Revised Common Lectionary (Complementary)
Kaf
81 Umírám touhou po tvém spasení,
tvé slovo je mou nadějí.
82 Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím,
ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“
83 I když jsem jako měch dýmem svraštělý,
nezapomínám na tvé zákony.
84 Jak dlouho bude žít tvůj služebník?
Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš?
85 Pyšní mi jámy kopají,
ti na tvůj Zákon vůbec nehledí.
86 Věrné jsou všechny tvé příkazy;
zrádci mě pronásledují, pomoz mi!
87 Skoro mě vyhladili ze země,
nepustil jsem se však tvých pravidel.
88 Ve své lásce prosím obživ mě –
svědectví tvých úst chci dodržet!
8 Ty, synu člověčí, však poslouchej, co ti řeknu. Nevzpírej se jako ta banda vzbouřenců. Otevři ústa a sněz, co ti dávám.“
9 Podíval jsem se a hle – proti mně natažená ruka a v ní svitek. 10 Rozvinul ho přede mnou; zepředu i zezadu byl celý popsán slovy nářků, úpění a bědování.
3 „Synu člověčí,“ řekl mi, „sněz, co máš před sebou. Sněz tento svitek. Potom jdi a mluv k domu Izraele.“ 2 Otevřel jsem tedy ústa a on mi dal ten svitek sníst.
3 „Synu člověčí,“ řekl mi, „tímhle svitkem, který ti dávám, si nasyť žaludek, naplň si jím břicho.“ Snědl jsem jej tedy a v ústech mi chutnal sladce jako med.
4 „Synu člověčí,“ řekl mi, „jdi teď k domu Izraele a vyřiď jim má slova. 5 Nejsi přece poslán k lidu podivné řeči a těžkého jazyka, ale k domu Izraele – 6 ne k velikým národům podivné řeči a těžkého jazyka, jejichž slovům bys nerozuměl. Kdybych tě totiž poslal k takovým, poslechli by tě. 7 Dům Izraele tě ale nebude chtít poslouchat, protože nechtějí poslouchat mě. Celý dům Izraele je tvrdohlavý a zarputilý. 8 Hle, způsobím, že budeš právě tak neústupný a tvrdý jako oni. 9 Dávám ti tvář tvrdou jako diamant, tvrdší než křemen. Neboj se jich a jejich pohledů se nelekej – vždyť je to banda vzbouřenců.“
10 „Synu člověčí,“ řekl mi ještě, „každé slovo, které ti řeknu, si vezmi k srdci a dobře je poslouchej. 11 Jdi teď ke svým krajanům ve vyhnanství a mluv k nim. Ať už poslechnou nebo ne, řekni jim: ‚Tak praví Panovník Hospodin.‘“
Mluvím jako blázen
16 Opakuji, ať mě nikdo nemá za blázna. A i kdyby, přijměte mě aspoň jako blázna, abych se i já trochu pochlubil. 17 Pokud jde o chlubení, nemluvím teď z Pánova pověření, ale jako blázen. 18 Když se mnozí chlubí tak tělesně, pochlubím se i já. 19 Vy, takoví mudrci, si přece na blázny potrpíte! 20 Klidně snášíte, když vám někdo poroučí, když vás někdo vyjídá, okrádá, ponižuje, fackuje! 21 Zahanbeně přiznávám, že já na něco takového sílu nemám.
Čím se však někdo tak troufale chlubí – teď mluvím jako blázen – na to si troufám i já. 22 Jsou to Hebrejové? Já také! Jsou to Izraelité? Já také! Jsou símě Abrahamovo? Já také! 23 Jsou Kristovi služebníci? Teď mluvím jako pomatenec: Já více! Pracoval jsem mnohem víc, ve vězení jsem byl častěji, nesčetněkrát jsem byl bit, znovu a znovu na prahu smrti. 24 Pětkrát jsem od Židů dostal devětatřicet ran. 25 Třikrát jsem byl bit holemi, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem vydržel na širém moři. 26 Stále na cestách, ohrožován řekami, ohrožován lupiči, ohrožován svými rodáky, ohrožován pohany, ohrožován ve městě, ohrožován na poušti, ohrožován na moři, ohrožován mezi falešnými bratry. 27 Tolik dřiny a vyčerpání, tolik bezesných nocí! Vím, co je hlad, žízeň a časté půsty, vím, co je chlad a nahota. 28 Kromě toho všeho na mě denně doléhá ještě starost o všechny církve. 29 Když je někdo slabý, neslábnu snad s ním? Když někdo hřeší, nesžírám se snad?
30 Když už se musím chlubit, pochlubím se svými slabostmi. 31 Bůh a Otec Pána Ježíše ať je požehnaný navěky – on ví, že nelžu! 32 Když jsem byl v Damašku, místodržitel pověřený králem Aretou dal hlídat město, aby mě zajal. 33 Oknem v hradbě mě ale spustili dolů v koši, a tak jsem mu utekl.
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.