Revised Common Lectionary (Complementary)
16 Zlatý zpěv Davidův.
Bože, ochraňuj mě, na tebe spoléhám.
2 Hospodinu říkám: Jsi můj Pán,
jediné dobro, které mám!
3 Říkám o zbožných lidech na zemi:
Jsou tak vznešení, mám je nejradši!
4 Kdo ale za cizími bohy spěchají,
ti jen rozmnožují svá trápení!
Nezúčastním se jejich krvavé úlitby,
nevstoupí jejich jméno na mé rty!
5 Můj úděl, můj kalich je Hospodin –
ty přece můj osud z ruky nepustíš!
6 Vyměřeny jsou mi blažené krajiny,
dostalo se mi skvělé dědictví!
7 Hospodina, svého Rádce, velebím,
i v noci mě učí mé svědomí.
8 Hospodina vidím před sebou napořád,
je po mé pravici, nezakolísám.
9 Mé srdce je šťastné, můj jazyk [a] zpívá,
také mé tělo v bezpečí odpočívá.
10 Nenecháš v hrobě duši mou,
nevydáš jámě svého věrného!
11 Stezku života jsi mi ukázal,
ve tvé přítomnosti je plnost radosti,
nekonečné blaho je po tvé pravici!
Elíša
Baal-zebub
1 Po Achabově smrti se Moáb vzbouřil proti Izraeli.
2 Achaziáš v Samaří propadl mříží své střešní terasy a zranil se. Vyslal posly a řekl jim: „Jděte se vyptat Baal-zebuba, božstva Ekronu, jestli se z toho uzdravím.“
3 Hospodinův anděl ale promluvil k Eliášovi Tišbejskému: „Vstaň, vyjdi poslům samařského krále naproti a řekni jim: ‚Copak už není Bůh v Izraeli, že se jdete vyptávat Baal-zebuba, božstva Ekronu? 4 Nuže, toto praví Hospodin: Nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!‘“ Pak Eliáš odešel.
5 Když se poslové vrátili zpět, král se jich ptal: „Proč jste se vrátili?“
6 „Vyšel nám naproti jeden muž,“ odpověděli, „a řekl nám: ‚Vraťte se ke králi, který vás poslal, a vyřiďte mu: Tak praví Hospodin: Copak už není Bůh v Izraeli, že se necháváš ptát Baal-zebuba, božstva Ekronu? Proto nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!‘“
7 „Jak vypadal ten muž, který vám s těmi slovy vyšel naproti?“ ptal se král.
8 „Měl plášť z kožešiny,“ odpověděli, „a kolem boků kožený pás.“
„To je Eliáš Tišbejský!“ řekl král.
9 Poslal tedy na něj velitele s padesáti vojáky. Eliáš seděl na vrcholu hory, a tak velitel hned vylezl za ním a přikázal mu: „Boží muži, král praví: Sestup dolů!“
10 „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš veliteli, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti.
11 Král tedy na něj poslal dalšího velitele s padesáti vojáky. Ten za ním vylezl a přikázal mu: „Boží muži, tak praví král: Ihned sestup!“
12 „Jestli jsem Boží muž,“ odpověděl Eliáš, „tak ať z nebe sestoupí oheň a pohltí tě i těch tvých padesát.“ Vtom z nebe sestoupil Boží oheň a pohltil velitele i s jeho padesáti.
13 Král tedy poslal ještě třetího velitele s padesáti muži. Když ale ten třetí velitel padesáti mužů vystoupal k Eliášovi, padl před ním na kolena a prosil ho: „Boží muži, prosím ušetři život můj i těchto tvých padesáti služebníků. 14 Hle, z nebe sestoupil oheň a pohltil oba první velitele i s jejich padesáti muži, můj život ale prosím ušetři!“
15 Hospodinův anděl tehdy promluvil k Eliášovi: „Sestup s ním, neboj se ho.“
A tak vstal a šel s ním ke králi. 16 Řekl mu: „Tak praví Hospodin: Copak už není Bůh v Izraeli, aby ses tázal na jeho slova? Ty jsi ale vyslal posly, aby se vyptávali Baal-zebuba, božstva Ekronu. Proto nejenže nevstaneš z lože, na něž jsi ulehl, ale zemřeš!“
Bojím se o vás
8 Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové. 9 Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit? 10 Dbáte na dny, měsíce, období a roky! 11 Bojím se o vás, aby snad všechna moje dřina pro vás nebyla zbytečná.
12 Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili. 13 Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. 14 I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše! 15 Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je! 16 Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? 17 Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně. 18 Je dobré horlit v zájmu dobra, a to vždycky, nejen když jsem u vás.
19 Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus. 20 Chtěl bych teď být s vámi a změnit svůj tón, neboť jsem nad vámi bezradný.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.