnou ženu však dává Hospodin.
15 Lenost ukolébá člověka k spánku;
kdo je váhavý, zůstane o hladu.
16 Kdo dbá na přikázání, dbá na vlastní duši;
komu je lhostejné, jak žije, zahyne.
17 Kdo pomáhá chudým, půjčuje Hospodinu;
on sám mu jeho dobrodiní odplatí.
Milujme jedni druhé
11 To je to poselství, které jste slyšeli od počátku: Milujme jedni druhé. [a] 12 Ne jako Kain, který patřil tomu Zlému a zavraždil svého bratra. A proč ho zavraždil? Protože jeho skutky byly zlé, ale skutky jeho bratra spravedlivé.
13 Nedivte se, bratři, pokud vás svět nenávidí. 14 My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. 15 Kdo nenávidí bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah v sobě nemá věčný život.
16 Takto jsme poznali, co je láska, že on za nás položil svůj život. I my tedy musíme pokládat život za bratry. 17 Když si někdo žije dobře a vidí svého bratra v nouzi, ale odepře mu milosrdenství, jak v sobě může mít Boží lásku?
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.