Revised Common Lectionary (Complementary)
64 Pro předního zpěváka.
Žalm Davidův.
2 Slyš, Bože, hlas mého naříkání,
před hrozbou nepřátel mě ochraňuj.
3 Před úklady zlých mě prosím ukryj,
před vzpourou tlupy zločinců!
4 Jazyky si jak meče naostřili,
jak šípy míří slovy krutými.
5 Nevinného chtějí trefit ze zálohy,
bez obav na něj náhle vystřelí!
6 Ve svých zlých plánech se utvrzují,
jednají o tom, jak pasti nastražit.
„Kdo by to viděl?“ říkají si,
7 „Kdo by vypátral naše zločiny?“
Vypátrá je Ten, jenž do nitra hledí,
jenž pátrá v hlubinách srdce člověka!
8 Bůh po nich tehdy svým šípem střelí,
upadnou náhle, plní ran!
9 Jazyky svými sami se srazí,
každý, kdo spatří je, se otřese.
10 Bázeň pak zachvátí všechny lidi,
o Božích skutcích budou vyprávět,
nad jeho dílem přemýšlet!
11 Spravedlivý se bude v Hospodinu těšit,
že svěřil se jeho ochraně.
Jásat pak budou spolu všichni,
kdo mají srdce upřímné!
Světlo darebáka uhasne
18 Bildad Šuchský mu na to řekl:
2 „Jak dlouho povedeš takovéhle řeči?
Promluvíme si, až se zamyslíš.
3 Jak to, že jsme tu za dobytek? [a]
To nás považuješ za tupce?
4 Tvá vlastní zuřivost drásá tě!
Copak se kvůli tobě zboří svět?
Zhroutí se skály na místě?
5 Světlo darebáka uhasne,
plamen ohně mu zářit nebude.
6 Světlo v jeho stanu ve tmu změní se
a jeho svíce uhasne. [b]
7 Jeho rázný krok znejistí,
jeho vlastní záměry ho porazí.
8 Nohama zaplete se do sítě,
do oka v chůzi chytí se.
9 Za patu bude lapen do tenat,
zaklapne se nad ním jeho past.
10 Při zemi na něj číhá smyčka,
na stezce na něj čeká léčka.
11 Odevšad ho děsí hrůzy,
lepí se mu na paty.
12 Hladoví po něm pohroma,
neštěstí čeká na jeho pád.
13 Jeho kůži sžírá choroba,
jeho údy hltá rána smrtelná.
14 Vyrván bude z bezpečí svého stanu,
odveden bude ke králi hrůz.
15 Plameny zaplaví jeho stan,
jeho příbytek bude sírou zasypán.
16 Jeho kořeny uschnou zespoda,
nahoře uvadne jeho koruna.
17 Na zemi po něm nezbude památky,
jeho jméno nezazní nikde po kraji.
18 Ze světla vyženou ho do temna,
zapuzen bude ze světa.
19 Nebude mít v lidu nástupce ani potomka,
ve svém domě nezanechá ani živáčka.
20 Na západě se zhrozí nad jeho osudem
i všechny na východě pojme děs:
21 ‚Ach, takový je tedy příbytek zlosyna,
domov neznaboha takhle dopadá!‘“
Bláznivé kázání
18 Ano, pro ty, kdo spějí k záhubě, je poselství kříže bláznovstvím, ale pro nás, kdo docházíme spásy, je to Boží moc. 19 Je přece psáno:
„Zahubím moudrost moudrých,
zavrhnu rozum rozumných.“ [a]
20 Kde zůstal mudrc? Kde je učenec? Kde zůstal světový myslitel? Copak Bůh neobrátil moudrost světa v bláznovství? 21 Bůh se ve své moudrosti nedal světu poznat jejich vlastní moudrostí. Namísto toho se Bohu zalíbilo, že spasí ty, kdo uvěří tomuto bláznivému kázání. 22 Židé požadují zázraky, Řekové hledají moudrost, 23 ale my kážeme Krista ukřižovaného – pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství, 24 ale pro povolané, ať Židy či Řeky, Krista – Boží moc a Boží moudrost. 25 Boží bláznovství je totiž moudřejší než lidé a Boží slabost je silnější než lidé.
26 Podívejte se, bratři, jak vás Bůh povolal: podle lidských měřítek mezi vámi není mnoho moudrých, mocných nebo urozených. 27 Bůh ale vyvolil bláznivé tohoto světa, aby zahanbil moudré. Bůh vyvolil slabé tohoto světa, aby zahanbil silné. 28 Bůh vyvolil neurozené a opovržené tohoto světa, ba dokonce to, co nic není, aby obrátil vniveč to, co je, 29 aby se před Bohem nikdo nechlubil.
30 Jen díky němu jste v Kristu Ježíši, který se stal naší moudrostí od Boha, naší spravedlností, posvěcením a vykoupením. 31 A proto, jak je psáno:
„Kdo se chlubí,
ať se chlubí v Hospodinu.“ [b]
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.