Revised Common Lectionary (Complementary)
48 Zpívaný žalm synů Korachových.
2 Veliký je Hospodin, vší chvály hodný,
ve městě našeho Boha,
na hoře své svatosti.
3 Vrcholem krásy, potěchou vší země
je hora Sion, město mocného Krále,
na svazích severních.
4 Bůh sám je v jeho palácích,
ukázal, že je jim pevností!
5 Králové totiž, když se spolčili,
společně k městu přitáhli.
6 Když na ně pohlédli, zůstali ohromeni,
vyděsili se, náhle utekli.
7 Zděšením byli tenkrát přemoženi,
jako rodička se chvěli bolestí
8 tak jako lodě na širém moři
zmítané větrem východním.
9 O čem jsme slýchali, to jsme uviděli
ve městě Hospodina zástupů,
ve městě našeho Boha –
kéž je Bůh upevní až navěky! séla
10 Rozjímáme, Bože, o tvé lásce
uprostřed tvojí svatyně.
11 Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
do všech končin země dosahá.
Pravice tvá je plná spravedlnosti –
12 hora Sion ať se veselí!
Jen ať jásají judské dcery
nad soudy Božími!
13 Prochoďte Sion, kolem jej obejděte,
jeho věže zkuste spočítat,
14 jeho hradby ze srdce obdivujte,
na jeho paláce upřete zrak.
Abyste o tom vyprávět mohli
pokolení, jež přijde za vámi:
15 Tento Bůh je náš Bůh na věky věků,
on bude naším vůdcem, dokud jsme naživu!
Hospodin se slituje
18 Hospodin se pak rozhorlí pro svou zem
a nad svým lidem se slituje.
19 Hospodin svému lidu odpoví:
„Hle, posílám vám obilí,
víno a olej do sytosti! [a]
Nevydám vás už nikdy víc
posměchu mezi pohany.
20 Severní vojsko od vás vyženu
daleko na vyprahlou pustinu –
jeho přední voj do Moře mrtvého,
zadní pak do Středozemního;
a vzejde z něho smrad a puch.“
Ano, on vykonal věci veliké,
21 neboj se, země, jásej a raduj se!
Hospodin vykonal věci veliké,
22 ať už se nebojí polní zvěř!
Širé pastviny zas budou zelené,
stromy ponesou své ovoce
a fíkovník s révou vydají užitek. [b]
23 Synové Sionu, jásejte,
v Hospodinu, svém Bohu, se radujte,
neboť vám dá déšť, jak se patří,
vylije na vás liják vydatný,
podzimní i jarní, jako dřív. [c]
24 Tvá humna budou plná obilí,
tvé lisy budou tonout ve vínu a oleji.
25 Nahradím vám roky, jež sežraly kobylky,
larvy, ponravy i housenky –
mé veliké vojsko,
které jsem na vás vypravil.
26 Budete jíst a jíst až do sytosti
a jméno Hospodina, svého Boha, velebit,
toho, jenž pro vás koná zázraky:
Můj lid už navěky nedojde potupy!
27 A tehdy poznáte, že já jsem v Izraeli,
že váš Bůh jsem já, Hospodin,
a žádný jiný není.
Můj lid už navěky nedojde potupy!
Kristova mysl
2 Ani já jsem vám, bratři, po svém příchodu nezvěstoval Boží tajemství [a] nějak zvlášť vznešenými nebo moudrými řečmi. 2 Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. 3 Přišel jsem mezi vás ve slabosti, v bázni a velmi rozechvěn. 4 Mé poselství a kázání nespočívalo v přesvědčivých a moudrých řečech, ale v prokázání Ducha a jeho moci, 5 neboť jsem nechtěl, aby se vaše víra zakládala na lidské moudrosti, ale na Boží moci.
6 O moudrosti mluvíme mezi dospělými, ovšem není to moudrost současného světa ani jeho pomíjivých vůdců. 7 My mluvíme o tajemné moudrosti Boží, o skryté moudrosti, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě 8 a kterou nikdo z vůdců současného světa nepoznal; kdyby ji totiž znali, neukřižovali by Pána slávy. 9 Ale jak je psáno:
„Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo,
co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo,
to Bůh připravil těm, kdo jej milují.“ [b]
10 Nám to však Bůh zjevil skrze Ducha, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny. 11 Kdo z lidí rozumí člověku než jeho vlastní duch? Stejně tak Boha nezná nikdo než Boží Duch.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.