Revised Common Lectionary (Complementary)

⁹ Tam měl Pavel v noci vidění. Stál před ním nějaký Makedonec a prosil ho: „Přijď do Makedonie a pomoz nám!“

Filipy

¹⁰ Jakmile Pavel přijal to vidění, ihned jsme se rozhodli vyrazit do Makedonie, přesvědčeni, že nás Bůh povolal, abychom jim kázali evangelium. ¹¹ Vypluli jsme z Troady, vydali se přímým směrem k Samothráké a příštího dne jsme dorazili do Neapole. ¹² Odtud jsme odešli do Filip, které jsou předním městem té části Makedonie a římskou kolonií.

Poté, co jsme ve městě strávili několik dní, ¹³ vyšli jsme v sobotu za město k řece, kde bylo zvykem se modlit. Posadili jsme se tam a mluvili k ženám, které se tam shromáždily. ¹⁴ Naslouchala nám také jedna bohabojná ^[a] žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel říkal, ¹⁵ a tak se i s celou domácností nechala pokřtít. Potom nás prosila: „Pokud mě máte za věrnou Pánu, buďte hosty v mém domě.“ A tak nás přemluvila.

67 Zpívaný žalm pro předního zpěváka.

Na strunné nástroje.

¹⁰ Odnesl mě v Duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi Svaté město, Jeruzalém, sestupující od Boha z nebe

²² V tom městě jsem ale neviděl žádný chrám. Jeho chrámem je totiž Pán Bůh Všemohoucí a Beránek. ²³ To město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby v něm svítily, neboť ho rozzářila Boží sláva a jeho lampou je Beránek. ²⁴ Národy spasených se budou procházet v jeho světle a králové země do něj přenesou svou slávu. ²⁵ Jeho brány se ve dne nikdy nebudou zavírat, a noc tam nebude. ²⁶ Přenesou do něj slávu a čest národů, ²⁷ avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.

22 Potom mi ukázal řeku s vodou života, jasnou jako křišťál, tekoucí z Božího a Beránkova trůnu ² prostředkem ulice toho města. Po obou stranách řeky je strom života, jenž nese dvanáctero ovoce. Ten strom vydává ovoce každý měsíc a jeho listí je k uzdravení národů. ^[a]

³ A tak již nebude žádné prokletí. V tom městě bude stát Boží a Beránkův trůn a jeho služebníci mu budou sloužit. ⁴ Budou hledět na jeho tvář a na čelech budou mít jeho jméno. ⁵ Nebude tam noc, takže nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť je osvětluje Pán Bůh; a budou kralovat na věky věků.

²³ Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo; můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a budeme žít s ním. ²⁴ Kdo mě nemiluje, nezachová moje slova. A slovo, které slyšíte, není mé, ale Toho, který mě poslal, Otcovo. ²⁵ To vše jsem vám říkal, dokud jsem žil u vás. ²⁶ Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.

²⁷ Odkazuji vám pokoj, svůj pokoj vám dávám; já dávám jinak, než jak dává svět. Nermuťte se v srdcích a nemějte strach. ²⁸ Slyšeli jste mě říci: ‚Odcházím a zase k vám přijdu.‘ ^[a] Kdybyste mě milovali, byli byste rádi, že jdu k Otci, neboť můj Otec je větší než já. ²⁹ Řekl jsem vám to teď, předtím než se to stane, abyste, až se to stane, uvěřili.

Vstaň a choď

5 Potom byl další židovský svátek, a tak se Ježíš vydal do Jeruzaléma. ² V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda, ^[a] u něhož je pět sloupořadí. ³ [4] Ležela tam spousta nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. ^{[b] 5} Byl mezi nimi jeden člověk, nemocný už třicet osm let.

⁶ Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen. „Chceš být uzdraven?“ zeptal se ho.

⁷ „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“

⁸ „Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš. ⁹ A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit.

Ten den však byla sobota.