Revised Common Lectionary (Complementary)

25 Žalm Davidův. ^[a]

¹⁴ Farao si tedy dal Josefa zavolat. Spěšně ho vytáhli z jámy, a když se oholil a převlékl si šaty, přišel k faraonovi.

¹⁵ Ten Josefovi řekl: „Měl jsem sen a nikdo ho neumí vyložit. Slyšel jsem však o tobě, že jakmile uslyšíš sen, vyložíš ho.“

¹⁶ Josef faraonovi odpověděl: „Ne já, ale Bůh dá faraonovi příznivou odpověď!“

¹⁷ Farao tedy Josefovi řekl: „Měl jsem sen: Stál jsem na břehu Nilu ¹⁸ a hle, z Nilu vystoupilo sedm tučných a nápadně krásných krav a pásly se v mokřině. ¹⁹ Náhle za nimi vystoupilo sedm jiných krav, churavých, nápadně ošklivých a tak vyhublých, že jsem takovou ošklivost v celé egyptské zemi ještě neviděl. ²⁰ Ty vyhublé a ošklivé krávy pak sežraly těch sedm prvních, tučných krav. ²¹ A ačkoli je sežraly, nebylo to na nich vůbec znát, neboť byly stejně ošklivé jako předtím. A vtom jsem se probudil.

²² V dalším snu jsem viděl, jak na jednom stéble vyrostlo sedm klasů, bohatých a pěkných. ²³ Náhle za nimi vyrazilo sedm klasů planých, hubených a sežehlých východním větrem ²⁴ a ty hubené klasy pohltily těch sedm pěkných. Vyprávěl jsem to věštcům, ale nikdo mi to neuměl vysvětlit.“

²⁵ Josef tedy faraonovi řekl: „Faraonův sen je jeden a tentýž. Bůh faraonovi oznámil, co se chystá učinit: ²⁶ Sedm pěkných krav je sedm let, sedm pěkných klasů je rovněž sedm let – je to jeden a tentýž sen. ²⁷ Sedm vyhublých a ošklivých krav vystupujících za nimi je sedm let, stejně jako těch sedm prázdných klasů sežehlých východním větrem. Je to sedm let hladu.

²⁸ Jak jsem už řekl, Bůh faraonovi ukázal, co se chystá učinit. ²⁹ Hle, na celou egyptskou zem přichází sedm let veliké hojnosti. ³⁰ Po nich však nastane sedm let hladu, kdy se v egyptské zemi na všechnu tu hojnost zapomene. Hlad stráví celou zem. ³¹ Tento hlad bude tak krutý, že předcházející hojnost nebude v zemi vůbec znát. ³² A že byl ten sen faraonovi dvakrát zopakován, znamená, že ta věc je u Boha jistá a Bůh ji brzy vykoná.

³³ Nechť tedy farao vybere rozvážného a moudrého muže a ustanoví ho nad egyptskou zemí. ³⁴ Nechť farao začne jednat. Ať ustaví nad zemí úředníky a během těch sedmi let hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země. ³⁵ Úředníci ať během těch nadcházejících dobrých let shromažďují všechny potraviny, ať uskladní obilí pod faraonovu pravomoc, uloží potraviny do měst a hlídají je. ³⁶ Tak vznikne pro celou zem zásoba jídla na těch sedm let hladu, který v Egyptě nastane, a země se nezhroutí hladem.“

Víra a skutky

¹⁴ K čemu to je, bratři moji, když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutky? Copak ho taková víra zachrání? ¹⁵ Co když bratr nebo sestra nebudou mít co jíst anebo co na sebe? ¹⁶ Když jim řeknete: „Jděte v pokoji, ať je vám teplo a dobře se najezte,“ ale nedáte jim, co potřebují k životu, k čemu to bude? ¹⁷ Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.

¹⁸ Někdo na to řekne: „Jeden má víru, druhý zase skutky.“

Nuže, ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. ¹⁹ Ty věříš, že je jediný Bůh? ^[a] Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se! ²⁰ Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je jalová? ^[b]

²¹ Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, když přinesl svého syna Izáka na oltář? ²² Vidíš? Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla naplnění! ²³ Tak se stalo, co říká Písmo: „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost“ ^[c] a byl označen za Božího přítele. ^{[d] 24} Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře.

²⁵ Nebyla podobně na základě skutků ospravedlněna také nevěstka Rachab, když přijala ony špehy a potom je poslala pryč jinudy? ²⁶ Takže: jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.